Kvůli sankcím 800 lidí ztratí práci a firmy přijdou o 2,5 miliardy korun


13. 8. 2014 / zdroj

Kvůli ruskému embargu na potraviny z Evropské unie, Spojených států a dalších zemí lidé sice ušetří, tuzemské firmy přijdou o stamiliony korun. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) přijdou výrobci a exportéři na tržbách dohromady o zhruba 2,5 miliardy korun, přičemž práci může ztratit přes 800 lidí. Do kalkulace ještě není započítán zákaz dovozu strojírenských výrobků do Ruska.

Tuzemskou ekonomiku však mohou postihnout další důsledky sankcí. Mládek zdůraznil, že případné zastavení tranzitu zemního plynu a ropy přes Ukrajinu, jímž pohrozil Kyjev, by Česko negativně pocítilo zejména u druhé z komodit. Struktura tuzemských rafinerií je totiž na ruské ropě závislá.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dopisem požádal svého italského kolegu, který předsedá Evropské radě pro zemědělství a rybolov, aby co nejdříve svolal jednání ministrů zemědělství Evropské unie. Bude se pokoušet spojit i s ostatními kolegy a navrhovat společný postup v Evropské radě.
 

Ukrajina vyhrožuje zastavením dodávek ropy a plynu

Možné zastavení dodávek plynu a ropy do Evropy nevyloučila ukrajinská vláda. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť reagoval slovy, že pokud by Ukrajina zastavila dopravu ropy přes své území, museli by si Evropané za tuto surovinu kvůli přesměrování tras připlatit, nejvíce pak obyvatelé České a Slovenské republiky. Podle analytiků zatím nelze odhadovat, o kolik by ceny pohonných hmot vzrostly. Zatímco plyn Česko dokáže přivážet plynovody Nordstream, Opal a Gazela a zásobovat také Slovensko, u ropy je situace složitější. Ruskou surovinu by bylo možné dovážet tankery z ruského černomořského přístavu Novorossijsk do italského Terstu a poté ropovodem do Česka.

Kvůli posuzování sankcí a jejich dopadu zřídil Sobotkův kabinet pracovní skupinu, kterou vede státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Obejít dovoz ropy přes Ukrajinu lze pomocí tankerů. Ruskou ropu by vozily z přístavu Novorossijsk do italského Terstu, odkud by proudila ropovodem do Česka.

Česko je závislé na tocích plynu a ropy z Ruska

Zemní plyn z Ruska pokrývá spotřebu v Česku zhruba ze 75 procent. Ze stoprocentní závislosti na ruských dodávkách se země vymanila v roce 1997 díky smlouvě uzavřené s Norskem. Jediným držitelem licence na přepravu zemního plynu v Česku je společnost Net4Gas, kterou koupily od německé RWE kanadská společnost Borealis a německá pojišťovna Allianz. Nejsilnějším hráčem na tuzemském trhu s plynem je RWE Transgas ze skupiny RWE. Plyn dodává více než dvěma milionům zákazníků. Pojistkou proti výkyvům v dodávkách jsou i podzemní zásobníky, jejichž kapacita v Česku činí zhruba 3,6 miliardy metrů krychlových. To odpovídá 43 procentům roční spotřeby plynu. V jiných evropských zemích je poměr výrazně nižší. Ropa proudí do Česka především ropovodem Družba z Ruska. Česko ale surovinu odebírá i z dalších zdrojů, zejména ropovodem IKL z německého Ingolstadtu, který je napojen na páteřní Transalpinský ropovod (TAL) z Terstu. Hlavní pojistkou proti narušení dodávek klíčové suroviny jsou nouzové zásoby ropy a ropných produktů v zásobnících. Státní správa hmotných rezerv udržuje v nouzových zásobách zhruba milion tun ropy.

Zdroj: eSondy