zdroj
21. 9. 2014
Zkratkou TTIP se označuje připravovaná smlouva o »transatlantickém obchodním a investičním partnerství« mezi USA a EU.
Proč je levice v EU tak silně proti této »smlouvě o volném obchodu«, o níž se už od července 2013 s vyloučením veřejnosti vyjednává mezi Evropskou komisí a vládou USA, když v současnosti ve světě existují asi dvě desítky jiných smluv o volném obchodu? Vždyť volný obchod je základním nástrojem globalizovaného trhu, neútočí tedy levice na větrné mlýny?
Smlouva TTIP je ovšem v mnoha ohledech výjimečná: EU a USA společně pokrývají na 44 % výkonu světového hospodářství a ovládají na 60 % zahraničních investic. Smlouva mezi nimi tedy nastaví standardy, kterým se budou postupně muset podřídit i další země. Dohody o volném obchodu se obvykle zaměřují, jak říká jejich název, na oživení obchodu mezi smluvními stranami odstraněním celních překážek. Ale mezi EU a USA je už dnes velmi živý obchod: denně se vyměňuje zboží v hodnotě 1,8 miliard euro, a cla jsou již dnes velmi nízká. Na tom TTIP mnoho nezmění.
V zájmu velkých podniků
V případě TTIP proto nejde o obchodní dohodu v klasickém smyslu. Zaměřuje se především na odstranění a snížení mimocelních překážek obchodu, jako jsou předpisy o potravinách, standardy ochrany prostředí nebo předpisy o ochraně dat. Přijetí TTIP by také mělo umožnit zahrnutí veřejných služeb a veřejných investic do sféry volného obchodu a jejich otevření nadnárodním společnostem.
Jde tedy také, nebo dokonce především, o úmluvu v zájmu velkých podniků na obou stranách Atlantiku, která má odstranit zákonné překážky stojící v cestě maximalizaci jejich zisků. Dotýká se tím jak komunitního práva platného pro celou EU, tak práva jednotlivých členských států, a představuje útok na evropskou a americkou společnost a jejich právní řád.
Jaké mají být přínosy TTIP? Podle jedné studie placené Evropskou komisí EU má díky TTIP narůst evropské ekonomika o 0,5 procenta, jiné studie tento odhad zpochybňují. Ale i kdybychom jej přijali, má být tohoto růstového efektu dosaženo až za dvanáct let, což znamená roční hospodářský růst díky TTIP o 0,036 procenta.
Hra s nulovým součtem
Tento nicotný výsledek se může zdát překvapující, ale je třeba si uvědomit, že více obchodu neznamená automaticky větší výrobu a větší zaměstnanost. Jde do značné míry o »hru s nulovým součtem«, při níž ovšem budou zisky a ztráty rozloženy nerovnoměrně. Bohatí účastníci trhu shrábnou výhody, zatímco chudým zůstanou ztráty. To platí jak mezi státy, tak uvnitř společnosti.
Kdyby měl být světový obchod postaven na trvalý a spravedlivý základ, musela by se především omezit mezinárodní spekulace, která způsobuje kolísání směnných kursů a tím podvazuje transatlantický obchod. Svoboda spekulace a finančních trhů je ovšem součástí neoliberálních představ o volném trhu.
TTIP však není podle levice pouze zbytečná. Považujeme ji přímo za nebezpečnou. Jejím cílem je zvýšení kapitálových zisků pomocí snížení nákladů, zejména ceny pracovní síly. I Evropská komise připustila, že TTIP povede ke ztrátám pracovních míst v Evropě, a to jednak otevřením veřejných služeb pro soukromé podnikání, na druhou stranu ale také tím, že evropské firmy budou stěhovat pracovní místa do USA, kde jsou nižší platy a kde mají odbory méně práv. USA nepodepsaly šest z osmi klíčových pracovních norem Mezinárodní organizace práce. Je tedy nebezpečí, že tato práva budou na základě TTIP napadena i v EU jako »překážky obchodu«, nebo jako ohrožení ochrany investic.
Zatím asi veřejně nejdiskutovanějším aspektem TTIP je její možný vliv na bezpečnost potravin, Základním problémem je v této souvislosti to, že v USA na rozdíl od EU neplatí takzvaný princip předběžné opatrnosti, podle něhož není výrobek považován za bezpečný, dokud není jeho bezpečnost prokázána, důkazní břemeno přitom je na straně toho, kdo s výrobkem přichází na trh. Vláda USA považuje tento princip za překážku obchodu: kromě například geneticky modifikovaných potravin nebo využívání růstových hormon by se jeho uplatnění týkalo i využívání pesticidů a dalších chemikálií.
Podivné rozhodčí soudy
Snad největším nebezpečím, které v sobě TTIP skrývá, je ovšem to, že svěřuje rozhodování o sporech zvláštním rozhodčím soudům, které budou jmenovány pro každý jednotlivý spor, budou pracovat s vyloučením veřejnosti a proti jejich rozhodnutím nebude odvolání. Tento mechanismus je dovršením nedemokratického a netransparentního způsobu, jímž je smlouva projednávána. Nedávno Evropská komise »korunovala« tento svůj přístup zamítnutím návrhu na evropskou občanskou iniciativu (»europetici«) k otázce TTIP. Evropská veřejnost proto musí pokračovat ve veřejném tlaku na Komisi, a nenechat si smlouvu TTIP vnutit. V tom by se měla aktivně zapojit i levice v ČR.
člen VV Evropské levice
