Ukrajinský ultranacionalismus: z ulice přímo k moci

23. 10. 2014 ruvr.ru
Nacionalismus na Ukrajině se stává hlavním motorem volebního procesu. Radikálně naladěné voličstvo je dále povzbuzováno průvody s pochodněmi na počest Stěpana Bandery a Ukrajinské povstalecké armády (UPA).Analytici jsou znepokojeni: nacionalismus se převrací v ukrajinskou státní ideologii. Pravda, evropští politici dávají přednost tomu, že si toho raději nevšímají.
Evropa nechce přiznávat hrozbu, která z Kyjeva vychází. Pozicemi Bruselu nepohnuly ani průvody s pochodněmi v ukrajinských městech, ani ustanovení státního svátku na počet dne založení UPA, která je známa svými kárnými operacemi za Druhé světové války (konkrétně se jedná o masové vraždy židů a Poláků). Právě na to obrátil pozornost evropských partnerů ruský prezident Vladimír Putin:

Je třeba se zabývat demilitarizací společenského povědomí. Úřady to ale nedělají. Organizují oficiální svátek na počest OUN-UPA, což je nacionalistická profašistická organizace. A to je doprovázeno výzvami k zúčtování s představiteli Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu. To vše za situace, kdy patriarcha dělá všechno možné pro to, aby bratrovražedný konflikt pomohl ukončit.

Politické síly, které nyní na Ukrajině vládnou, otevřeně konají v nejlepších tradicích UPA. A tyto tradice ani náhodou nezahrnují jenom snahu dosáhnout nezávislosti, ale také zjevné přání zbavit práv národnostní menšiny a provádět etnické čistky. A ti, kteří podporují ukrajinské úřady ze zahraničí, tuto okolnost nesmí ignorovat.

Nicméně, Evropa ji ignoruje a ignoruje ji naprosto vědomě už několik let. Vždyť přeci, všechno začalo už v pobaltských zemích, připomíná odborník fondu Historická paměť Vladimír Siminděj:

Ultranacionalismus je nástrojem politické realizace elit v těchto zemích. Připomenu, že v Lotyšsku je členem vládní koalice neonacistické uskupení Vše pro Lotyšsko. A to svědčí o tom, že ultranacionalismus není pouze nemoc „politické ulice“, ale nabírá už vládní charakter. No, a na Ukrajině vidíme, že se politické násilí stává životní normou a ultranacionalisté vnucují svoji agendu i ostatním politickým silám.