 |
13. 8. 2014 / Tereza Spencerová / zdroj
Bezmála dva týdny od propuknutí nové studené války, která má zatím podobu amerických a unijních sankcí a ruských protisankcí, se začíná odkrývat obrázek reality.
Ruské embargo na potraviny dovážené ze zemí, které se přidaly k sankcím proti Rusku, „trefilo do černého“,připustil šéf svazu francouzských agrárníků Xavier Boehlen, neboť už má přímý dopad na zemědělce zemí jihu Evropy; vedle Francie, jejíž farmáři celkové ztráty odhadují na miliardu eur, to platí především pro Itálii, Španělsko či Řecko, přičemž nejvíce si stěžují pěstitelé citrusů a rajčat. Podle analýz EU se ale jako nejakutněji ohrožení nyní jeví producenti broskví. Celkem země EU loni do Ruska prodaly potraviny za 12 miliard eur a export z EU představoval 42 procent všech potravin, které Rusko v zahraničí nakoupilo.
Podle Mezinárodního měnového fondu ale největší tíhu sankcí pocítí Pobaltí, obzvláště pak Lotyšsko a Litva, obecně pak ale všechny země, jejichž obchod s Ruskem představoval více než pět procent jejich celkového vývozu. Například průmysl rybolovu a zpracování ryb v Pobaltí na vývozu do Ruska ppodle některých údajů závisí až z 90 procent. Lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová sice tvrdí, že škody na ekonomice nebudou velké, ale i tak vyzvala občany, aby zvýšili spotřebu domácí zeleniny a ryb a „pomohli tak domácím exportérům“. Estonský premiér Taaivi Roivas obavy o hospodářství vyjádřil v číslech – do Ruska až dosud mířilo 24 procent veškerých estonských mléčných výrobků, 5,5 procenta produkce masa a asi 9 procent zeleniny. „Nedělejme si iluze, že ruské sankce nebudou mít na naši ekonomiku dopad,“ prohlásil.
Největší podíl obchodu s Ruskem ze zemí eurozóny má ale Finsko. Ruské protisankce už dopadly na výrobutamních mlékárenských koncernů, a zatímco vláda v Helsinkách s pocitem křivdy požaduje po Bruselu „více solidární přístup“ k více postiženým zemím, vážně zvažuje, že v rámci protisankcí za ruské protisankce na unijní a americké sankce zavře pro ruská dopravní letadla svůj vzdušný prostor.
Je otázkou, zda Brusel peníze na kompenzace pro postižené farmáře či potravinářské firmy vůbec má, a tak odškodnění za rozhodnutí politiků není na pořadu dne, jak například německým farmářům sdělila vláda kancléřky Merkelové. České firmy mezitím ztratí asi 2,5 miliardy eur, v Polsku už nyní ceny ovoce a zeleninypadají rekordním tempem a lze předpokládat, že sankce jen eskalují rozpory uvnitř EU, a to podle míry „postižení“ jednotlivých zemí. A rozkol uvnitř EU je přitom už dlouho označován za jeden z hlavních strategických cílů Ruska…
Polský velvyslanec v USA už mezitím vyzval Američany, aby začali jíst polská jablka, přičemž s jasným odkazem na někdejší „freedom fries“, jak byly v časech americké agrese do Iráku v USA vzdorovitě označovány hranolky (anglicky french fries), použil pojem „freedom apples“…
Ruské embargo podporuje 70 procent Rusů, byť každý čtvrtý počítá s tím, že sankce ztíží běžným lidem život. Ministr zemědělství si sice mne ruce, že embargo uvolní prostor pro ruské farmáře, nicméně pokud se tak opravdu stane, pak jen v omezené míře. Výpadek unijního dovozu totiž Rusko hodlá pokrýt importemz Latinské Ameriky, přičemž obnovit dodávky masa do Ruska je připraveno i Mexiko. EU se sice v rozporu se všemi principy volného trhu pokusí Latinskou Ameriku přemluvit, aby s Ruskem neobchodovala, ale vzhledem k náladám, které v zemích Latinské Ameriky panují, nemá tato snaha velkou naději na úspěch. Ve výhledu má Moskva navíc také dovozce ze Střední Asie plus Írán, Turecko, Srbsko, Maroko nebo Egypt. Čínské firmy mezitím už na hranicích plánují otevřít centrum přímého prodeje potravinářské produkce do Ruska, přičemž se obě země dohodly, že ze vzájemného obchodu s konečnou platností vyloučí americký dolar. Potvrzují se tak obavy, že sankce proti Rusku ve finále mohou vést k oslabení dolaru. Za této situace norské firmy už našly způsob, jak ruské embargo obejít a uchovat si zisky – hodlají do Ruska prodávat lososyze svých rybích farem v Chile. Norská vláda přitom jako jedna z mála zvažuje, že by kompenzovala „sankční“ ztráty norských firem.
Bude EU v zimě mrznout?
Zatímco EU své sankce přijala na tři měsíce s tím, že budou poté znovu posouzeny, ruské protisankce platí na celý rok, jako by tím Kreml jasně vzkazoval, kdo ve výsledky utrpí víc. Někdejší šéf české agrární komory a nyní senátor Jan Veleba předpovídá, že agrární trh EU ztratí svou obtížně budovanou rovnováhu. Vzniknou přebytky, které stlačí dolů farmářské ceny, a to výrazně ekonomicky poškodí miliony farmářů. Ruku v ruce budou následovat obdobné problémy ve zpracovatelském průmyslu a v navazujících odvětvích, což přinese snížení zaměstnanosti. Státy s výrazným podílem agrární produkce se pravděpodobně vrátí do hospodářské recese a pracně budované trhy v Rusku obsadí někdo jiný a ten na této situaci vydělá.
Evropská unie ve vleku Spojených států podle všeho míří do větších a větších problémů, analyzuje situaci na trhu a evropské banky se pokoušejí udržet poslední ruské klienty, ruský ropný koncern Rosněfť spolu s americkým ExxonMobil s pompou zahájil těžbu v Arktidě. „Naše spolupráce je dlouhodobá. Vidíme v ní velký přínos a jsme připraveni podle vzájemné dohody spolupracovat dál,“ prohlásil v rámci slavnostní videokonference Vladimir Putin, sankce nesankce. Další smlouvu pak Rosněfť podepsal také s norským koncernem North Atlantic Drilling.
Ukrajinský parlament mezitím v úterý hned v prvním čtení schválil návrh zákona o sankcích proti ruským firmám a činitelům „podporujícím separatisty“. Na „černé listině“ se má objevit 172 lidí a 65 firem. Nejdůležitější je ale skutečnost, že zákon dává Radě národní bezpečnosti právo vyhlásit prakticky jakákoli sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv čizastavení tranzitu energetických surovin. Zastavení tranzitu ropy a zemního plynu se přitom sice může jevit jako výraz odboje proti Rusku, ve skutečnosti je to ale sankce namířená spíš proti zemím EU a je svým způsobem pro Evropu potenciálně tvrdší než dosavadní sankce ruské. Ukrajinský Naftogaz sice slibuje, že tranzit do Evropy bude pokračovat i v případě vyhlášení sankcí, nicméně nevylučuje možnost, že by západní firmy musely uzavřít s Gazpromem nové smlouvy a začít energie nakupovat už na rusko-ukrajinské hranici, a nikoli až na hranici mezi Ukrajinou a EU jako dosud. V dodávkách do Evropy by tak mohl zavládnout chaos a s ním i výpadky dodávek.
A z dalších událostí:
— Ukrajina se v uplynulých dnech dohodla s Ruskem na vyslání humanitárního konvoje do oblasti Luhansku, nicméně ve vztazích mezi Kyjevem (a USA) a Moskvou aktuálně nefunguje takřka nic. Ve skutečnosti dohodu přitom separátně uzavřel Kyjev s Červeným křížem a Moskva s Červeným křížem, přičemž Červený kříž si vymínil, že ruský humanitární konvoj nesmí mít vojenský doprovod a v nákladu nesmějí být zbraně. Ruská strana to slíbila, nicméně USA konstatovaly, že humanitární pomoc válkou zdevastovaným regionům je jenzáminkou pro vměšování a pohrozily Rusku dalšími sankcemi, NATO uvedlo, že humanitární pomoc je „s největší pravděpodobností“ agresí, ukrajinský prezident po konzultacích s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym vše odvolal, načež se mu dostalo „vysokého ocenění za to, jak si Ukrajina prosadila dodržování mezinárodního práva v otázce poskytnutí humanitární pomoci“, což v praxi znamenalo, že Kyjev ruskou humanitární pomoc na své území nevpustí, pokud nebude součástí pomoci mezinárodní. EU mezitím ale zmírnila kritiku a trvá na tom, že distribuce humanitární pomoci na ukrajinském území musí mít pod kontrolouMezinárodní výbor Červeného kříže, a Kyjev podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova prý poslézezaručil bezpečnost humanitárního konvoje na ukrajinském území. Takže co? Jediné jisté je, že konvoj vyrazil a blíží se k ukrajinským hranicím.
— Mluvčí ukrajinské armády odmítl nabídku doněckých rebelů na příměří s tím, že se nejprve musejí vzdát a vyvěsit bílé prapory.
— Prezident Petro Porošenko nařídil prošetřit důvody krachu ukrajinské armády v bojích u ruské hranice, na nichž se podílely hned čtyři brigády a pluk speciálních sil. Asi tisícovce vojáků se sice podařilo uniknout z obklíčení rebelů, ale zanechali na místě veškerou výzbroj i těžkou techniku. Rebelové, k nimž se přidali i dva dobrovolníci ze Španělska, hlásí, že ukrajinskou armádu vytlačili z Krasného Luče v Luhanské oblasti. Kanada zahájila dodávky vojenské pomoci ukrajinské armádě, další pomoc v hodnotě 4,5 milionu dolarůdodala NATO, nicméně Washington Post soudí, že vyzbrojovat armádu v rozkladu a bez disciplíny nemá žádný smysl. Ukrajinští experti odhadují, že smysl by mělo investovat do armády miliardu dolarů ročně a to po dobu pěti až sedmi let.
— Rozpory, které propukají i mezi „starými členy“ EU kvůli snaze Francie dodat Rusku dvě vrtulníkové lodě Mistral, neutuchají. Objevil se sice návrh, podle nichž by obě francouzská plavidla mohla odkoupit sama EU, ale nezdá se to být reálné. A Kreml mezitím potvrdil, že za obě lodě zaplatí až po dodání obou.
— Podle OSN každý den na Ukrajině umírá nebo je v bojích zraněno 50 lidí, na Donbasu vládne atmosféra strachu a teroru a hranici do Ruska už od počátku roku přešlo 730 tisíc občanů Ukrajiny. V Luhansku bylo už zničeno 40 škol a sedm nemocnic. Dělostřelecká palba zničila v Horlivce chemičku koncernu Stirol a celé oblasti hrozí ekologická katastrofa. EU na obnovu Donbasu vyčlenila 2,5 milionu eur.
— V Žytomyru shořela budova oblastní vojenské správy, která organizuje mobilizaci dalších vojáků na východní frontu.
— Příslušníci Pravého sektoru zaútočili na budovu ukrajinské tajné služby SBU v Užhorodu. Aktivisté Majdanu se před budovou parlamentu v Kyjevě poprali s policií.
— Rakousko odmítlo reverzní dodávky zemního plynu na Ukrajinu. Ukrajina mezitím plní své plynové zásobníky přes Polsko a Maďarsko, nicméně kapacita není naplněna ani z 50 procent. Městská rada v Mykolajevu konstatuje, že letošní zimu budou obyvatelé zcela určitě bez teplé vody.
— Daimler-Benz kvůli sankcím přestane do Ruska dodávat obrněné mercedesy. V ruském parlamentu byl mezitím předložen návrh zákona, který by stáním úřadům a podnikům zakázal nákup automobilů ze zemí, které proti Rusku vyhlásily sankce. Ruský investiční fond VTB Capital koupí 60 procent italské módní firmy Roberto Cavalli.
— Ruské námořnictvo z pobřežních vod v Barentsově moři prý vytlačilo americkou jadernou ponorku.
— Ukrajinská prokuratura zahájila šetření machinací s technickou ropou při jejím odečrpávání ze zásob státního koncernu Ukrtransněft, jichž se měl dopustit dněpropetrovský gubernátor, oligarcha a vlastník žoldáckého praporu Azov Ihor Kolomojský.
— Švýcarsko, které se k unijním sankcím nepřidalo, zrušilo ruskou účast na letecké přehlídce v Payerne u jezera Neuchatel. Soubory ze tří nejmenovaných zemí zrušily pak svou účast na přehlídce vojenských kapel a sborů na Rudém náměstí. Na této akci se od roku 2006 předvedli hudebníci z více než 40 zemí.
— Z kyjevské zbrojovky kdosi ukradl tank.
Mimochodem, zdá se, že všemožných sankcí je už tolik, že je nejsou s to sledovat ani jejich autoři. A tak se stalo, že se John Kerry v Barmě ubytoval v hotelu, jehož majitel je na americké „černé listině“…
PS. O tragédii malajsijského boeingu už se skoro nemluví.
