5.8.2014 14:36 / zdroj

“Na žádné jiné potravině není vidět pokřivenost systému tak, jako právě na mase,” uvedl Josef Sklenář
Netradiční podrobnou analýzu dnešního globalizovaného masného průmyslu přináší česká verze publikace Atlas masa. Dnes ji v Praze představili zástupci ekologických organizací. Publikace líčí velkoprodukci masa negativně. Jako prospěšnější avšak dražší alternativu předkládá návrat k méně koncentrovaným chovům na menších statcích či bioprodukci.

Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha není cílem publikace brojit proti konzumaci masa ani chovu zvířat na maso, které jsou součástí české kultury či vybízet k vegetariánství. “Nebýt produkce masa neměli bychom v naší krajině louky a pastviny, které jsou součástí tváře naší země,” podotkl. Atlas má podle něj upozornit na vzrůstající koncentraci oboru v posledních desetiletích, jeho industrializaci a s tím spojená negativa.
Dokument plný grafů, datových tabulek a map například upozorňuje na to, že téměř 90 procent prasat je dnes poráženo na jatkách patřících pouze desítce velkých korporací. Největší z nich, brazilská JBS každý den porazí 70 000 prasat a 85 000 kusů hovězího dobytka.

Zvířata v českém zemědělství dostávají dle atlasu na každý kilogram své váhy 83 miligramů antibakteriálních látek. V důsledku nadužívání antibiotik dvě třetiny vepřového v amerických supermarketech prý už obsahují bakterie odolné vůči antibiotikům.
Ekologičtí aktivisté při představování brožury upozornili také na nesmyslnost a škodlivost dovozů krmných plodin do Evropy. “České zemědělství na krmení zvířat spotřebuje sóju dovezenou ponejvíce z latinské Ameriky k jejíž produkci jsou potřeba plantáže o velikosti poloviny Zlínského kraje,” podotkl Kotecký. Sójovým plantážím podle něj ustupují divoké brazilské savany, kde domov mají vzácné druhy zvířat.

“Na žádné jiné potravině není vidět pokřivenost systému tak, jako právě na mase,” uvedl sedlák Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy, který zde hospodaří na 500 hektarech zemědělské půdy, kde se věnuje kromě rostlinné výroby také živočišné produkci, zejména chovu prasat v systému ekologického zemědělství.

Sklenář mimo jiné upozornil na to, že vzhledem k vyšším výrobním nákladům je maso z bioprodukce, při níž se nesmějí užívat chemikálie a musí se dodržovat přísnější etická pravidla chovu i porážky, dražší.

Reakcí na globalizovanou produkci potravin je podle publikace několikaletý trend části zákazníků, kteří hledají v obchodech bio výrobky, vyrážející nakupovat přímo na statky, rostoucí obliba farmářských trhů či cílené omezování spotřeby masa některými obyvateli vyspělého světa.

Brožura upozorňuje, že maso lze produkovat i jinak než je převládající systém velkochovů. “Statky, které chovají hospodářská zvířata a dávají jim místní krmiva, přispívají k oživení venkova,” stojí v ní. Živočišná výroba by měla podle ekologů více respektovat lidi i přírodu.