EU dluhy Kyjeva Rusku (asi) zaplatí, ale co dál?

Tereza Spencerová

23. 10. 2014 Literárky
Týden před lhůtou, do níž má Kyjev splatit ruskému Gazpromu první část z více než pětimiliardového dluhu, už Ukrajina začala čerpat plyn ze zásobníků.Podle dostupných údajů od 20. října odebrala 6,87 milionu krychlových metrů plynu, přičemž topná sezóna teprve začala. Koncem minulého týdne bylo sice dosaženo dohody o obnovení ruských dodávek zemního plynu Ukrajině, nicméně Moskva dopředu varovala, že pokud bude Ukrajina krást plyn z tranzitních tras směřujících do Evropy, vědomě o toto množství sníží objem putující do Evropy.
Ruský prezident Vladimir Putin německé kancléře Angele Merkelové v Miláně „propiskou na papíře kreslil, psal čísla a vysvětloval plynovou otázku“, načež ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi zdůraznil, že Kyjev na dluh už nedostane vůbec nic. Přitom ale o 100 dolarů snížil cenu na první čtvrtletí příštího roku za kubík plynu pro Ukrajinu z původně navrhovaných 485 dolarů, čímž celková cena poklesne o miliardu dolarů. Podle Ruska mu Ukrajina jen za dodávky plynu dluží už přes pět miliard dolarů, přičemž má podle dohody do konce října uhradit 1,4 miliardy a do konce roku dalších 3,1 miliardy.

Dosavadní zprávy nicméně naznačují, že EU je ochotna do konce roku Ukrajině poskytnout „jen“ 760 milionů eur, přičemž se Kyjev prý teprve „legislativně chystá“ na získání třetí vlny makrofinanční pomoci z EU, která by měla činit dvě miliardy eur. Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan přitom oznámil, že by Ukrajina v listopadu a prosinci ráda z Ruska koupila celkem čtyři miliardy kubíků plynu, ale kvůli nedostatku peněz na jeho zaplacení se o konečném objemu „vedou konzultace s EU“ a přinejmenším 2,5 miliardy kubíků plynu je Ukrajina připravena nahradit spalováním mazutu. Situaci může částečně řešit i první dodávka uhlí z Jihoafrické republiky.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko po středečním telefonátu s dosluhujícím šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem vyjádřil naději, že Brusel přece jen najde způsob, jak pro nadcházející zimu energetickou bezpečnost Ukrajiny zajistit, nicméně německá kancléřka Angela Merkelová po jednáních se slovenským premiérem Robertem Ficem v Bratislavě konstatovala, že EU „hledá řešení, ale k žádnému zatím nedospěla, zatímco zima už přichází“. První unijní návrh spočívající v převodu peněz přes účty ukrajinského Naftogazu mezitím Rusko odmítlo s tím, že se fakticky jedná o neschválenou další plynovou půjčku ukrajinské firmě. Evropská komise by přitom chtěla plynovou smlouvu s Ruskem uzavřít do 29. října, podoba dohody není ale známa.

Kancléřka Merkelová k celkové situaci členům EU z Bratislavy vzkázala, že „každý musí přispět, včetně Slovenska“, na což premiér Fico podotkl, že „Ukrajina čeká kroky ode všech, jen ne od sebe“. Slovensko stejnějako Česká republika už nyní případnou „překlenovací půjčku“ Ukrajině podmiňují zárukami zásadních reforem. (Ruská vláda je mezitím „připravena projednat“ žádost Slovenska o poloviční navýšení dodávek plynu).

Lídři EU mezitím zvažují, že k ekonomické a energetické záchraně Ukrajiny vyzvou Rusko, uvádí agentura Reuters. Na nynějším summitu EU na jedné straně podle všeho nezruší protiruské sankce, ale budou na Kreml místo toho apelovat, aby mimo jiné „přispěl k politickému a ekonomickému obnovení Ukrajiny“. Není jisté, jak Rusko na takovou výzvu zareaguje, neboť ukrajinskou krizi vnímá čistě jako „přímý důsledek pokusů našich západních partnerů uchovat dělící linie v euroatlantickém prostoru a posunout je východním směrem“, jak shrnulruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. A vyloučil, že by Rusko jen kvůli zmírnění sankcí bylo ochotné ustupovat požadavkům Západu.

A co po zimě?

Evropská unie závisí z třetiny na dodávkách ruského zemního plynu, přičemž polovina z tohoto objemu do Evropy putuje přes Ukrajinu. Pokud do konce října Kyjev nesplatí své dluhy, Gazprom dodávky plynu neobnoví, Kyjev začne „odebírat“ zaplacený plyn směřující do Evropy, a i když většina EU v zimě mrznout nebude, část průmyslu se nejspíš přece jen zastaví a stáhne Unii do hlubší recese. Nyní se tedy v Bruselu pravděpodobně jedná o tom, jakým způsobem zaplatit ukrajinské dluhy, přičemž i návratnost zvažovaného „překlenovacího úvěru“ je mizivá.

I kdyby ale Ukrajina v zimě nakonec nemrzla, konflikt v Donbasu zamrzne určitě, podotýká Dmitrij Trenin z Moskevského Carnegieho centra. Válka fakticky vytyčila hranice na jihovýchodě Ukrajiny, a i když britský premiér David Cameron v Miláně citoval Putina, že o rebelských oblastech dál mluví jako o součásti Ukrajiny, i kdyby si takový výsledek opravdu přál, vývoj přímo na zemi jde jinudy. „Ve finále tak bude na Rusku, aby finančně zachránilo část Donbasu, kterou jeho přátelé drží a nepustí. Spolu se závazky vůči Krymu a v kontextu západních sankcí, které budou spíš sílit než naopak, není vyhlídka na starost o dva miliony lidí ve válkou zničeném regionu – s neuznaným statusem a nejasnými podmínkami – z nejlepších. Evropská unie se ale bude muset postarat o Ukrajinu jako takovou, s více než 40 miliony lidmi, zničenou a těžce zadluženou ekonomikou a složitým politickým a sociálním prostředím. Nikdo neví, kolik to všechno může stát. Řecko s deseti miliony obyvatel nedávno k záchraně před krachem potřebovalo 240 miliard eur. Šestnáctimilionové východní Německo na druhou stranu využilo 1,5 bilionu, aby se během 25 let integrovalo do federálního státu. Ukrajina samozřejmě není v EU a ještě dlouho v ní nebude, ale pokud zkrachuje, důsledky budou pro Evropu závažné, ne-li zoufalé. Zajištění tepla pro Ukrajince je tak pro letošní zimu pro EU imperativem, ale udělat toho bude třeba mnohem víc,“ konstatuje Trenin.

Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou Evropa či USA ochotné plně podpořit Ukrajinu ve všech jejích potřebách (a zda na to vůbec mají). Nejzajímavější na tom všem je ale fakt, do jak složité situace se EU dokázala dostat – naplňováním geopolitických plánů USA.