Alexander Rodgers Ve svém projevu na fóru “Valdaj” nastínil ruský prezident Vladimír Putin znovu hlavní momenty zákonných ekonomických nároků Ruska vůči novému vedení Ukrajiny: loňský úvěr na 3 miliardy dolarů; 4,5 miliardy dolarů dluh za plyn (se slevou, bez slev – 5,6 miliardy); 1,4 miliardy půjčka “Gazprombanku” podnikům chemického průmyslu na Ukrajině; 1,8 miliardy půjčka “Gazprombanku” “Naftogazu”.
Celkem je to 10,7 miliardy dolarů různých dluhů. Navíc, pokud chce kyjevský režim dostat plyn ještě tuto zimu, musí zaplatit 1,925 miliardy zálohu na 5 miliard m3.
Pro srovnání: druhý největší držitel ukrajinských dlužních závazků – finanční fond “Franklin Templeton”, specializující se na bankroty korporací a celých států – vlastní ukrajinské dlužní závazky ve výši něco málo přes 5 miliard dolarů. Přičemž reálné zlaté rezervy Ukrajiny po odpočtu v Národní bance Ukrajiny uložených obligací vnitřních státních půjček jsou méně než 6 miliard dolarů. A vzhledem k tomu, že v poslední době přichází Národní banka Ukrajiny opakovaně s intervencí na mezibankovní trh (zejména prodejem téměř 1,6 miliardy dolarů na splacení ještě jednoho starého úvěru “Naftogazu”), pak se zájmem čekáme na další zprávy o stavu zlatých rezerv.
Mám silné podezření, že ty 3,1 miliardy “rezervované na plyn”, už tam také nejsou. Proto je Ukrajina vytrvale demonstruje neochotu souhlasit s podmínkami třístranných jednání, podporovanými Evropskou komisí.
K 1.9.2014 představoval podle ministerstva financí Ukrajiny státní dluh 57,6 miliardy dolarů, z nichž částky vnějšího zadlužení představují 30,3 miliardy dolarů. Pokud vezmeme v úvahu i státem garantovaný dluh, je to celkem 69,5 miliardy dolarů.
Jak vidíme, skutečné zlaté rezervy Ukrajiny jsou téměř desetkrát nižší než státní dluh. Pro srovnání, ruské zlaté rezervy jsou třikrát vyšší než státní dluh. Když vezmeme v úvahu různé rezervní fondy vlády – pak je to o něco víc než čtyřikrát.
Rusko, když bude chtít, může splatit celý svůj státní dluh a stále bude mít k dispozici ještě větší část zlatých rezerv, zatímco Ukrajina není schopna zaplatit ani 10% svých dluhů. Proto, i přes podstatné snížení spotřeby a v důsledku toho snížení dovozu, zůstává na Ukrajině záporné saldo platební bilance. V září činil například dovoz 4,9 miliardy dolarů, zatímco vývoz pouze 4,4 miliardy. Tak jen za jeden měsíc činil deficit obchodní bilance asi půl miliardy dolarů. To také vede k odlivu peněz z Ukrajiny.
Ve všech odvětvích vývozu s výjimkou zemědělství došlo k poklesu. Celkově klesl vývoz asi o 16,5%. Zejména klesl vývoz v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou – ve strojírenství (o 35,6%), v produkci železniční dopravy (o 75,7%), ve výrobě plastů a výrobků z nich (o 26,8%) a v metalurgii (o 28,9 %).
Jaceňukova vláda se pochopitelně snaží to svádět “na intriky proklatých Moskalů”. Ale ve skutečnosti jsou to všechno důsledky způsobené evropskou integrací Ukrajiny a rozerváním po mnohá desetiletí budovaných obchodních a výrobních vztahů, vyvolanému rusofobním jednáním nového kyjevského režimu. Ale právě tyto vztahy vytvářely stovky tisíc pracovních míst a přinášely státu každoročně desítky miliard.
Jak nedávno uznali sami oficiální představitelé Evropské unie, nepřinesly zatím dočasné výhody pro Ukrajinu žádné pozitivní výsledky. Ani podpis asociace s EU nevedl k podstatnému zvýšení vývozu z Ukrajiny do evropských zemí. Co se stane, až skončí období výhod?
Ale zpět k Putinově řeči. Ve svém tříhodinovém rozhovoru se mu podařilo sdělit hodně různých podrobností včetně zmínky o investicích ruských bank do ukrajinské ekonomiky.
Povíme si o tom podrobněji. Čtyři největší ruské banky, které na Ukrajině působí, úvěrovaly ukrajinské podniky a podnikatele sumou více než 24 miliard dolarů. Jsou to většinou peníze ruských vkladatelů těchto bank, ne ukrajinských. V poslední však tato banky době zažívají bezprecedentní tlak ze strany kyjevského režimu, což podstatně komplikuje jejich práci.
A teď si představte, že tyto banky se rozhodnou svou činnost na Ukrajině ukončit. Co se stane?
Od začátku letošního roku i tak překročil odliv depozit z ukrajinského bankovního systému 30% jeho celkové hodnoty. Když odejdou tyto čtyři banky, úplně se zhroutí bankovní systém Ukrajiny i její ekonomika. Nicméně vzniká pocit, že pan Jaceňuk prostě nechápe toto nebezpečí (nebo se může vykašlat na ekonomiku), protože i nadále pokračuje aktivně a rozjařeně v “tahání kočky za ocas”.
Mnohá století společné historie hluboce integrovala ekonomiku Ukrajiny a Ruska. Navzdory rozšířenému přesvědčení mezi “uvědomělými”, je to právě ruská ekonomika, která může bez ukrajinské klidně existovat, ne však obráceně.
Ukrajinská ekonomika byla dotována od sovětských dob; potvrzují to všechny statistické ukazatele a údaje o převodech mezi rozpočty republik – Ukrajina vždy dostávala víc, než dávala. A pokud Oděsa, Charkov a Doněck mohou být v přebytku, celá západní Ukrajina – to je jedna velká dotační díra.
Samostatně může ukrajinská ekonomika existovat pouze v případě, že klesne o několik technologických úrovní níž – v podstatě “na dno”, na úroveň zahrad a naturálního hospodářství. Co vidíme v praxi – jakmile byly přerušeny obchodní a průmyslové vztahy s Ruskem, ukrajinský HDP klesl o 25-30% a pád pokračuje.
Zachránit by Ukrajinu mohla integrace s dalším velkým sousedem – s EU, ale to by trvalo mnoho let (nutno zdůraznit, že velmi těžkých pro většinu). Na to jsou ovšem potřebné stovky miliard investic. Dnes je už zřejmé, že nikdo v EU takové částky pro spásu pro ně cizích Ukrajinců nepřidělí.
Ukrajinci se ocitli v pasti rusofobie a euroiluzí, za což budou muset ještě dlouho draze platit.
Pro Novou republika přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
