Nové koště Hahn: Tlak na uznání Kosova všemi zeměmi EU

Avatar
Původní autoři

Mirko Raduševič
4. 10. 2014  Literarky
EU nejprve uvažovala o zrušení postu komisaře pro rozšíření, došlo však pouze ke změně názvu a portfolio se nově nazývá „Direktoriát pro sousedskou politiku a rozhovory o přičlenění”. Dosavadního českého komisaře Štefana Füleho s největší pravděpodobností nahradí Rakušan Johannes Hahn.

Tak jako naše adeptka na komisařku Věra Jourová měl rakouský politik svoji řeč před poslanci Evropského parlamentu a vyložil své vize o svém postu. Jeho řeč nebyla zpočátku nijak překvapivá a nesla se v duchu dosavadní ideologie EU. Například když mluvil o Srbsku, projevil obavy z toho, že Srbsko může mít potíže v přístupových rozhovorech, jestliže nezavede sankce vůči Rusku. V tom se shodoval se svým předchůdcem Fülem. Větší část jeho řeči byla věnovaná západnímu Balkánu, a to nebylo pro poslance překvapivé, neboť se tam ze strategických důvodů nyní soustřeďuje pozornost EU.

V části projevu věnované Ukrajině zazněly předpokládané věty jako, že komisař udělá vše, aby přispěl k řešení krize. Dále mluvil o důkazech o přímé ruské vojenské účasti na ukrajinském území a řekl, že ukrajinská územní celistvost, svrchovanost a nezávislost by měla být respektována. Nabídl Ukrajině pomoc v decentralizaci vlády, stabilizaci občanské společnosti a rekonstrukci východní Ukrajiny. K Ukrajině nakonec ještě podotknul, že EU je připravená pomoci této zemi v energetických otázkách, ale zároveň požaduje, aby se ukrajinský energetický sektor stal více transparentní.

Pětice a Kosovo

Vzhledem k tomu, že toto vše bylo v duchu předchozího trendu EU, jeho projev neměl v těchto bodech velkou mediální odezvu. Té se dostalo v bodech týkajících se západního Balkánu, kde EU naráží na potíže, ať již v Makedonii (zmínil výhrady Řecka vůči názvu země) nebo v Bosně (uvedl zpoždění zdejších reforem ).

Největší problém, kterého se dotkl, existuje přímo uvnitř EU, neboť je tu pětice unijních zemí (Slovensko, Rumunsko, Kypr, Řecko a Španělsko), které nehodlají uznat existenci Kosova jako samostatného státu. Když Hahn mluvil o Bosně, že Daytonská logika musí být přeměna v logiku EU, tak podtrhnul, že právě on chce učinit v pohledu západního Balkánu zásadní změnu. Vytkl si za cíl donutit uvedenou pětici ke změně jejího postoje a toho chce dosáhnout společným úsilím se šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou.

„Když jsem se na tuto funkci připravoval (předtím vykonával funkci komisaře pro regionální rozvoj – pozn. red.) představoval jsem si, že promluvím s touto pěticí, abych si ujasnil jejich stanovisko, ověřil si v tomto ohledu jejich flexibilitu. Chci zjistit, jaké jsou možné kroky ke zlepšení, aby nevznikly velké překážky pro rozhovory o přistoupení Kosova. Takové budou moje aktivity v prvních měsících funkce komisaře pro rozšíření,” řekl Hahn ve své řeči před poslanci.

Jeho úsilí bude muset být značné a to ze dvou důvodů. Prvním je to, že EU nepřijímá za členy autonomní oblasti, ale pouze státy a druhým důvodem je velmi pevné stanovisko uvedené pětice. To je založené na tom, že se jedná o státy, které mají samy obavy ze separatistických tendencí na svém území. Pevnost jejich pozice je navíc zvýšená tenzemi v Katalánsku, které chce uspořádat referendum o svém odtržení (viz NOVÁ ZPRÁVA). Kosovo a jeho (ne)přijetí do EU hraje v tomto ohledu velkou úlohu, neboť unijní politika není zcela konzistentní, když podporuje odtržení Kosova od Srbska a zároveň je proti odtržení Katalánska, Skotska a dalších. Odtržení se snaží zabránit tím, jak uvedl místopředseda Evropské komise Joaquín Alumnia, že každá oblast, která se v rámci EU stane státem, bude muset znovu žádat o vstup do EU.

Země západního Balkánu, které ještě neztratily chuť vstoupit do EU, s napětí očekávají závěrečnou roční zprávu odstupujícího komisaře Štefana Füleho o tom, jak jsou daleko v procesu přibližování k EU.

NOVÁ ZPRÁVA

Předseda vlády autonomní španělské oblasti Katalánsko Artur Mas dnes vytvořil sedmičlennou volební komisi, která má na starosti referendum. Stalo se tak poté, co španělský Ústavní soud zakázal konání referenda. Předpokládá se, že Artur Mas hodlá vypsat na letošní listopad volby, které ve skutečnosti budou představovat referendum o odtržení provincie.

Další zpráva

V televizi Rosija-24 vystoupil ruský velvyslanec v OBSE Andrej Kelin, který kritizoval Západ, že svojí řevnivostí kolemy Krymu se snaží zamaskovat odtržení Kosova. Uvedl, že v Kosovu nepoběhlo žádné referendum ani hlasování. Připomenul invazi USA do Granady a bombardování Srsbka, kdy v zájmu odtržení Kosova zahynulo dva tisíce lidí a velký počet byl zraněn.