Vzkaz od Štefana Füleho: Bělehrad musí změnit politiku vůči Rusku

Avatar
Původní autoři

Mirko Raduševič

20. 8. 2014   Literární noviny
Peter Stano, mluvčí evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho se vyjádřil, že Srbsko musí před vstupem do EU sladit své zahraniční vztahy s unijní zahraniční politikou. Srbsko v čele OBSE by mělo urovnávat konflikt. Ve svém rozhovoru pro bělehradský deník „Večernje novosti” se Peter Stano vyjádřil, že EU nikoho k ničemu nenutí, ale Srbsko si samo svou žádostí o členství vybralo určitou cestu. „EU nežádala, aby se Srbsko připojilo.

 Jedná se o rozhodnutí Srbska k připojení ke společenství založenému na určitých hodnotách, principech, moci práva, uctívání lidských práv, osobní svobodě, a to vše pro zajištění stability, jistoty a prosperity občanů,” uvedl mluvčí komisaře pro rozšíření EU. Co se týče sankcí vůči Rusku, které EU zavedla, Peter Stano mluví o tom, že byly zavedeny z důvodu anexe Krymu a pokračující destabilizace Ukrajiny. Zároveň podtrhl, že jsou také země mimo Unii, které s těmito sankcemi souhlasí. „Očekává se, že Srbsko jako kandidátská země zcela sladí svá rozhodování se zahraniční politikou EU, a to při svém vstupu,” řekl Peter Stano.

Tlak na Srbsko, aby změnilo svoji zahraniční politiku vůči Rusku nastal v době přistoupení EU k sankcím. Srbský premiér Aleksandar Vučić ve svém rozhovoru pro CNN uvedl, že si myslí, že je příliš „malým pánem na to, aby byl na něj vyvíjen tlak.” Vzápětí však přiznal, že takové tlaky existují, i když nejsou přímé. Dále vysvětloval srbskou zahraniční politiku v ukrajinském konfliktu: „Nejedná se o neutralitu. Podporujeme územní integritu a suverenitu Ukrajiny a zahrnujeme do toho i Krym jako nedílnou součást Ukrajiny. Na druhé straně nezavádíme žádné sankce vůči Rusku, a to z politických, ekonomických, historických a mnoha jiných důvodů… Musíme myslet na svoji vlastní ekonomickou budoucnost a nechceme proto vůči Rusku zavádět sankce.” Dodal, že existuje málo rozdílů mezi EU a Srbskem v pohledu na Ukrajinu, ale co se týče sankcí, ty Srbové vyhlašovat Rusku nebudou. „Doufám, že Evropané pochopí specifickou situaci Srbska, zejména co se týče stability do budoucnosti,” vysvětloval premiér Aleksandar Vučić.

Názor velvyslanců


Ke stanovisku Srbska se vyjádřili rovněž velvyslanci jak Ukrajiny, tak Ruska.
Oleksandar Kiričenko, chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví v Srbsku uvedl: „Litujeme, že Srbsko nezastává stejný názor jako většina evropských zemí, ale má právo se rozhodnout, jaké chce mít s Ruskem vazby. Na vztahy s Ukrajinou to nemá žádný vliv.” Navíc dodal, že Ukrajina nebude měnit svůj negativní vztah nezávislosti Kosova. Dodejme, že Černá Hora a Chorvatsko se přidaly k sankcím EU.

Ruský velvyslanec v Srbsku Alexandr Čepurin uvedl, že Rusko má pochopení pro specifickou roli Srbska při jeho snaze vstoupit do EU a oceňuje vyvážený postoj této země v konfliktu na Ukrajině. „Premiér Vučić nedávno v Moskvě požadoval a také dostal garance pro projekt plynovodu Jižní tok. Jedná se o největší investici v Srbsku v ceně 2,1 mld. eur. Doufáme, že hloupost a nenávist vůči Rusku nebo Srbsku tuto investici neohrozí,” řekl Alexandr Čepurin.

Na stanovisku Srbska vůči Rusku do značné míry záleží, neboť tato země bude v příštím roce předsedat OBSE. Proto je na tento stát vytvářen tlak a zároveň se k němu upíná Evropa s nadějí, že se stane zprostředkovatelem pro urovnání konfliktu na Ukrajině. Srbský prezident Tomislav Nikolić při nedávné návštěvě Ruska v Soči roli zprostředkovatele nabídl (foto nahoře).