Proč Rusko není Jugoslávie

Avatar
Původní autoři

17. 10. 2014 New World Order Opposition
Nepotřebujeme důkaz o tom, že je v principech evropské zahraniční politiky skryta bajka I.A.Krylova „Vlk a beránek“. EU samozřejmě znázorňuje vlka a s úsměvem cení zuby na všechny kolem sdělujíc: „Tvá vina je už to, že já mám hlad“, píše Světlana Zamlelova.Nové sankce proti

Rusku je EU připravena použít v případě, že domobrana získá letiště nebo Mariupol.To znamená, že by nyní Ruská federace měla nejen nezasahovat, ale také přispět k porážce Novoruska. To se dalo očekávat, protože ústupky banditům končí vždy požadavky ještě větších ústupků.
Ve skutečnosti Západ stanovil Rusku ultimatum jako kdysi Jugoslávii. Novou evropskou iniciativu komentoval na facebooku D. Rogozin:“ Před 20 lety konal Západ přesně tak na Balkáně. Hrozil sankcemi Bělehradu za vše, co se stalo v sousední Bosně a Hercegovině.

Ale Rusko – není Balkán. Na to by Západ neměl zapomínat.“

Jugoslávie byla také obviňována z toho, že Evropa i USA chtěly jíst. A Západ stejně jako dnes s Ruskem úzkostlivě vyřvával o své humanitární misi. Ve skutečnosti se ale Jugoslávie na konci 80.let snažila neúspěšně vytrvale bránit zásahům západních nadnárodních korporací do své ekonomiky. Kromě toho Jugoslávie příliš vyzývavě ignorovala NATO a udržovala přátelství s Moskvou. A v této době se USA se svým týmem přibližovaly k hranicím Ruska. Usilovně se snažily o vytvoření takzvané „zóny nestability“ po celé naší zemi.

Stejně tak, jako i dnes na Ukrajině, Západ neměl zájem na řešení jugoslávského konfliktu. Stejně jako Jugoslávie má také Ukrajina značné přírodní bohatství a přístup k moři (i když na Krymu to neukotvení vyšlo). Ale jestli se Jugoslávie s tváří Miloševiče sama aktivně bránila Západu, tak to Ukrajina se dávno nebrání. Můžeme říci,že osobou Janukoviče se jen trošku pokřivila..

Přesně stejně jako dnes na Ukrajině a na konci 80.let v sovětských republikách se dostali k moci i v republikách Jugoslávie nacisté s podporou ze Západu. Nacionalisté u moci, to je vždy záruka prodlužujícího se konfliktu. Co potřeboval Západ od Jugoslávie? Způsobit jí kolaps země a roztříštěnost Balkánského poloostrova do několika malých států s loutkovými vládami. Co chce Západ od Ukrajiny? Separaci od Ruska s následným kolapsem a jeho fragmentací .

Na obranné pokusy Jugoslávie odpovídal Západ ekonomickými sankcemi, útoky na Slobodana Miloševiče, hrozbami vojenské agrese a jinými demokratickými metodami.

Jako dezert bylo vybráno Kosovo. Západem ozbrojení kosovští Albánci začali válku za nezávislost. A stejně tak, jak znamená podepsání ukrajinské dohody o přidružení k EU likvidaci ruských obyvatel Donbasu, nezávislost Kosova na Srbsku znamenala likvidaci Srbů v Kosovu.

Jakmile se začal S. Miloševič snažit vnést pořádek do země, tak to na Západě vyvolalo vytí o „etnických čistkách“a Jugoslávii bylo vydáno ultimátum. Zemi bylo předloženo vpuštění ozbrojené síly NATO mimo kontrolu OSN a rozložení aliance „chránit práva Albánců“ v celé zemi. V případě odmítnutí NATO přislíbilo začátek“ letecké operace“. A začalo operovat.

Jugoslávie se nevzdala, a NATO se muselo zříci svých požadavků. Západ nejprve zpozorněl, a pak se začal mstít. Proti Jugoslávii byly zavedeny nové sankce. Uvnitř země se aktivizovala „opozice“, která prosazovala mírovou cestu, evropské volby a další bolestně známé hodnoty. Prezident S. Miloševič se skutečně ocitl v izolaci, a nakonec – v haagských bludištích, kde byl podle všeho zabit.

Jugoslávský scénář je jasný: Při pokusech odporu vzpurných hlav států se prohlašují „diktátory“. Dusí všechny sankcemi a izolací a tím vzbuzují hněv obyvatel a sympatie k opozici. V případě,že obyvatelstvo nechce sympatizovat s opozicí, je prohlášeno „dobytkem.

Pokud tedy nechcete být dobytkem, podporujte opozici. Nechcete žít v izolaci, svrhněte diktátora. Samozřejmě, že ukrajinský konflikt je složitější než ten jugoslávský. Už jen proto, že je Ukrajina formálně nezávislý stát.Ale osvědčené technologie jsou plně použitelné také v současné situaci.

Za poslední čtvrtstoletí, v době, kdy neexistoval SSSR, byl Západ pravděpodobně ohromen svou beztrestností. Tím jen rozdmýchával svou zchátralost, protože v napětí jej uměl udržovat jen SSSR. Sešlostí se jen obtížně vysvětluje podivný úpadek v metodách. Barevné revoluce se vyskytují stejně jako obsazování nezávislých států ve stejném scénáři.

Západ se opravdu snaží „vypořádat se „ s Ruskem stejně ,jako to udělal s Jugoslávií. Sankce, izolace, „pochody Míru“… Situace je však zcela odlišná. Vše, co prováděl v Jugoslávii a praktikoval ve své době v Sovětském Svazu, nefunguje v Rusku. A nesouvisí to s malou nebo velkou láskou k Putinovi. Prostě všem už je to jasné: Opoziční shromáždění, majdany a obsazování vládních budov s telecentry nebývají živelné. Bývají jen dobře organizované. Nic jiného v tom není. K tomu, aby se davy daly dobře organizovat, je potřeba nemalé množství prostředků na přípravu, vybavení a matení. Samozřejmé jsou také platy pořadatelů. Prostředky na takovéto akce pocházejí vždy ze stejného zdroje.

Jestliže se člověk několikrát spálí na ohni, tak nepochopil ,že oheň pálí. Je hloupý a jeho osud je nezáviděníhodný. Západní technologie jsou šířeny příliš dobře. Mají udržovat pochybnosti o tom, že prvořadou akcí „mítinkové opozice“ není akce lhostejných osob s hořícíma očima. No, možná ne lhostejných k penězům.

Rusku dnes nahrává situace, že ve Spojených státech začala krize žánru – staré technologie se zhoršují a nové se nevymýšlejí. Bylo by hříchem jí nevyužít.

Zdroj: http://ukraina.ru/analytics/20141006/1010713126.html