Ivan David
21. 4. 2014
“Budeme mít ve vzduchu více letadel, ve vodě více lodí a větší připravenost na zemi”, prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Dojde ke zintenzívnění leteckého hlídkování nad Pobaltím i námořního hlídkování v Baltském moři, východní části Středozemního moře a dalších oblastech podle potřeby.
Podle citovaného článku (zde) bude brzy ve Východní Evropě rozmístěno více bojových lodí, letounů a vojáků NATO. „…Další opatření budou následovat v dalších týdnech a měsících, jestliže to bude potřebné.“ Jde o reakci na ruský nátlak vůči Ukrajině. Avšak snaha o uklidnění spojenců nemá vést k trvalému rozmístění dodatečných sil v regionu. Rasmussen však dále řekl, že „NATO připravuje dlouhodobá opatření k posílení kolektivní bezpečnosti“. Nejvyšší velitel leteckých sil USA Breedlove řekl v pátek novinářům, že jsou připravována opatření, která by měla být udržitelná nejméně do 31. prosince“.
Penzionovaný admirálJames Stavridis, který sloužil čtyři roky jako velitelsil NATO aUSA v Evropě předBreedlovem, řekl, že krize na Ukrajině by mohla vést k přehodnocení americké vojenské přítomnosti v Evropě, která byla v posledních dvaceti letech na ústupu.
Po dočasném rozmístění střední skupiny sovětských vojsk v Československu koloval vtip ve formě otázky: „Co je jednotkou dočasnosti? Jeden furt.“
Oficiálně deklarovaným motivem pro rozmístění není obava USA z rizika, že posílené země opustí dobrodiní neoliberálního systému už proto, že není kam odejít. Je to prý reakce na hrozbu napadení ze strany Ruska. Ta nehrozí, protože by Rusko takovou agresí nemohlo nic získat. Pokud však budou tyto země bráněny útočnými zbraněmi, mohly by se stát cílem útoku třeba i na základě chybně vyhodnoceného manévru na straně NATO (lodi, letadla, pohyby vojsk), ale třeba i preventivního útoku při očekávaném napadení. Pokud jsou tedy „rozmístěním větších sil spojenci uklidněni“, je to jistě zvláštní. Nebýt ohrožení ruských vojenských základen v Sýrii a na Krymu a tím přiblížení NATO k hranicím Ruska, neproběhla by ruská akce u břehů Sýrie a obsazení Krymu. Vzpomínka na okupaci Pobaltí a východního Polska před 2. světovou válkou připomíná dobu, kdy se války vedly jinak, protože strategické zbraně nebyly schopny zasahovat cíle v takové hloubce území protivníka. Ohroženy budou východoevropské země a Rusko, USA jako iniciátor akce bude vývoj sledovat z povzdálí. Východní Evropa bude rukojmím globální hry v níž USA sledují s nelibostí mocenský vzestup Ruska a Číny.
Předpokládejme, že válečný konflikt nebude vyprovokován. Jak dlouho bude trvat „dodatečné rozmístění sil“? Co bude kritériem pro ukončení „posílení“? Jaké to asi mohou být sily, když samotné údajně ohrožené země „dodatečnými silami“ zjevně nedisponují? Budou to síly jen americké nebo také z jiných „bratrských zemí“? Proč se celá akce koná, nemá-li být vyvolán válečný konflikt?
Zdá se, že Americké těžařské firmy hodlají dodávat na evropský trh sibiřskou ropu a ne americký břidličný plyn a americké zbrojařské firmy potřebují válku nebo alespoň vážnou válečnou hrozbu.
více zde
