Bohaté a rozvinuté země se mohou stydět – tíhu boje s ebolou nese Kuba

Avatar
Původní autoři

 25. 10. 2014  zdroj
Kuba, odtržená od světa americkými sankcemi a vzdálená od západní Afriky přes 7000 kilometrů, posílá do této oblasti sužované epidemií eboly stovky zdravotníků.
Kuba se tak stává vůdčí zemí v boji proti viru, který usmrtil přes 4500 lidí. Jak píše list The New York Times, nasazení Kubánců musí být oceněno a mělo by být následováno.

Ebola vyvolala všeobecnou paniku, a přesto na to země, které mají nejvíc co nabídnout, patřičně nereagovaly. Spojené státy a několik dalších zemí nabídlo peníze, avšak jen Kuba a některé z nevládních organizací poskytnou to, čeho je potřeba nejvíc: zdravotníky, kteří budou pomáhat přímo v terénu.

Místní afričtí lékaři naléhavě potřebují pomoc při zřizování izolačních stanic a při vyhledávání nemocných v raném stadiu nemoci. Při ošetřování pacientů se nakazilo více než 400 zdravotníků. Virus už se dostal do USA i do Evropy, což vyvolává obavy, že se může stát globální hrozbou.

Potíž je v tom, že největší dárcovská země – USA – nevychází na diplomatické úrovni s největším lidským přispěvatelem – Kubou. V tomto případě to může být otázka života a smrti, protože američtí a kubánští představitelé tak nemohou koordinovat boj proti ebole na nejvyšší úrovni. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy by si proto měla uvědomit, že výhody obnovení diplomatických vztahů s Kubou převyšují nevýhody, které z toho mohou plynout.

Kubánští zdravotníci budou v první linii a někteří z nich se mohou ebolou nakazit. Kubánské doktory do Afriky povede Světová zdravotnická organizace (WHO), avšak není jasné, kdo a jak se postará o lékaře, kteří onemocní. Převoz pacientů v karanténě vyžaduje zkušené týmy a speciálně vybavené letadlo. Většina pojišťoven, které poskytují evakuační služby, oznámila, že pacienty s ebolou převážet nebude.

Americký ministr zahraničí John Kerry v pátek ocenil »odvahu všech zdravotníků, kteří pomáhají«, a krátce se zmínil o příspěvku Kuby. Bylo by logické a byl by to projev sounáležitosti, kdyby americká armáda, která má nyní v západní Africe 550 lidí, umožnila případně nemocným Kubáncům přístup do léčebného střediska, jež Pentagon zřídil v Monrovii, a kdyby pomohla s evakuací. Obamova administrativa ale veřejně neoznámila, zda Kubáncům takovou podporu USA poskytnou.

Kubánské zdravotnictví o riziku dobře ví. Kubánští lékaři se starali o pacienty s cholerou po zemětřesení, které v roce 2010 postihlo Haiti. Někteří se domů vrátili nakažení a Kuba se pak musela potýkat s cholerou, kterou nezažila už sto let. Rozšíření eboly by pro ostrov mohlo být mnohem nebezpečnější a mohlo by to urychlit šíření eboly na západní polokouli.

Kuba běžně pomáhá v oblastech postižených pohromami. Po úderu hurikánu Katrina v roce 2005 její vláda sestavila lékařskou skupinu rychlého nasazení a nabídla, že ji vyšle do New Orleansu. Ovšem Spojené státy, jak jinak, nabídku nepřijaly. Tentokrát však zavládlo nadšení, když se Washington dověděl, že Kuba posílá zdravotníky do Sierry Leone, Libérie a Guineje.

Kuba vyškolila 460 lékařů a sester ve způsobu ošetřování lidí nakažených nebezpečným virem. Skupina prvních 165 Kubánců dorazila do Sierry Leone v minulých dnech, včera přijelo 50 lékařů do Libérie a 40 do Guineje. José Luis Di Fabio z havanské mise WHO řekl, že Kubánci jsou pro misi mimořádně dobře vybaveni, protože mnozí už v Africe pracovali. Kuba má podle něj velmi kompetentní zdravotnický personál a její možnosti pomáhat při mimořádných situacích v zahraničí komplikuje americké embargo, kvůli němuž Kubě chybí moderní vybavení.

Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro o víkendu v deníku Granma napsal, že v případě smrtelného nebezpečí musejí USA a Kuba odložit vzájemné spory stranou. A v tom má naprostou pravdu, uvedl New York Times.

(čtk)