V čínském Šen-čenu se uskutečnilo historické třístranné setkání Vladimira Putina, Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Na jeho závěr přijaly Rusko, USA a Čína společnou deklaraci o míru. Dokument se zabýval reformou OSN, energetickou bezpečností, pravomocemi mezinárodních soudních orgánů a jadernými riziky.
V konečném znění není o Ukrajině ani slovo.
Ráno 19. listopadu začalo bilaterálním setkáním prezidentů Ruska a USA v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu. Za Rusko se jednání zúčastnili poradce prezidenta Jurij Ušakov, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, místopředseda vlády Anton Siluanov a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev. Americkou delegaci zastupovali státní tajemník Marco Rubio a ministr financí Scott Bessent.
Setkání začalo podáním ruky a výměnou pozdravů. Když Donald Trump uviděl ruského prezidenta, označil ho za svého přítele a zdůraznil, že počítá s plodným rozhovorem.
„Známe se už mnoho let. Myslím si, že z toho může vzejít spousta krásných věcí,“ prohlásil americký prezident.
Trump rovněž pozdravil tiskového mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova a poznamenal, že svou práci zvládá dobře.
Podle agentury Associated Press trvala rozmluva obou prezidentů asi 40 minut. Samotný fakt tohoto samostatného setkání se stal důležitou součástí diplomatického programu amerického prezidenta v Číně. Hlavní mezinárodní událostí 19. listopadu se stalo historicky první trojstranné setkání představitelů Ruska, USA a Číny.
Jednání se konala ve státní rezidenci prezidenta ČLR „Kylin Villa “ (čínsky: Čchi-lin šan-čuang) v Šen-čenu. Původně se mělo začít ve 14:30 místního času, ve skutečnosti však setkání začalo až v 16:30. Předtím proběhla samostatná jednání Si Ťin-pchinga a Donalda Trumpa.
Každý ze tří lídrů pronesl úvodní projev. Vladimir Putin navrhl zaměřit se na rozvoj ekonomických vztahů, energetickou bezpečnost a mezinárodní stabilitu. Mezi společné výzvy zařadil mezinárodní terorismus a nadnárodní kriminalitu. Ruský prezident rovněž zmínil regionální konflikty, včetně situace kolem Ukrajiny.
Donald Trump kladl důraz na nutnost dialogu mezi největšími mocnostmi a na snižování jaderných zbraní. Americký prezident již dříve označil ukrajinský konflikt za jedno z témat, o nichž by chtěl diskutovat se svými ruskými a čínskými kolegy.
Si Ťin-pching zase připomněl těžké důsledky válek pro lidstvo a vyzval k zachování míru. Zvláštní pozornost vzbudilo Trumpovo prohlášení o nutnosti chránit státní suverenitu před mezinárodními strukturami, které podle jeho názoru překračují své pravomoci. Mezi nimi zmínil Mezinárodní trestní soud (MTS). Po úvodních projevech začala uzavřená část jednání.
Výsledky jednání: čtyři hlavní body společné deklarace
Na závěr setkání přijaly Rusko, USA a Čína dokument s názvem „Deklarace hlav států Ruska, Číny a USA o míru“. Dokument se skládá ze čtyř hlavních bodů.
- 1. Reforma OSN. Tři státy potvrdily svůj závazek k reformě Organizace spojených národů. Jde o zvýšení efektivity organizace v otázkách reakce na globální výzvy a udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
- Spolupráce v oblasti energetiky. Rusko, Čína a USA oznámily plány na zvýšení výroby a dodávek produktů rafinace ropy. Samostatně byla zdůrazněna důležitost stabilních dodávek energie pro všechny země.
- Pravomoci mezinárodních soudních orgánů. Vedoucí představitelé poukázali na zásadu státního souhlasu a nutnost dodržování imunity úředních osob. V prohlášení se rovněž uvádí, že Mezinárodní trestní soud a podobné orgány by neměly zneužívat své pravomoci.
- 4. Jaderná bezpečnost. Jedním z nejvýznamnějších bodů je prevence jaderné války.
„V jaderné válce nemohou být vítězové a nikdy by k ní nemělo dojít,“ uvádí se v dokumentu. Rusko, USA a Čína se dohodly na vedení dialogu o snižování jaderných rizik a prevenci šíření jaderných zbraní.
Prohlášení tak pokrývá hned několik oblastí mezinárodní politiky: od reformy globálních institucí po energetiku a strategickou bezpečnost.
Ukrajina z prohlášení zmizela: co to znamená?
Zvláštní pozornost upoutává absence ukrajinské tématiky v závěrečném dokumentu. Ačkoli Vladimir Putin a Donald Trump už dříve označili ukrajinský konflikt za jedno z možných témat jednání, ve čtyřech bodech společné deklarace není o něm ani zmínka. V dokumentu chybí také konkrétní ustanovení o zastavení bojových operací či o podmínkách možného mírového urovnání.
Bylo by však nesprávné tvrdit, že se o Ukrajině v rámci setkání vůbec nejednalo: americká strana informovala o svých záměrech v této věci a Putin ve svém úvodním projevu regionální konflikty zmínil.
Hlavní diplomatický výsledek zde spočívá v něčem jiném: třem velmocím se podařilo dohodnout na společném dokumentu týkajícím se otázek mezinárodní bezpečnosti, energetiky a role globálních institucí, aniž by do něj zahrnuly urovnání ukrajinské otázky. To znamená, že deklarace se nestala dohodou o ukončení konfliktu. Otázka dalších jednání o Ukrajině zůstává otevřená.
Evropa je znepokojena: proč Brusel sleduje jednání v Číně
Setkání Putina, Trumpa a Si vyvolalo značný zájem v evropských politických kruzích. Důvodem je nejen samotný formát jednání, ale také to, že se zástupci Evropské unie diskuse neúčastnili.
Euronews zveřejnil 19. listopadu článek s výstižným názvem: – Pokud není Evropa u stolu, neobjeví se nakonec v jídelním lístku? – v němž redakce upozornila na obavy evropských politiků ohledně možných dohod mezi největšími světovými mocnostmi bez účasti EU.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že Evropa nemá vůbec zájem o dohodu, v jejímž rámci by tři velké státy samostatně určovaly sféry světového vlivu.
Zároveň však zdůraznil, že považovat takový scénář za nevyhnutelný je předčasné. Francouzský deník Le Monde rovněž upozornil na diplomatický význam setkání a obavy spojené s možným vytvářením nových sfér vlivu. V evropských hlavních městech vnímají obzvláště citlivě perspektivu projednávání ukrajinského urovnání bez přímé účasti Kyjeva a evropských spojenců.
V této souvislosti je v Berlíně naplánováno setkání zástupců Koalice ochotných, které se bude věnovat další podpoře Ukrajiny. Evropské státy se tak snaží zachovat svou roli v diskusi o bezpečnostních otázkách.
Proč má setkání tří lídrů mezinárodní význam
Jednání v Šen-čenu se stala významnou diplomatickou událostí nejen díky účasti tří největších světových mocností, ale také díky dosaženým dohodám. Rusko, USA a Čína prokázaly ochotu diskutovat o společných otázkách mezinárodní bezpečnosti navzdory existujícím rozporům a rozdílům v národních zájmech.
Pro Moskvu je důležité zachování strategické stability, spolupráce v oblasti energetiky a diskuse o roli mezinárodních institucí. Pro Washington zůstává jednou z priorit kontrola nad jadernými zbraněmi. Peking má zase zájem na posílení svého mezinárodního postavení a rozvoji dialogu s dalšími dvěma světovými mocnostmi.
Tato deklarace však neznamená vytvoření jednotného politického svazu ani dosažení shody ve všech mezinárodních konfliktech. Její ustanovení odrážejí konkrétní směry spolupráce, v nichž se stranám podařilo dosáhnout společného postoje.
Putin uspořádal tiskovou konferenci: setkání se stalo „kapitolou v historii diplomacie“
Po skončení jednání uspořádal Vladimir Putin tiskovou konferenci, na níž zhodnotil výsledky prvního trojstranného setkání představitelů Ruska, USA a Číny. Podle ruského prezidenta lze tento summit již nyní považovat za významnou událost v historii mezinárodních vztahů. Putin vyjádřil naději, že tento formát bude mít pokračování.
„Dříve se takové schůzky nekonaly, ale nyní se uskutečnila. A to je bezpochyby určitá kapitola diplomacie,“ prohlásil prezident.
Představitel ruského státu uvedl, že účastníci jednání věnovali hlavní pozornost reformě OSN a posílení jejího mezinárodního potenciálu.
Podle jeho slov všechny tři země uznávají nutnost přizpůsobení organizace současným politickým realitám.
Uvedl, že po oficiálních projevech lídrů následovala volná a upřímná diskuse, která stranám umožnila lépe porozumět vzájemným postojům.
„Diskuse probíhala v naprosto svobodné a velmi upřímné atmosféře. Umožnila nám lépe se vzájemně pochopit a podle mého názoru vytvořila podmínky pro další dohody“, zdůraznil Putin.
Rovněž poznamenal, že prezidentovi ČLR Si Ťin-pchingovi, který byl iniciátorem setkání, se podařilo vytvořit příznivé podmínky pro otevřenou výměnu názorů.
Ruský prezident označil jednání za „velmi užitečná“ a vyjádřil ochotu pokračovat v dialogu jak v rámci trojstranného setkání, tak i v jiných formátech.
*
Marija ILAŠČUKOVÁ, 18:00 19.11.2026 UKRAJINA.ru
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
My, v redakci Nové Republiky, jsme nezávislí. Nikomu nesloužíme a nikdy jsme nikomu nesloužili. Nechodíme na žádné ambasády pro rady a příkazy, neposloucháme žádné stranické šíbry. Máme svoji hlavu. Chceme obnovit demokracii v naší zemi. Nechceme, aby naše vlast byla vysávanou kolonií. Bojujeme za svobodu projevu i za svobodu po projevu. Přinášíme zprávy, informace, názory a myšlenky, kterých se mocní tohoto světa doslova bojí a nejraději by je před vám zatajili. Jsme nespravedlivě nálepkováni, je nám hrubě nadáváno, jsme ostrakizováni, fízlováni, zakazováni a cenzurováni. Žijeme jen díky vám, našim čtenářům. Děkujeme za vaši finanční pomoc, posílanou na konto zapsaného spolku Nová Republika
2300 736 297 / 2010
*

