Hrochovy denní ruské překlady dnes z 19.10.2014 – dnes o G20 a kancléřce Merkelové

Avatar
Původní autoři

Vlk a překlad Hroch
20. 11. 2014

G20
Ať zblblí Ukrajinci dělají, co chtějí, vše se jim mění v Babij Jar a divizi SS „Galičina“*). Západ v rámci téže logiky mění „dvacítku“ do podoby „sedmičky“, což je bývalá „osmička“.

Ekonomické problémy, kvůli jejichž řešení vlastně byl mechanizmus „dvacítky“ vytvořen, šly na posledním summitu bokem, aby udělaly místo totální obstrukci zorganizované Putinovi v podání „civilizovaného světa“. Dokonce i „kachna“ o předčasném Putinově útěku z Austrálie, předhozená agenturou Reuters, sledovala stejný cíl – vyvést ho z rovnováhy a přimět ho k něčemu, co by mohlo zpochybnit perspektivu účasti Ruska v G20.

Západ je v podstatě důsledný – sankce nemají smysl, pokud se nespojí s maximálně pevnou mezinárodní izolací. Přitom, jestliže sankce po válce 08/08 měly mnohdy demonstrativní charakter, teď je situace naprosto odlišná – pokoušejí se nás skutečně uzavřít se všech stran. Naprosto předválečná logika, kdy protivníka izolují, oddělují od jakýchkoli možných spojenců a nutí ho se zmítat mezi přáním se domluvit a vzdát se a přáním bránit se.

Úkol izolace má duální charakter – vyvolat rozkol v ruské elitě, jejíž podstatná část není připravena vzdát se s iluzí o vstupu mezi elitu západní, a oslabit Rusko v případě, že se nepodaří přimět kompradory a zrádce k urychlené kapitulaci. Žádná jiná srozumitelná vysvětlení sabat v Austrálii nenabízí. Co dělat v takové situaci, ve skutečnosti není úplně jasné. Ignorovat obstrukci není produktivní, pustit se do přestřelky na diplomatických a jiných úrovních – nemá smysl. Oni něco takového očekávají.

Odpověď se, obecně vzato, nabízí. Nejsou-li síly pro sezení v obraně, je třeba zaútočit. Při všech minusech takového rozhodnutí, rozvážné riziko umožňuje převzít iniciativu a nutit svoji hru. Problém je v tom, že k takovému rozhodnutí je nezbytná vůle k realizaci strategie rizika a formulování cílů a pravidel takové hry. Zatím nic takového není. Tajné úmysly, o kterých lze nekonečně hovořit, mají jednu podstatnou vadu: – nikdo o nich neví, dokonce ani „sví“. Což činí jejich hodnotu nulovou.

V minulých dnech Nazarbajev (prezident Kazachstánu) předvedl, jek je nutné postupovat v kritické situaci – vystoupil a poukázal na existující problém a jistotu v jeho vyřešení. Ukázal rámcové přístupy. V Rusku, bohužel, se nic podobného neděje. Ale bez toho všechny řeči o jakýchsi budoucích vítězstvích, připomínají spíš zaříkávání, než racionální chápání děje.

El-murid  16.11.2014

*) Babij Jar – lesík u severozápadní části Kyjeva, kde byli německým okupačním vojskem a ukrajinskými kolaboranty masově postříleni židé, cikáni, poláci, kyjevští karajimové (původem z Krymu), ruští zajatci a partyzáni. Celkem tam bylo postříleno 100 -150.000 lidí.

Divize SS „Galičina“ (SS-Freiwilligen-Schützen-Division «Galizien» -14. divize SS) – zformovaná v dubnu 1943 z ukrajinských dobrovolníků, součást říšských zbraní SS.
„Ach, Angelo, Angelo!“

Krátký komentář k pozici Merkelové po summitu G20 v Brisbane:

O tom, co se na summitu ATES dělo, se ví jen velmi málo. Jsou ale nepřímé informace, že Čína velmi silně zatlačila na USA návrhem na vytvoření zóny volného obchodu (ZVO) v Tichooceánském regionu. Je logické, že USA musely odmítnout, protože se chystají na uzavření svých trhů pro čínské zboží, a už vůbec ne je otevírat (proč by jinak vracely výrobu zpět domů?) Nepřímo tomu nasvědčují Putinova slova v jeho interview o výsledcích summitu o tom, že je třeba hledat společné hledisko, ale vcelku je jasné, že takové hledisko tu být nemůže: pustí-li svobodně na americký trh čínské zboží, pak tam toho od reálné ekonomiky moc nezbude. Ale Obama byl nucen reagovat – a také reagoval. To když si na summitu G20 promluvil s Angelou Merkelovou.

Výsledek rozhovoru na sebe nenechal dlouho čekat. Jak uvádí německá média: „Spolková kancléřka Německa Angela Merkelová zdůraznila nezbytnost „urychlení“ jednání o ZVO mezi EU a USA. Starosti a problémy lidí musí být zohledněny, ale „musíme jednat rychle a rozhodně“ – to prohlásila kancléřka na setkání s australským premiérem Abbottem v neděli 16. listopadu v Sydney . Kancléřka poznamenala, že sice bylo dosaženo určitého pokroku v jednáních, ale „…všeobecný souhlas, který by zlikvidoval obchodní bariéry ve světě, je ještě daleko“.

Merkelová také prohlásila, že „ZVO mezi EU a USA, se v ten den stala tématem jednání představitelů EU s americkým prezidentem Obamou v kuloárech summitu G20. Během rozhovorů bylo potvrzeno, že chceme tyto dohody uzavřít. Svět na Evropu nečeká – on koná, pokud se týká volného obchodu“ – napsala agentura AFP.

Merkelová nejspíš naráží na to, co se na summitu G20 událo, ale nejzajímavější je rozdíl v jejím chování od Obamy. Ten se ZVO vyhýbá jako čert kadidlu, zatímco Merkelová, která by obdobně měla prchat před Obamovými návrhy, jedná přesně opačně. Připomínám, že výrobní náklady v EU jsou ještě vyšší než v USA, a proto, jestliže by ZVO Číny s USA udusila reálný sektor americké ekonomiky, pak severoatlantická ZVO totéž udělá s reálným sektorem zemí Západní Evropy – především zemědělstvím. Zdálo by se, že Merkelová musí takové návrhy odrážet rukama i nohama…Ale ona …

Dále by bylo možné dělat spiklenecké závěry. Že ve skutečnosti věc sabotuje, což skrývá za správná slova … Ale slova, i v případě sankcí proti Rusku, byla v první etapě „správná“, ale potom to začalo. Takže jsem spíš nakloněn předpokladu, že Merkelová ve všech případech, kdy má volit mezi zájmy Německa a USA, volí USA. Jistě, dalo by se to nazvat zradou svého národa a své země a lze se pouze dohadovat, co o ní vědí americké tajné služby. Závěr se tu nabízí: chtějí-li Němci zachovat svoji zemi a chtějí její proměnu v reálné centrum moci v Evropě, pak musí vyměnit svoje vedení. Přičemž poměrně rychle, aby nebylo pozdě…

Michail Chazin _ worldcrissis.ru