Jan Schneider
11. 9. 2014 Česká pozice
Měsíc se s měsícem sešel, a zdálo se, že sestřelení malajsijského dopravního boeingu letu MH17 nad Ukrajinou již není na pořadu dne. Dnes však byla zveřejněna předběžná zpráva autorizovaného vyšetřovatele, Nizozemského bezpečnostního úřadu. Byl skutečně nejvyšší čas se k této tragédii vrátit.
Alespoň předběžnou zprávou, byť v ní nenalezneme žádná závratná zjištění. Vylučuje pouze jako příčinu katastrofy selhání letadla nebo posádky. Indikuje poškození letadla množstvím předmětů, které s vysokou kinetickou energií penetrovaly trup letadla. O tom, čím bylo poškození letadla způsobeno, se zpráva nezmiňuje.
Důležité tedy je také to, co zpráva neříká. Nemluví o tom, že by letadlo explodovalo ve vzduchu, což by byl pravděpodobný důsledek zasažení raketou pozemního protiletadlového systému typu BUK, tolik diskutovaného v této souvislosti.
Současně také zpráva ukazuje poškozené části letadla. Jde o jeho přední část. Z toho vyplývá, že letadlo zřejmě opravdu nebylo zasaženo celé, ale pouze v přední části (a to ještě z boku), což následně způsobilo jeho rozlomení působením aerodynamických sil. I to nasvědčuje tomu, že letadlo nebylo sestřeleno systémem BUK, protože ten by zřejmě způsobil poškození mnohem rozsáhlejší.
Lze již nyní říci něco nového?
Ještě před zveřejněním předběžné vyšetřovací zprávy jsme požádali o komentář i tuzemského experta. K dispozici jsme v té době měli poměrně detailní fotografie, v některých případech doprovázené komentáři expertů (například v Nová republika odvolávajícím se na expertízu německého znalce Petera Haisenka). Fotografie obsažené v nizozemské předběžné vyšetřovací zprávě jsou v podstatě totožné.
Oním dotázaným tuzemským expertem je Ladislav Lehký. Do roku 2010 byl ředitelem Výzkumného ústavu průmyslové chemie v pardubické Explosii a dlouhou dobu se zabýval převážně vývojem velkorážové munice. Dlužno dodat, že nejen její konstrukcí, ale i funkcí a důsledky. Můžeme konstatovat, že jeho hodnocení vycházející pouze z publikovaných fotografií je v souladu s nizozemskou předběžnou vyšetřovací zprávou.
Jak by vypadal zásah z „buku“?
Podle vyjádření Ladislava Lehkého by na trupu boeingu zasaženého raketou z protiletadlového komplexu BUK nebyly otvory v řadách, kulaté a celkem pravidelného průměru.
Hlavice BUKu by však vyvolala daleko větší poškození a střepiny by vytvořily rozšiřující se „obálku“ přibližně válcovitého tvaru. Zasažena by tedy měla být velká plocha letounu.
Pokud jde o velikost otvorů, při použití takové hlavice skutečně vznikají střepiny stejných rozměrů jako u velkorážového střeliva z leteckých zbraní. Plášť hlavice je totiž předtvarován, aby se rozdělil na předformované střepiny. Například ocelové tělo hlavice je upraveno laserovým paprskem tak, že v místě působení dojde ke změně mechanických vlastností a při výbuchu se pak materiál rozdělí v těchto místech. To umožní vytvořit pravidelné obrazce na plášti, a tedy i pravidelné střepiny. Jsou známé i technologie úpravy hlavice způsobem, že střepiny se částečně „zabalí“ do tvaru, který zajistí lepší balistické vlastnosti a nižší ztrátu rychlosti na dráze. U některých hlavic raket se navíc používají materiály o vysoké hustotě (u leteckých raket R-70 ochuzený uran), takže konečný účinek střepin je vysoký.
Hlavice BUKu by však vyvolala daleko větší poškození a střepiny by vytvořily rozšiřující se „obálku“ přibližně válcovitého tvaru. Zasažena by tedy měla být velká plocha letounu. Co je dále podstatné, střepiny by neměly pravidelný kruhový tvar, takže průraz plechu by neměl kruhový průřez, případně průřez tvaru elipsy, jak je tomu na jednom ze snímků. Tam je podle Ladislava Lehkého šikmý vstřel, například průbojné střely.
Takže letecký kanón?
Popis a mechanismus vzniku poškození je v článcích doprovázejících fotografie dost hodnověrný. Poškozená kabina sestřeleného boeingu byla prostřílena. Podle Ladislava Lehkého to vyplývá z velikosti otvorů a jejich relativně pravidelných rozestupů. To odpovídá krátké dávce s tím, že oba aktéři se pohybují – na jednom snímku je vidět, že se jedná o otvory vzniklé pod určitým úhlem dopadu projektilu.
Tříštivotrhavá munice ráže 30 mm má ale obvykle zapalovač s okamžitou funkcí pří nárazu, takže by střela nepronikla kompletně hluboko do kabiny. Nicméně se mohlo jednat o kanónovou dávku, kdy v pásu nábojů byly použity náboje průbojně zápalné a tříštivotrhavé střídavě, v určitém poměru.
Nebo raketa vystřelená z letadla?
Podle fotografie zasažené části letounu u kabiny posádky lze soudit, že byla-li zasažena raketou, pak šlo o menší ráži
Podle Ladislava Lehkého je možno zvažovat ještě třetí variantu, totiž raketu vystřelenou z vojenského letadla. U některých menších raket typu R-23 jsou před dosažením cíle výbuchem hlavice urychleny ocelové tyče, tvořící obal hlavice, které vytvoří kruh o průměru několika metrů. Explozí jsou urychleny na rychlost vysoko přes 1000 m/s, takže letícímu letounu rozříznou trup a křídla.
U malých hlavic typu rakety S-10 je plášť hlavice při výbuchu tvarován do střepin o průměru několik centimetrů, které jsou sbaleny tak, že nemají ostré hrany a mají balisticky vhodný tvar pro zachování rychlosti letu, a tudíž i účinku.
Podle fotografie zasažené části letounu u kabiny posádky lze soudit, že byla-li zasažena raketou, pak šlo o menší ráži. Například o raketu R-60 zmiňovanou v tisku, nesoucí pouze několikakilogramovou nálož trhaviny (na rozdíl od hlavice BUKu nesoucí 70 kg trhavin). Takové malorážné rakety jsou ale výzbrojí letadel.
Nejspíš jiné letadlo…
Může tedy být spor o to, zda se skutečně jednalo o kanón nebo hlavici rakety vystřelené z vojenského letadla. Z předložených snímků se Ladislav Lehký domnívá, že průstřely pilotní kabiny způsobil zřejmě letecký kanón, pravděpodobně ráže 30 mm, která je standardní u ruských, a tedy i ukrajinských letadel. Signifikantní je podle něj pravidelná vzdálenost průrazů, což by odpovídalo krátké dávce střel z kanónu. Na jedné z fotografií je dobře patrné, že některé střely prošly hladce a některé byly zbrzděny patrně nějakým rámem, který tvoří součást konstrukce.
Tolik slova experta k problému, jak byl boeing sestřelen. Proč byl sestřelen, kým a v čí „prospěch“, na to si budeme muset počkat. Čekat však budeme bedlivě a nic nikomu nepromineme. Už kvůli těm, co byli na palubě.
Proč byl boeing sestřelen, kým a v čí „prospěch“, na to si budeme muset počkat. Čekat však budeme bedlivě a nic nikomu nepromineme.
Ale i kvůli nám. Když už pro nic jiného, tak pro poodhrnutí roušky nad propagandistickým modem operandi, nyní namířeným proti Rusku, který však fatálně připomíná onu mediálně propagandistickou blamáž před invazí amerických vojsk do Iráku v roce 2003. Už tehdy množství nájemných presstitutů přičinlivě rozšiřovalo nepodložené proti-irácké informace, či přímo dezinformace.
Něco podobného se začalo odehrávat bezprostředně po zřícení malajsijského letadla MH17. Někteří začali bezprostředně po této tragédii obviňovat Rusy. Toto rychle mediálně navozené zdání pomohlo rychle zostřit nesmyslné protiruské sankce, byť mělo jepičí život.
Další argumenty na potvrzení tohoto protiruského kurzu totiž začaly scházet, ty původní drhnout a naopak se začaly objevovat mnohé věci sporné a ještě spornější. A nyní zveřejněná předběžná zpráva nizozemských vyšetřovatelů, které je velice pečlivě procesně dbalá, ony zásadní pochybnosti nevyvrací.
Z kritického a důsledného sledování dalšího vyšetřování této katastrofy tedy můžeme mít prospěch všichni. Už proto, že těch manipulací s pravdou už bylo opravdu dost.
