Porošenkova „západní fronta“

Alexandr Doněckij
6. 8. 2014   zdroj  Střípky ze světa
Válka Porošenkově válce se šíří i Zakarpatskou oblastí. Ztráty jeho „protiteroristické operace“ rychle rostou. Proto už „třetí vlna mobilizace“. Naráží na stále tvrdší odpor. Zvlášť frapantní je to v regionech, jež Kyjev vydává za své bašty. Kyjev si koleduje hlavně na samém západě Ukrajiny v Zakarpatské oblasti. Nedávný pohřeb 70 padlých v Donbasu tu vyvolal protiválečné bouře, hraničící s lidovým povstáním“


Někdejší součást Rakouska-Uherska a pak Československa a dalších zemí po jeho kapitulaci má pestrou národnostní strukturu. Žije tu početná maďarská, slovenská, rumunská i rómská komunita. Hlavně však Rusíni, jimž Kyjev na rozdíl od Evropy a USA přiznat status svébytného etnika trucovitě odmítá.

Dodnes ignoruje i výsledky referenda už z roku 1991, požadujícího zakarpatskou autonomii. Zdejší Rusíny nutí k přijetí ukrajinské identity při sčítání lidu i v osobních dokladech.

Nový impuls dal rusínskému i maďarskému hnutí za autonomii únorový státní převrat v Kyjevě. A dvojnásob dnešní Porošenkova mobilizace, už třetí v pořadí.

Rusíni argumentují i výsledky nedávného průzkumu: 90,9 % dotázaných obyvatel Zakarpatska Porošenka za legitimního prezidenta nepovažuje a 76,9 % z nich je názoru, že fašismu se už nemá říkat hnědý, ale žlutomodrý mor.

Region prezidentovi, pohánějícími do války proti jiným občanům Ukrajiny, vyhlásil neposlušnost. Lidé tu začali organizovat blokády silnic, a to i mezinárodních tras. Okupovat mobilizační střediska a administrativní budovy. Ženy a děti mužů, kteří dostali povolávací rozkaz do války, zablokovali silnici v obci Těreblja v ťjačevském okrese. Picket zatarasil i trasu MukačevoRogjatin v sousední vesnici Bedevlja. V obci Siněvir v mežgorském okrese lidé šéfovi místní správy, který je 30. června přesvědčoval celou noc, aby se povolávací rozkazy uposlechli, rozřezali pneumatiky.

Zátarasy zablokovaly i mezinárodní trasu Čop-Kyjev v obcích Rakošino a Strabičevo, objížďku z Mukačeva do Užhorodu v obci Červeněvo i z Čopu do Mukačeva. Připravuje se i blokáda železnice v obci Goronda a karpatském horském průsmyku Nižnije vorota, uzavírajícím průjezd oblastí z ukrajinské strany. K blokádám silniční dopravy došlo i v řadě jiných obcí mukačevského, chustského a beregovského okresu.

Nejmasovější protesty se odehrály ve městě Beregovo, okresním centru s kompaktní maďarskou komunitou. Zdejší vojenskou správu obsadily převážně ženy. 11 povolávacích rozkazů, doručených tu mužům od 18 do 45 let, demonstrativně roztrhaly a zablokovaly silniční trasu směrem k maďarským hranicím.

Mobilizaci se nestaví na zadní jen Rusíni a Maďaři. V Mukačevu, druhém největším městě oblasti, začali stavět barikády Romové, odmítající vraždit obyvatele Donbasu. Protesty obyvatel Mukačeva přiměly šéfa zdejší vojenské správy prohlásit mobilizaci za nezákonnou a na území v jeho kompetenci ji zrušit.

Prohlášení, jímž to zdůvodnil na kameru, už bylo z YouTube staženo (pro ´porušení autorských práv´). Z Kyjeva následoval příkaz ´situaci normalizovat stůj co stůj´ a ´obnovit mobilizaci nejpozději do 5. srpna´.

Riskují ovšem i méně husarské kousky: Alexandr Turčynov, vykonávající donedávna pravomoci hlavy státu, nechal před pár dny suspendovat náčelníka vojenské správy, který si troufl vydat povolávací rozkaz jeho synovi.

Lidé se ptají: zač mají jít do boje jejich nejbližší? Proč do války nepovolávají synáčky papalášů a nutí umírat jen nás, chudé? Podle jedné z dívek, zapojené do silniční blokády, dostal jen v její rodině povolávací rozkaz jak otec, tak jeden z bratrů.

Úřady vydávají protestující za ´agenty Moskvy´. Po celé Zakarpatské oblasti slídí po ´ruských novinářích´, ´separatistech´ a ´agentech FSB´. 10 lidí, obviněných z blokády komunikací, už zadržely. Centrální ukrajinská média, podrobená cenzuře, která si říká cynicky ´moratorium na kritiku moci´, dění v Zakarpatsku nejen kompletně zamlčují, ale novináře, kteří se informace o lidových protestech snaží přiblížit veřejnosti, za asistence jejich místních kolegů perzekuují.

1. srpna byla z Ukrajiny deportována státní příslušnice USA a reportérka videoagentury RTRUPTLY Alina Eprimjan. Natáčela tu dokument o protestech proti mobilizaci v obci Rakošino. Ukrajinské bezpečnostní službě ji udali její ukrajinští kolegové a příslušníci zvláštní služby pak všechen materiál, který natočila, zničili a ji samu deportovali. Připomeňme, že právě tak SBU naložila i s externistou RT Grahamem Phillipsem, když celý jím pořízený materiál zlikvidovala, novináře deportovala do Polska a na tři roky mu zakázal mu vstup a Ukrajinu.

Represe ovšem rozhořčení obyvatelstva jen dál vyhrocují. V rachovském okrese účastníci protestního mítinku, který se střetl s policií, podplukovníka Jaremčuka zbili. Mítink u budovy užhorodské městské rady donutil Viktora Ščadeje, pověřeného dočasným výkonem postu primátora, k abdikaci. Rezignační dopis podepsal i jeho náměstek Alexandr Volosjanskij. Zaměstnanci komunálních služeb ho hnali košťaty.

Zato bývalý primátor Sergej Ratušňak vyzval na facebooku obyvatele oblasti k blokádě všech čtyř komunikací, spojujících ji s okolní Ukrajinou, i letiště. S cílem dosáhnout touto cestou autonomie, za niž populace oblasti hlasovala už v roce 1991. Svébytnost podle něj Zakarpatsku zajistí renta ze sedmi plynovodů, jimiž přes oblast proudí do Evropy ruský plyn, a zbraně z regionálních skladů.

Specifikem Zakarpatska je vazba jednotlivých národnostních komunit na sousední země. Pokud protesty proti mobilizaci porostou dál a kyjevský režim sáhne po trestech typu těch z Donbasu, svých lidí se zřejmě zastanou Maďarsko i Rumunsko.

Spojeným státům a jejich evropským spojencům pak, má-li se předejít rozkolu v NATO a EU, nezbude než buď podporu ´separatistů´ z Budapešti a Bukurešti mlčky tolerovat, anebo Kyjevu zakázat ´západní frontu´.

Prvá varianta zjeví dvojí metr Západu v celé nahotě. Před šrámy, které tím utrpí image USA i EU, nebude úniku. Už proto, aby jim z euroatlantických struktur nevypadly Maďarsko, Rumunsko a Slovensko, však tu ztrátu zřejmě budou muset skousnout. Druhá varianta zase definitivně zdiskredituje dnešní ukrajinskou moc, postaví proti ní i jiné regiony, zlomí vaz Porošenkovým militaristickým plánům i pokusům Washingtonu a Bruselu o démonizaci donbaské domobrany a Ruska.

Krize to bere na rozcestí, vyrážející svým scénáristům dech. Které z variant, z nichž jim dává na vybranou, ráčí dát přednost. Válce na hranicích Evropské unie? Nebo Ukrajině, menší o Zakarpatskou oblast?