Tereza Spencerová
28. 7. 2014 Literárky
Spojené státy při eskalaci konfliktu s Ruskem, který by mohl vést k nepředvídatelnému konfliktu, už zcela rezignovaly na snahu předkládat důkazy pro svá tvrzení. Poté, co americké zpravodajské služby přiznaly, že USA nemají žádné důkazy, které by Rusko spojovaly s katastrofou malajsijského boeingu, přichází Obamova administrativa s novým obviněním – Rusko prý má v úmyslu dodat rebelům na Ukrajině silnější rakety a zbraně a ruské dělostřelectvo už prý mezitím masivně ostřeluje ukrajinské vojenské základny podél hranic. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Marie Harfové mají USA o těchto útocích tajné důkazy od „lidských zpravodajských informátorů“, k čemuž Pentagon dodal, že útoky trvají už „několik dní“ a jsou jasnou známkou ruské snahy „eskalovat situaci“.
Z Ukrajiny přitom „v posledních dnech“ nejsou hlášeny vůbec žádné útoky na vojenské základny, k poslednímu došlo před dvěma týdny, kdy na jednu ze základen rebelové odpálili salvu z raketometu Grad a zabili nejméně 23 vojáků. Lze přitom předpokládat, že pokud by ruské dělostřelectvo pálilo na ukrajinské území, Kyjev by si to nenechal pro sebe a požadoval přinejmenším zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Jeden z přítomných novinářů se Marie Harfové zeptal, zda může svá nová obvinění doložit „alespoň videem na YouTube nebo něčím jiným“, ale mluvčí Spojených států amerických neměla tentokrát k dispozici ani záběry ze sociálních sítí: „Právě jsem vám řekla, že zdroje nezveřejním,“ konstatovala a zeptala se novinářů, zda by byli raději, kdyby si nechávala pro sebe informace, které nemůže prokázat. V následné změti novinářských reakcí kdosi v sále zvolal: „Marie, bylo by pro nás všechny nejlepší, kdybyste při podobném obviňování měla po ruce lepší argument než ´protože jsem to právě řekla´.“
Americké ministerstvo zahraničí přitom podobně bizarní postoj zaujalo už v noci na čtvrtek, kdy Marie Harfová právě na základě zprávy amerických tajných služeb dospěla k pravému opaku a prohlásila, že za katastrofu boeingu je „přímo“ zodpovědný Vladimir Putin. A zatímco zpravodajská komunita existenci důkazů popřela, Harfová konstatovala, že má k dispozici ještě tajnější materiály, které nelze zveřejnit, ale přitom ukazují plně na Putina. Nicméně třeba člen senátního výboru pro tajné služby, republikán Saxby Chambliss, který má z titulu funkce přístup ke stejným tajným materiálům jako ministerstvo zahraničí, připustil, že ačkoli jsou k dispozici nějaké „nepřímé“ důkazy, žádnou „kouřící zbraň“ neviděl.
Marii Harfové, která je nucena politiku supervelmoci obhajovat obrázky z YouTube, přitom už z otázek a posměšků novinářů v posledních dnech tečou nervy. Když se jí jeden z nich zeptal na to, co říká faktu, že Rusko videa ze sociálních sítí nebere vážně a popírá jejich obsah, naštvaně prohlásila, že je od médií nefér brát vážně ruská tvrzení, která odporují těm americkým, když každý přece vědí, že USA jsou důvěryhodnější. Na následné dotazy týkající se této slabé argumentace už Harfová jen vybafla: „Takové otázky nezasluhují mou odpověď.“
Je tak stále očividnější, že Obamova administrativa nepovažuje důkazy za důležité a pokračuje v politice, kterou zahájila bezprostředně po letecké katastrofě, a v souvisejícím zhoršováním vztahů s Ruskem. Pentagon už oznámil, že na Ukrajinu vysílá „vojenské poradce“, což podle všeho znamená, že se USA přímo zapojí do války Kyjeva proti východu Ukrajiny a tedy i proti etnickým Rusům.
Za této situace Evropská unie znovu odložila rozhodnutí o dalších sankcích proti Rusku, nicméně místo osmadvacítky zareagovala Kanada a uvalila nové sankce, tentokrát na „široký okruh ruských zbrojních firem a finančních institucí“. Kanadský deník Globe and Mail k tomu ale podotýká, že Západ, který o sobě rád mluví jako o „mezinárodním společenství“, je v tlaku na Rusko ve světě vlastně sám. „Země BRICS na tragédii letadla zareagovaly mlčením, načež vyjadřují stále větší skepsi k důkazům, které předkládají vlády USA a Ukrajiny. To znamená, že i když budou západní vlády dál eskalací ekonomických sankcí chtít ztrestat Kreml za podporu separatistické Doněcké lidové republiky, Moskva má pro svou ekonomiku únikovou cestu. Jakmile se pro ni uzavřou trhy na Západě, obrátí se prostě na Východ nebo na Jih, což ostatně dělá už od března.“
Rychlý pád vlády Ukrajinský parlament mezitím po dvou rvačkách z počátku týdne ve čtvrtek nejprve rozpustil poslanecký klub komunistů, načež se rozpadla i vládní koalice prozápadních a ultranacionalistických stran a s ní i kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka. Podle šéfa dosud vládní banderovské Svobody Oleha Ťjahniboka má tento tah urychlit vypsání předčasných voleb s cílem využít pokračující války na východě – kde mají své volební základny nejen komunisté, ale i Strana regionů — k tomu, aby se do parlamentu dostalo méně zástupců opozice. „Regionálové a komouši, které ještě nikdo nedorazil, si chtějí zachránit kožich, tím spíš, že z Moskvy dorazila nemalá suma na zformování promoskevské frakce“ vysvětlil Ťjahnibok rychlý pád koalice a vlády s tím, že Svoboda má i „neformální páky“, jak vzniku opoziční frakce v budoucím parlamentu zabránit. (Očekává se, že z voleb budou zcela vyřazeni komunisté, neboť soud v Kyjevě zahájil proces o jejich zákazu, přičemž je proti straně vzneseno 308 bodů obvinění.)
Lavíruje mezitím jen Baťkivšina Julie Tymošenkové a premiéra Jaceňuka, která sice souhlasí s předčasnými volbami, ale upřednostňuje jejich konání na proporčním principu, ale hlavně až po „osvobození“ Donbasu.
Jaceňuk jako prvního o vývoji situace v parlamentu informoval ministra zahraničí USA Johna Kerryho, přičemž americká strana konstatovala, že „není překvapena“, neboť předčasné parlamentní volby sliboval v kampani už i nynější prezident Petro Porošenko.
Mimořádné volby by se měly konat 28.září.
Není zřejmé, zda do té doby bude Donbas „osvobozen“, ale obyvatelé Doněcka si stěžují, že armáda vědomě míří na civilisty, zatímco Luhansk je prý plně odříznutý od vody a elektřiny. Poslanci přitom ještě stihli odhlasovat „válečnou daň“, která činí 15 z každých 1000 hriven mzdy. Ministr financí Oleksandr Šlapak totiž přiznal, že od 1. srpna už nebude z čeho armádu platit, což jen stvrzuje zprávy, podle nichž armáda vojákům nedodává jídlo, a tak hladoví vojáci, kteří se na východě Ukrajiny účastní bojů, „musejí jíst lišky, ježky, žáby a dokonce i užovky“.
