Vae victis…

Avatar
Původní autoři

28. 8. 2014 / Ladislav Žák / zdroj
František Kriegel se nestal čestným občanem Prahy 2 a tento akt se stal předmětem četných komentářů. Snad tedy jeden navíc nic nepokazí. Je podle mého názoru třeba jasně říci několik věcí.
Tou první je skutečnost, že František Kriegel se nemůže v této době stát čestným občanem Prahy 2, protože zdrojem veškeré jeho viny je porážka mocenského monopolu KSČ před čtvrtstoletím. Běda poraženým, do nich si může kopnout každý trpaslík a u nás jde o zvláště oblíbený sport.

Druhou skutečností je ta, že i kdyby ovšem zmíněný mocenský monopol poražen nebyl, nemohl by se jako zrádce a odpadlík od jednotné normalizační stranické linie František Kriegel opět stát čestným občanem Prahy 2. Bláboly jeho bývalých starých rudých bratrů proti ocenění by si s těmi současnými v ničem nezadaly.

Třetí skutečností je, že František Kriegel se nemůže stát čestným občanem Prahy 2 zejména proto, že jakékoliv zastupitelstvo Prahy 2 bude vždy prorežimní, proelitářské a prozbohatlické. Hodnoty, za které bojoval František Kriegel, jsou mnohým zastupitelům Prahy 2 nejen cizí, ale přímo nepřátelské. A abych nezapomněl… Byl to komunista a Žid z Východu k tomu. Židobolševik se tomu říkalo za protektorátu. Takovým na Praze 2 pšenka a nekvetla a nepokvete. Vinohrady si přece rozvracet nedáme…

Čtvrtou, trochu zobecňující skutečností je poznání, že režim, který by opravdu ocenil Františka Kriegela, v Čechách nikdy nebyl a také nebude. Nemáme lidi, kteří se umějí postavit režimu na odpor a to i se zbraní v ruce, prostě tak nějak rádi.

Nevíme si rady s Kriegelem, nevíme si rady s Mašíny a nakonec jsme to zpackali i s Lenártem a Jakešem, kteří se údajně postavili na odpor a zvelezradili zločinný a zavrženíhodný režim, který František Kriegel svým nehlasováním a nepodepsáním údajně statečně bránil. Prostě partyzáni, odbojáři, legionáři, zahraniční vojáci a emigranti jsou podezřelá pakáž, která se tlačí kupředu, když se rozdávají prebendy, včetně symbolických i skutečných trafik. Vadí nám i jejich pomníky a proto je u nás musí stavět cizí komunity. No, a když se zjistí, že navíc jde o poraženého rudokožce, tak už má smůlu a priori. Čeští rudokožci byli jednou provždy poraženi, už prostě nemají vylézat na světlo a mají být zapomenuti, čímž jsou podivuhodnou červenou nití spojeni s osudem rudokožců v USA. Ti už dávno měli vystupovat jenom v rezervacích jako turistické atrakce a najednou je jejich aktuální boj za jejich stará práva tamnímu establishmentu mimořádně nepříjemný.

Připojím ještě jednu důležitou, pátou skutečnost. Kdyby František Kriegel zjistil, kdo že mu to chce udělit čestné občanství Prahy 2, odešel by opět někam bojovat za lepší svět. Minimálně by ovšem prohlásil, že pokud ho takoví lidé ocenili, není s ním, jeho životem a morálkou asi něco v pořádku. Neumím si představit, že by od takových lidí jakékoliv ocenění přijal, ale mohu se mýlit.

Ocenění totiž může být povznášející i ponižující. Nezáleží totiž jenom na potenciálním oceněném, ale zejména na tom, kdo ocenění uděluje. A v tomto ohledu u nás v Čechách vždycky platilo, že všeho do času. Přejde pár let a z medaile je Kainovo znamení. Ale platí to i naopak. Ponížení bývají často pozdvihováni…

Z tohoto pohledu je třeba ocenit nápad podat návrh na ocenění Františka Kriegela čestným občanstvím Prahy 2. Průběh jeho projednávání vypověděl o nás možná více, než bychom sami chtěli… A dobře nám tak.

Tak snad se teď pochlapí pan prezident a jednou takhle koncem října se dočkáme…