Zbyněk Fiala: Práce mizí, mzda padá

Zbyněk Fiala
12.3.2014 zdroj zde
Reálná mzda v závěru roku klesla skoro o tři procenta ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2012, je to smutný rekord.
Makrodata nebolí, i když tam lítají bilióny korun ztracených příležitostí, jak zjišťujeme z porovnání vývoje HDP v letech před a po nástupu pravice roku 2007. Zato skokový pokles reálných příjmů o 2,9 procenta, který ČSÚ zjistil meziročně ve 4. čtvrtletí loňského roku, to už je cítit.
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx
Rekordní pokles reálných mezd zasáhne většinu zaměstnanců, ale větší dopad má na hospodaření chudších domácností. Nenechme se mýlit tím, že průměrná spotřebitelská inflace byla ČSÚ v lednu i únoru blízko nuly, na pouhých 0,2 procenta. Jenže samotné ceny potravin rostou docela rychle – chleba v únoru zdražil o 3,2 procenta a mléko a máslo dokonce kolem 15 procent.
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr
Stejně tak je nepříjemně cítit vysoká míra nezaměstnanosti, kterou ČSÚ vykazuje na zdánlivě přijatelných 6,7 procenta, ale zřejmě musíme počítat s hodnotou o polovinu vyšší. Rozdíl skrývá častá změna ukazatelů a metodiky, která nerozlišuje práci na plný úvazek a pár placených hodin měsíčně.
Výběrové šetření pracovních sil (VÚPS), o které se tato statistika opírá, probíhá jen v domácnostech (tedy pomíjí ubytovny). Přesto je vydáváno za poměr nezaměstnaných k celé populaci nad 15 let. Jako nezaměstnaní se přitom započítávají jen ti, kdo v týdnu, kdy probíhalo šetření, nepracovali za mzdu ani hodinu, v posledních 4 týdnech práci hledali (jsou registrováni na úřadu práce) a jsou schopni nastoupit do práce do 14 dnů. Kdo tyto podmínky nesplňuje, není nezaměstnaný – ale ani zaměstnaný. Krátce, není.
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps
Pokles reálných příjmů se pochopitelně týká těch, kdo zaměstnáni jsou. Meziroční seskok reálných mezd skoro o tři procenta je drastický. Tento pokles se přitom zrychluje, na konci roku byl čtvrtletní propad dvakrát větší než celoroční, kde dosahoval jen 1,3 procenta. Je to kombinace mizejících mzdových přídavků a rostoucí inflace (v důsledku zvýšení DPH).
Nominální mzdy se zvyšovaly minimálně, za dva roky (od konce roku 2011) dostali zaměstnanci přidáno jen čtyři stovky na průměrné mzdě 26 637 Kč měsíčně. Výmluvnější než průměrná mzda, ke které došplhají jen nemnozí, je vývoj střední (mediánové) mzdy, dosahující ve 4. čtvrtletí loňského roku 22 288 Kč měsíčně. Je tedy o čtyři tisíce nižší než průměr – a ke všemu stagnuje. Přírůstek mediánové mzdy dosáhl během dvouletého období jen poloviční úrovně toho, co se přidávalo na průměrné mzdě. Kdyby mediánová mzda držela krok s inflací, byla by o šest stovek vyšší a blížila by se 23 tisícům korun.
Krátce – práce mizí a mzda padá. Nová vláda tak sedí na sudu s prachem veřejné nespokojenosti. Bude třeba rychle ukázat aspoň dobrou vůli, například jednoznačný záměr zvýšit minimální mzdu nebo podněty pro hospodářské oživení, které nespolkne jen pár mezinárodních firem. Ty si poradí i bez toho. Je však třeba hledat nástroje, které pomohou řadovým domácnostem a regionům. Typově – jako je podpora rekonstrukce bytového fondu a zateplování, nabízející zakázky místním malým firmám.