Finský prezident vyzval EU, aby nezasahovala do vztahů Finska s Ruskem

8. 11. 2014 zdroj
Prezident Finska před zasedáním lídrů severní Evropy a pobaltských zemí vyzval, aby se nespekulovalo a nezintenzivňovala se konfrontace mezi EU a Ruskem. Kromě toho politik řekl, že Finsko nebude podléhat nátlaku v budování vztahů s Ruskou federací.


MOSKVA, 5. listopadu – RIA Novosti. Západní země jsou kvůli ukrajinské krizi na prahu nové studené války s Ruskem. Finský prezident Sauli Niinistö také v rozhovoru pro britské vydání deníku The Guardian řekl, že vedoucí představitelé EU plně nechápou vážné úmysly Vladimíra Putina.

Před fórem “Budoucnost Severu”, které se bude konat 6. a 7. listopadu v Helsinkách za účasti premiérů severských a pobaltských zemích a Velké Británie, Niinistö řekl, že Finsko nebude podléhat vnějšímu tlaku při budování vztahů s Ruskou federací.

“Podle našich zkušeností ze vzájemných vztahů s Ruskem, bez ohledu na situaci, máme možnost ukázat, co se nám líbí a co ne. A to je pro nás jediný přípustný princip pro vzájemné vztahy se sousedním státem,” řekl Niinistö, když odpovídal na otázky týkající se údajně přílišného přiblížení se ruského vojenského letectva k území Finska.

“Vyslali jsme vojenská letadla Hornet (americké stíhací bombardéry, nacházející se ve výzbroji Finska). Letěly vedle ruských letadel, pak se ruská letadla obrátila.Vůbec bych nespekuloval o tom, co by bylo, kdyby se to nestalo, ” řekl prezident.

Podobné nálady se mohou změnit v dubnu, kdy ve Finsku proběhnou všeobecné volby, pokud se vztahy Rusko-NATO stanou ústředními a vytěsní hospodářské otázky, poznamenal deník.

Niinistö dodal, že Finsko podpořilo NATO jako člen programu “Partnerství pro mír” například při operaci v Afghánistánu. Finsko poskytlo pozemní jednotky na rozdíl od některých jiných zemí EU. Odmítl obvinění, že Finsko “se zdarma projelo” za štítem NATO, “Nejsme cestující,” doplnil prezident.

“Máme dlouhou tradici vyhýbání se konfliktům s Ruskem. I když v průběhu druhé světové války jsme příliš úspěšní nebyli. Ale nemůžeme změnit zeměpis, vždyť máme společnou hranici s Ruskem o délce 1300 km. Je to víc, než mají všechny země EU dohromady.V případě vstupu do NATO by se hranice aliance s Ruskem zdvojnásobily.Toto je také nutné brát v úvahu,” řekl Niinistö.

pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová