Ruské řetězce dál zásobují obchody evropským zbožím, přes noc změnily dodavatele


16. 8. 2014 / zdroj
Ruské řetězce dál zásobují obchody evropským zbožím, přes noc změnily dodavatele, Turecko a Švýcarsko fungují jako prostředníci dodávek. Rusové přesto začínají toto zboží ignorovat. Moskva chystá další sankce!

Doslova v nepovedenou komedii se začínají měnit evropské sankce vůči Rusku. Kdo jimi trpí nejvíce, jsou paradoxně teď Evropané. A Putin se jenom usmívá, protože věděl, co bude následovat. Poté, co Moskva vyhlásila embargo na dovoz potravin z EU a několika dalších zemí, které se připojily k sankcím proti Rusku, se teď začíná ukazovat, že globalizovaný světový trh nelze nijak významně omezovat. Jak dnes uvedla Komsomolskaya Pravda, velké národní potravinové řetězce v Rusku s tímto krokem počítaly, podle určitých zpráv měly avízo o proti-sankcích z Kremlu už minimálně několik týdnů dopředu. V tichosti totiž dojednaly nové kontrakty na dodavatele zboží z EU, skrze prostředníky. Novými dodavateli zboží z EU jsou tak nyní Turecko a Švýcarsko.

 Obamovy sankce na hlavu ruského medvěda, efekt: 5, efektivita: 0, směšnost: 9

Celý vtip spočívá v tom, že sotva byly kamióny dodavatelů z EU vráceny z ruských hranic, tak v té chvíli již začali dodavatelé z Turecka a Švýcarska plnit ruské obchody a sklady evropským zbožím ze zemí původu v Turecku a ve Švýcarsku. Ruské sankce se totiž velmi chytře netýkají zboží jako takového, ale země původu dodávky. Putin tak zabil jednou ranou dvě mouchy. Potrestal EU za její sankce proti Rusku, ale zároveň ponechal otevřená dvířka pro dovoz evropského zboží přes prostředníky.

I když je prostředník a prostředník. Podle všeho to vypadá, že ruští obchodníci založili v těchto zemích obchodní společnosti a nakupují zboží z Evropy za stejné původní ceny od výrobců. Zboží však nejprve jde do Turecka a Švýcarska a odtamtud teprve do Ruska. Zde je třeba si všimnout tichého spiklenectví a kamaráčoftu mezi Moskvou, Ankarou a Bernem. Co mají tyto země společného? Nepřítele. Švýcarsko nemůže USA přijít ani na jméno, neboť peklo, které administrativa Baracka Husseina rozpoutala okolo švýcarských bank a jejich dolarových transakcí a nutnosti odhalovat a hlásit americké vladě všechny USD operace, zapříčinilo odliv střadatelů a vkladatelů do jiných bankovních zemí a k Rusku se staví země neutrálně [1]. Turecko je pro změnu na ostří nožů s Izraelem a v poslední době především s Bruselem, který vystavil stopku zemi v přístupových rozhovorech o EU, které uvízly na mrtvém bodě a Ankara ví, že je to kvůli Berlínu, který nepokrytě říká, že Turků má Evropa (rozuměj Německo) už nad hlavu. Turecko se navíc rozhádalo s Bílým domem poté, co se odmítlo před 2 lety připojit k sankcím proti Íránu [2].

Pokud se podíváme do ruských obchodů, začalo docházet k nevídanému jevu, k bojkotu evropských potravin z EU. Jak včera uvedla Rossija 1, některé moskevské řetězce začaly vyhazovat do kontejnerů evropské zboží, a to ne kvůli prošlé lhůtě. Jedná se o rozhodnutí manažerů jednotlivých obchodů, kteří chtějí dát prostor domácím producentům. V kontejnerech tak skončily např. sýry Leerdammer nebo jogurty Yoplait. Ruské embargo se nevztahuje na dovoz alkoholu, takže např. česká a velmi oblíbená piva jsou stále v regálech, ovšem tady je nutno dodat, že mnohé české pivní značky už se vyrábějí přímo v Rusku v licenci, takže nejde o dovoz. To platí i o nové fabrice Škoda Auto v Nižnym Novgorodu [3].

Kontrolní linka v továrně Škoda Auto v Nižnym Novgorodu

Moskva má ale ruku na spínači dalšího embarga, tentokrát na dovozu průmyslových výrobků, aut, strojů, nákladních vozů, lokomotiv, tramvají a především stavebních strojů a stavebního materiálu. Pokud by došlo na takové embargo, znamenalo by to katastrofu především pro německý a v návaznosti na něj i český strojírenský průmysl, od Škoda Auto, přes Škodu Plzeň až po české výrobce oken, radiátorů a stavebních materiálu a stavebních prvků.

Opět je zde třeba dodat a upozornit, že nic z tohoto by v Rusku nakonec nemuselo chybět, díky tranzitu zboží přes Turecko a Švýcarsko, ovšem faktická skutečnost by byla jiná, uvolněná místa na ruském trhu by obsadily firmy z Asie. Ať už by šlo o Hyundai anebo KIA, které jsou velmi agresivní, jak rozsahem své nabídky, tak především cenou. Oficiální návrat na ruský trh by po čase mohl být pro české firmy hodně komplikovaný, mnohdy i nemožný.

Čeští výrobci potravin se už před několika dny ozvali [4][5], že budou chtít kompenzace za zboží, které se muselo vrátit z ruských hranic. Firmy totiž budou muset vrátit peníze, které odběratelé v Rusku zaplatili. Tady se často zmiňuje dost naivní argument na sluníčkových serverech, že dodavatelé nic vracet Rusům nemusí. To není pravda. Ruští odběratelé nejsou státní firmy. Nemohly ovlivnit sankce vyhlášené Kremlem, ani předchozí sankce z Bruselu, na které ty kremelské sankce byly odpovědí. Kvůli sankcím z Bruselu a následně protisankcím z Kremlu nedostali odběratelé zboží, které předem zaplatili, a dodavatelé tak musí peníze vrátit. Když to neudělají, tak až embargo skončí, nikdo s nimi v Rusku už potom obchodovat nebude. A tohoto jsou si výrobci v ČR moc dobře vědomi.

Ve Strakově akademii před několika dny došlo k veselé příhodě. Pan Dientsbier na tiskovce odmlouval a odsekával panu premiérovi Sobotkovi kvůli vyjednávání o Služebním zákonu. Tento obrázek s pobavením sledovali i v Kremlu, ruská televize zařadila epizodu z Prahy do svého nočního vysílání pro pobavení, jako důkaz toho, jak je česká vláda rozhádaná a nejednotná i v otázkách domácí politiky, natož té zahraniční. Tito pánové, které ti odvážnější z nás nazývají „reprezentací Česke Republiky“, nejsou schopni řídit naší zemi, minimálně ne k tomu, aby směřovala k ekonomické prosperitě a nikoliv k politickému područenství Bruselu a bezpečnostnímu vazalství k USA

Skvělý stroj na letecké přehlídky, s českými výsostnými znaky a tygrem na ocase, ale v případě války 
musí stroj do hangáru, abychom ho Švédům v boji nepoškodili…

Před týdnem probíhala v ruských médiích debata o tom, jak jsou na tom členské země NATO vojensky. Zazněla tam i dost šokující zmínka o letectvu České Republiky. To, podle informací tajné služby FSB, nemá prý ve skutečnosti oprávnění od švédské strany (Česko má totiž od Švédů stíhačky Gripen v pronájmu) k nasazení těchto leasingových stíhaček v otevřeném boji a na územích s válečným stavem. Jak poznamenal komentátor ruské televize, a teď budu citovat: „I když Švédové dovolí Praze použít zapůjčené stíhačky k obraně Česka ve válečném konfliktu, nebudou představovat pro naše letectvo ohrožení, protože nemají peníze na více než 2 bojové vzlety týdně, Česko je totiž kvůli zkorumpovaným vládám v dluhové pasti a pokud by vypukla válka, bez obrovské půjčky od IMF se země neobejde… ale Češi nejsou naši nepřátelé, jsou to Slované. Česko nemá důvod bojovat proti Rusku, nakonec by zvítězil rozum…„, tak to prostě vypadá, že kdyby vypukla válka, tak kromě naší nefunkční, vypuštěné a rozpuštěné armády, bychom nemohli ani vzlétnout k obraně země, buďto by nebyl kerosin do letadel, anebo by nám to Švédové zatrhli ze strachu o zničení jejich leasingových „assetů“, jak to mají finanční mazlíčci rádi takto nazývané. Pěkně naší zemi političtí pacholci zmrzačili a rozkradli po roce 1989, jen co je pravda…

Tento postřeh ruské televize je myslím klíčový. Až na tu poslední větu o vítězství rozumu. Zde se obávám, že česká vláda je v natolik silném vleku cizích mocností, že nějaká rozumová rovina vedení české politiky je pouze iluzorní představou. Můj kolega říká: „Ta banda deprivantů v české vládě představuje bezpečnostní riziko pro naší vlast. Znásilnili princip demokracie v počátku 90. let tak, že z demokracie udělali de facto nájemnou děvku, kterou znásilňují, podle chuti a libosti dosud, jak je zrovna napadne. Říkají tomu demokratický proces a nestydí se nahlas mlaskat a chrochtat, protože jim nic nehrozí. Armáda tupých voličů jim to tam příště znovu hodí, stačí změnit název partaje a do čela dosadit nějakého neškodného a zábavného šaška s čírem na hlavě a špatnou českou výslovností…“.

Ale vraťme se zpět k ruskému embargu. O tom, jak naivně a neekonomicky uvažují česká média, to ukazují některé názory politických a ekonomických komentátorů v českých médiích, kteří tvrdí, že ruské embargo dočasně sníží ceny potravin v ČR. Nic není vzdálenějšího pravdě, protože tihle komentátoři od psacího stolu netuší, jak funguje retail business. Naivkové si myslí, že když někde se objeví milión přesnídávek, jogurtů nebo sýrů, že to výrobce přiveze do českých supermarketů a ty to vezmou a prodají v monstr slevové akci. Panebože, tak to vůbec nefunguje! Chápou tihle experti, co je to booking? Prodejní plán? Plán obratu? Každý, kdo dělal retail pro řetězce ví, co je to „odběrový závazek“. Supermarket má rámcové smlouvy na sjednaném zboží, kterého musí nakoupit a odebrat stanovené množství. Pokud by supermarket nakoupil v obrovském množství jogurty původem pro Rusko mimo booking a mimo plán, logicky nastane „kompenzační efekt“, to znamená, že zákazníci vykoupí tyto jogurty na akci původem pro Rusy, ale nekoupí ani kelímek od nasmlouvaných výrobců za plné ceny, jejichž produkty jsou v regálech už delší dobu. Supermarket tak přijetím dodávky levných jogurtů parazituje na svém vlastním businessu a prodejním plánu, protože prodá jogurty za menší cenu a navíc vyčíslí ztrátu za neprodané a zkažené ostatní jogurty za plnou cenu.

Nejvíce zatím ruské embargo zasáhlo polské producenty ovoce. 
Ruský supermarket preferuje domácí produkci.

V praxi tak dochází k tomu, že velkou zásobu zboží na slevě od vás řetězec nikdy nevezme nad plán, protože by parazitoval na svém nabídkovém sortimentu od svých nasmlouvaných dodavatelů, za což by řetězec musel platit dodavatelům i pokuty, protože výrobci platí reklamy v televizi, na letácích, v časopisech a potřebují zboží prodat teď v rámci plánu, nemůžou si dovolit, aby na nich parazitovala dodávka jogurtů původem pro ruský trh. Navíc, ceny za ruské jogurty jsou už natolik sešroubované dolů při dodání do Ruska, že jejich návrat v kamionech zpět a přebalení z ruských obalů do českých vyjde finančně natolik draho, že se nevyplatí zboží uvádět do oběhu a raději se zlikviduje. To je realita!

To však nebrání médiím v Česku, aby nezačaly šířit dezinformace o slevách a masivních akcích na lacinné potraviny původem pro ruský trh. Žádný řetězec nebude parazitovat na vlastní cenotvorbě a nebude riskovat masivní pokuty za porušení odběrových závazků s dodavateli potravin pro český trh. To je také realita. Podívejte se na Polsko. To nedokáže prodat svá jablka na domácím ani evropském trhu a chce je začít vyvážet v zoufalství do USA [6], kde Poláci nemají šanci nákladově konkurovat domácím a především mexickým producentům, kteří v rámci volného trhu NAFTA zaplavují ovocem obchody v amerických řetězcích. Dovoz kazivých jablek z EU, v kontejnerech přes moře, nebo v chladících boexech, to vyjde sakra draho.

Ekonomická politika je jediným řešením současné obchodní války mezi Ruskem a EU. Sednout za stůl, pojmenovat viníky současné krize (povstalce na Majdanu, kteří svrhli demokratický zvoleného Janukovyče) a najít cestu k normalizaci vztahů a obchodu. To je jediná cesta. Jinak nás čeká v Evropě krize, obrovský nárůst nezaměstnanosti, zavírání podniků, propouštění z fabrik a v poslední řadě válka na evropském kontinentu. Ještě je čas šlápnout na brzdu, milí čtenáři. Ještě je čas toto šílenství zastavit. Ale času už mnoho nezbývá, zákopy se začaly hloubit na obou stranách fronty. Až se začne střílet, odneseme to my, Evropané.