Čtyřicet procent Němců fandí Putinovi a schvaluje anexi Krymu – ukazuje čerstvý průzkum. Článek vyšel ve Washington Post, USA nechápou

Avatar
Původní autoři

30. 11. 2014 Aeronet
Ruský prezident Vladimír Putin našel příznivce v zemi, kde by to nikdo nečekal – v Německu. Průzkum veřejného mínění, provedený minulou neděli v Německu, zjistil, že 40 procent obyvatel fandí připojení Krymu k Rusku.Tento překvapivý výsledek otevřel v Německu debatu, která mnohé přiměla k otázce: Není Německo, které právě oslavilo 25. výročí pádu berlínské zdi a konec sovětské éry komunismu, nejbližším spojencem Ruska na Západě?

Anketu provedl Infratest Dimap, uznávaný německý institut, a dotazoval se 1000 Němců ve věku nad 14 let, přičemž průzkum dále potvrdil, že 43 procent Němců se necítí být bezprostředně ohroženo ruskou zahraniční politikou.

Nemusí to nutně znamenat, že Němci považují Putinovu politiku za správnou – jeden příklad za všechny: Průzkum Infratest Dimap, provedený v srpnu zjistil, že 80 procent Němců obvinilo Putina ze stupňujícího se konfliktu ve východní Ukrajině.

Avšak nedávný nový průzkum, provedený po čtyřech měsících, naznačuje obrat. Místo aby Němci chtěli zastavit Putina v jeho strategii vůči východní Ukrajině, nyní naopak věří, že Západ by měl ustoupit a dokonce by měl oficiálně ruskou anexi Krymu uznat!

Za tímto výsledkem mohou být snahy Matthiase Platzecka, bývalého šéfa německých sociálních demokratů, který vedl Braniborsko až do loňského roku. Ten navrhoval legalizaci ruské anexe Krymu a minulý týden, řekl: „anexi Krymu je třeba brát legálně, aby byla přijatelná pro všechny.“

Zatímco názory Platzecka byly široce kritizovány ostatními německými politiky, vedly také k otevření veřejné debaty, která vyústila právě v čerstvý průzkum veřejného mínění. Jeho výsledky nepřekapují blízké pozorovatele německo-ruských vztahů, ale překvapují USA. A zdá se, že o to víc, že ve zmiňovaném srpnovém průzkumu 40 procent všech Němců dokonce také řeklo, že chápou, proč se Rusko cítí ohroženo Západem.

To svědčí, že Němci se staví stále více kriticky vůči Západu. Důvěra ve Spojené státy utrpěla během války v Iráku a NSA špionážní skandál vyvolal další hněv. Obzvláště pak u těch, kteří předpokládali, že na pozici vyjednavače mezi Ruskem a Západem se prosadí spíše Německo, ne jen jeho silný spojenec USA.

„Válka monologů nám nepomůže,“ řekl Platzeck v německé televizi v neděli. „Nemáte rádi prezidenta Putina, ale faktem je, že je to prezident Ruska a tak tomu bude i nadále a v dalších dnech. Chceme-li, aby se zabránilo umírání dalších lidí, musíme pokračovat v dialogu s Ruskem. „

Mnohé komentáře Platzecka se příliš neliší i od oficiálních postojů Německa vůči krokům Putina. Německo vede koaliční vláda kancléřky Angely Merkelové křesťanských a sociálních demokratů, kteří mají historicky tendenci ke spolupráci s Ruskem.

Země je také silně závislá na ropě dovážené z Ruska. Také mnoho německých firem působí na ruském území a ty jsou potenciálními oběťmi jakékoliv budoucí ruské odvety na kroky Západu .

Stále častěji směrují oficiální jednání k dialogu Německa s Ruskem a  např. i sociálně demokratický ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier pořád dává přednost diplomacii před hrozbami. Někteří spíše pravicoví komentátoři tvrdí, že tato strategie byla dosud poměrně úspěšná. Avšak takové německé noviny se v poslední době stávají terčem posměchu právě proto, že v nich Frank Valder Steinmeier nazývá vstřínou diplomacii vůči Rusku „otevíráním dveří“. Volá tím po dialogu s Putinem poté, co strategie v podobě sankcí či jiná donucovací opatření na Putina neplatí.

Nicméně, jak nedělní průzkum veřejného mínění ukázal, značný počet Němců se stále více přiklání k otevřeným dveřím s Ruskem a ke konstruktivní konfrontaci. Bylo by fajn, kdyby se nad změnou názorů Němců zamyslela i ta spousta pravdoláskařských sluníčkářů v Česku. Tak či tak je pozitivní zprávou, že veřejnost přestává být slepá.

A to je ta nejpozitivnější zpráva pro Evropu a věřme, že Merkelová, očividně USA tlačená do pozice, aby Evropu zavedla tam, kde si jí USA přejí mít, se bude moci stále více opírat o domácí veřejné mínění a že její už tak častá jednání s Putinem budou ještě častější a konstruktivnější směrem k zájmům Evropy.

Proč se téměř 40 procent Němců rozhodlo podpořit ruskou anexi Krymu?

Na to se rozladěně ptá Washington post a průzkumy veřejného mínění dokládá grafy jak ze srpna, tak z listopadu, viz [Washington post] K pozornosti doporučuji i diskusi pod článkem (snad postačí i google překladač).

Na závěr mi to nedá. Narazila jsem na obrázek, kde nějaký dav, původně jsem myslela, že americký, demonstruje proti anexi Krymu. Obrázek mě pobavil – nevěřím, že ti lidé vůbec tuší, kde a co je Krym. Snažila jsem se obrázek vložit, ale nešlo to. Tak jsem googlovala a ve výsledku mi z toho vyšla víkendová zábava ve stylu: „Najdete alespoň jeden rozdíl“? Jo, zábava, ale černá, protože kolik lidí plní roli stejných ovcí, aniž by o tom za prvé vědělo a za druhé na stejné manipulace skáče? O to více tleskám prozřelým Němcům!

Tak hledejte rozdíl a hlavně přeji prozření, kam až je systém v manipulaci s veřejným míněním schopen zajít.

A když už je ten víkend, tak ač vím, že se opakuji, ale tento můj článek je navazující právě v tom, že za tento počin jsem Němcům tleskala poprvé a nějak si nenechám ujít příležitost tato videa šířit a ano, obzvláště proto a právě proto, že jsou z Německa