Globální šachovnice na Ukrajině podle USA: Evropě hrozí válka

Avatar
Původní autoři

Tereza Spencerová
28. 7. 2014   Literárky
Spojené státy varují, že hrozí válka s Ruskem nejen na Ukrajině, ale v Evropě i ve světě.
Evropské unii jakoby to bylo jedno. Podivná válka slov mezi USA a Ruskem pokračuje. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek odmítlo „ nepodložená veřejná obvinění “ o masivních dodávkách zbraní ukrajinským rebelům, a podotklo, že Washington pro svá tvrzení plná „protiruských klišé“ nepředkládá žádné důkazy.

„Je nesporné, že právě USA podpořily neústavní převrat v Kyjevě a poté postrčily tamní režim ke krutému vypořádání se s ruskojazyčným obyvatelstvem, které tvrdě brání dodržování svých práv. Je to jen další potvrzení, že odpovědnost za krveprolití plně nese Washington,“ konstatuje oficiální prohlášení . Vzápětí pak Rusko obvinilo ukrajinskou armádu z pokusu zabít členy týmu OBSE, který v oblasti Rostova prošetřuje narušování rusko-ukrajinské hranice.

 Přesně v duchu prohlášení ruské diplomacie pak reagovala mluvčí ministerstva zahraničí USA Marie Harfová. Na otázku ohledně nejméně 300 civilistů, které měla v rámci své „protiterorisruické operace“ zabít ukrajinská armáda , Harfová konstatovala, že „Ukrajina je země, jejíž hranice Rusko narušilo “, a tak má Kyjev „odpovědnost a povinnost“ bránit své území vojensky, což také dělá. Na doplňující otázky, zda je tím míněno, že „za všechno může Rusko“, Harfová odpověděla „ano, protože Rusko podniklo invazi do cizí země“.

 Mezinárodní inspektoři OBSE, kteří dohlížejí na ukrajinsko-ruskou hranici, nezaregistrovali žádné narušení z ruské strany, připomnělo ruské ministerstvo obrany, a vyzvalo Spojené státy, aby pozorovatelům „nebránily v činnosti “. Kyjev mezitím na obvinění, že při jeho útocích umírají další civilisté, reagoval prohlášením, že rebelové zneužívají armádní techniku s ukrajinskými výsostnými znaky, aby „podle“ ostřelovali vlastní města a jeho obyvatele. Dokonce i Human Rights Watch ale konstatuje, že ukrajinská armáda ostřeluje civilní oblasti z raketometů Grad. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová podotkla, že „všechny strany konfliktu“ musejí dodržovat normy a mezinárodní právo a pachatele mezinárodní společenství povede k zodpovědnosti.

 Zatímco se zdá, že ze zorného úhlu amerického ministerstva zahraničí se už mezitím zcela vytratila kauza malajsijského boeingu , Bílý dům Rusko z podílu na jeho sestřelení viní dál, neboť dodalo rebelům příslušné raketové systémy a vycvičilo jejich obsluhu. Mluvčí Josh Earnest nicméně tato tvrzení znovu „opřel“ jen o „zprávy na některých sociálních sítích“. Moskva reagovala konstatováním, že se USA ve své „zahraniční politice stále více spoléhají na pusté lži“. Uvítala nicméně Earnestovo prohlášení, že v době sestřelení letadla byly v oblasti čtyři ukrajinské systémy Buk, které ale údajně nebyly v provozu. Doposud totiž USA trvaly na tom, že ukrajinská armáda Buky v oblasti vůbec neměla.

 A podivnosti neustávají. Cami McCormicková z americké televizní stanice CBS na svémTwitteru zveřejnila údajně oficiální americké satelitní snímky ruských raketometů Grad. Podle jejího konstatování „USA tvrdí, že snímky ukazují několik salv raket z Ruska namířených na ukrajinské území“. Americká média k tomu spekulují, že by USA mohly Kyjevu předávat údaje o přesném umístění rebelských systémů raket země-vzduch, ukrajinský prezident Petro Porošenko v každém případě od USA požaduje „rozhodnější“ reakci na současný vývoj. Rusko čtyři snímky zveřejněné za neoficiálních okolností na Twitteru podle očekávání označilo za hloupost.

 Do „hry“ ale vstupují nová témata. Například náčelník amerického generálního štábu Martin Dempsey oživil studenou válku . Pentagonští plánovači podle něj nyní „oprašují“ vojenská řešení, na která „jsme se nedívali dvacet let“, přičemž obvinil ruského prezidenta Putina z eskalace krize na Ukrajině, čímž „může zažehnout oheň“, který nebude s to kontrolovat. A to prý nejen na Ukrajině a ve východní Evropě, dodal Dempsey, ale rovnou globálně. Postoj Ruska přitom přirovnává k sovětské invazi do Polska v roce 1939. „Mění to situaci“, prohlásil. „Máme tu ruskou vládu, která pro dosažení svých cílů učinila vědomé rozhodnutí použít vojenskou sílu na území cizí země. Je to poprvé od roku 1939 nebo tak nějak. Jasně se vydali cestou sebeprosazování nejen ve východní Evropě, ale i v Evropě jako takové a také vůči Spojeným státům.“

„Mír nade vše“

 Fakt, že USA počítají s válkou na evropském kontinentu, nechává Evropskou unii v podivném klidu a setrvačnosti. Státy EU se v pátek shodly na ekonomických sankcích proti Rusku, aniž by se ovšem dotkly ruského energetického sektoru , který je pro přežití EU klíčový, a na svůj sankční seznam přidaly dalších patnáct vysoce postavených ruských politiků a činitelů a pár lídrů ukrajinských rebelů. Bez zajímavosti přitom není argumentace EU. Například šéf Čečenské republiky Ramzan Kadyrov se na sankčním seznamu ocitl protože „činil prohlášení na podporu ilegální anexe Krymu a na podporu vojenského vpádu na Ukrajinu.

14. července 2014 mimo jiné prohlásil, že ´udělá vše, aby pomohl oživení Krymu´. V tomto kontextu byl úřadujícím lídrem Krymské autonomní republiky vyznamenán medailí ´za osvobození Krymu´za podporu, kterou vyjádřil nezákonné anexi Krymu. A k tomu 1. června 2014 vyjádřil připravenost vyslat 74 tisíc čečenských dobrovolníků na Ukrajinu, pokud o to bude požádán.“ Zkrátka, EU jako by trestala za „zločinná slova“, nebo tak něco.  Kontroverzní Kadyrov reagoval příznačně : „Drazí přátelé! Celý svět byl svědkem tragédií národů Libye, Sýrie, Iráku, Afghánistánu a konečně i Ukrajiny. Pod záminkou vývozu
demokracie jsou v těchto zemích zabíjeni civilisté, ženy, staří lidé, děti, jsou ničena města a náboženské svatyně. Přímou zodpovědnost za to vše nesou Spojené státy a Evropská unie.“ A následovalo zveřejnění „sankčního seznamu“ Čečenské republiky, na němž se ocitli prezident USA Barack Obama a všichni čelní představitelé EU…

 Oficiální Kreml na nové unijní sankce konstatoval, že jsou důkazem, že se EU rozhodla prakticky ukončit spolupráci s Ruskem v otázkách mezinárodní a regionální bezpečnosti, „včetně boje proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším výzvám a hrozbám“. Do tohoto kontextu nejspíš zapadá konstatování Interpolu, že nemůže na základě ruského mezinárodního zatykače zatknout šéfa ukrajinského neonacistického Pravého sektoru Dmytra Jaroše, neboť je pod  „ochranou ukrajinského státu“.

 Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier přitom k otázce sankcí konstatuje, že „ ekonomika není prioritou, tou je zajištění stability a míru“. Proto prý EU v případě nutnosti může protiruské sankce přitvrdit. Britský deník The Guardian v této souvislosti shrnul, kterých zahraničních společností se sankce mohou nejvíce dotknout. Pokud se například sankce dotknou exportu energetických technologií, mohou skončit projekty British Petroleum   v Arktidě. BP má dvacetiprocentní podíl v ruském ropném koncernu Rosněfť, který se i se svým ředitelem Igorem Sečinem ocitl na americkém sankčním seznamu. Pokud Rusko vyhlásí odvetné sankce, mohou dopadnout na aktiva ExxonMobil, který rovněž spolupracuje s Rosněftí, i na koncern Shell, který má s Gazpromem společné projekty na Dálném východě. Pokud se sankce dotknou exportu barevných kovů, postižen bude například americký koncern Boeing, který z Ruska dováží třetinu své spotřeby titanu. Potíže v Rusku už hlásí britsko-nizozemský Unilever, McDonald´s už v Rusku čelí řadě žalob kvůli nevyhovující kvalitě potravin a v dubnu zavřel své provozovny na Krymu. Z bankovního sektoru se za nejvíce zranitelnou považuje obvykle londýnská City, vedle toho ale největším rizikům v důsledku sankcí čelí rakouská Raiffeisen Bank, která loni měla z Ruska tři čtvrtiny veškerých svých příjmů před zdaněním a má v Rusku úvěry za 13 miliard eur. Hned za ní sankce nejvíce dopadnou na francouzskou Societe Generale.  Kyjev sám přitom pro letošek odhaduje pád vlastního HDP o 6 procent , zatímco inflace dosáhne 19 procent. Někdo to bude muset zaplatit.

Zprávy z bojiště

Válka mezitím pokračuje a kyjevský ministr obrany Valerij Heletej vysvětluje, proč je nevýhodné vyhlašovat na východě Ukrajiny válečný stav: „V případě vyhlášení válečného stavu by vojáci museli zůstávat v obcích osvobozených od teroristů a formovat tam místní správu, dohlížet na zákaz vycházení a starat se také o to, aby místní obyvatelé dostali vše potřebné.“ A za takových okolností by se armádě jen těžko postupovalo kupředu, dodal.  Raketomety Grad ukrajinské armády mezitím v noci na neděli v Horlovce zabily 13 lidí včetně dvou dětí, samozvaná Luhanská lidová republika hlásí zajetí 14 ukrajinských vojáků, ruská média dodávají, že na ruské území dezertovaly více než čtyři desítky dalších příslušníků ukrajinské armády, protože „nechtějí zabíjet své vlastní lidi“.

 Blog The Saker zveřejnil faksimile „tajné zprávy“ šéfa ukrajinské tajné služby Nalyvajčenka prezidentu Porošenkovi, v níž upozorňuje na „katastrofický nárůst” dezerce z řad armádních jednotek i oddílů Národní gardy. V týdnu od 14. do 19. července mělo zběhnout 3473 vojáků, zatímco v týdnu předchozím 1847, zvýšil se přitom i počet „nezvěstných“. „Pokud bude tento trend pokračovat, podle mého odhadu během čtyř pěti dnů prakticky přestanou existovat dvě třetiny sil účastnících se protiteroristické operace,“ shrnuje dokument, jehož pravost samozřejmě nelze potvrdit z nezávislých zdrojů. Nicméně by ale podle všeho vysvětloval, proč Kyjev, který už dva měsíce stereotypně hlásí „postup“ svých jednotek, ještě s vyhladovělými a takřka bezprizorními vojáky fakticky „nedošel“ do žádného významného vzbouřeneckého města – s výjimkou Slavjansku, odkud se rebelové sami „takticky“ stáhli a přeskupili. Dalším vysvětlením neúspěchů „protiterostické operace“ by ale mohl být odhalený ruský agent přímo ve štábu.

 Podle údajů OSN z oblastí bojů uprchlo na 230 tisíc lidí , přičemž 100 tisíc jich zamířilo do jiných oblastí Ukrajiny a 130 tisíc přes hranici do Ruska.

 V samotném Kyjevě panuje bezvládí. Poté, co se ve čtvrtek rozpustila vláda premiéra Jaceňuka, poslanci prakticky přestali vykonávat své povinnosti, a tak prezident Porošenko  urguje poslance, aby se sešli a „pozitivně ratifikovali“ pobyt australské „policejní mise“, kterou domluvil s cílem mít pod kontrolou místo dopadu malajsijského boeingu. Australští a nizozemští experti mezitím odložili cestu na místo neštěstí , protože situace je „nebezpečná i navzdory tomu, že s rebely dohodu v neděli o vstupu do oblasti uzavřeli“.  Petro Porošenko do toho nařídil vyšetřit vraždu starosty města Kremenčug a útok na dům lvovského primátora, který byl ostřelován z granátometu.

PS. Americká televize CBS oznámila, že černé skříňky z malajsijského boeingu, které byly „neporušené“ předány k prozkoumání, ukazují na „masivní výbušnou dekompresi“ . „Raketa udělala to, k čemu byla vyrobena – zasáhla letadlo,“ cituje CBS nejmenovaný zdroj evropské letecké bezpečnosti.