Hrochovy denní ruské překlady, dnes z 22.11.2014- O hospodářské situaci Ukrajiny

Avatar
Původní autoři

23. 11. 2014  zdroj
přeložil hroch
Hospodářská blokáda Novoruska, nebo brzký krach „velkých ukrů“?

Takže, pohlavár ukrajinské Junty potvrdil plán hospodářské blokády Novoruska. Zdálo by se, že se všichni lidé v Lidové republice musí bát a třást se hrůzou před tak velkým nájezdem na sebe sama. Ale oni dosud, bůhvíproč, mlátí zabijáky poslané do jejich země. Přitom ale těch zabijáků je několikrát víc, než domobranců. Jak to? Inu, mlátí „veliké Ukry“ především proto, že ti nemají ducha, ale jen smrádek.
Ale z ekonomické stránky věc není tak jednoznačná. Lidé v Novorusku nečekají manu nebeskou, ale spoléhají se jen na vlastní síly a pomoc z Ruska. Lidem ale přece byl slibován rozkvět v bratrské rodině evropských národů…

Jak Kyjev „nafoukl“ export

Takže, plán ukrajinské blokády Novoruska, předběžně oznámený Jaceňukem, byl konečně potvrzen prohlášeními Porošenka.

Bez ohledu na veškerou fantasmagorii plánu „vyhánění ze sebe ‘vatnika’ a ‘koloráda’ po částech“ – byl přijat k realizaci na zbylé části Ukrajiny. K čemu povede? Pojďme se pokusit spočítat následky, přestože jsou v podstatně zřejmé i bez čísel. Čísla nám ale pomohou zhodnotit celou hloubku oné jámy, do které zemi zatahují ‘uvědomělí’.

* Takže v blahoslaveném roce 2013, kdy masové poskakování na majdanech a ulicích ukrajinských měst nebylo ještě tak rozšířeno, kdy tanky ještě nestřílely přímo do obytných domů a závodů ve vlastní zemi, situace s ekonomikou Ukrajiny vypadala přibližně následovně:

  • Jen dvě bývalé oblasti, nyní také už bývalé Ukrajiny, tenkrát produkovaly přes čtvrtinu ukrajinského exportu.
  • Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že je „nafouknut“ i exportní ukazatel města Kyjeva – hlavní město v podstatě nic moc nevyrábělo, jen prohánělo papíry zboží cestující z různých závodů východu bývalé Ukrajiny na blahoslavený evropský Západ.

Proto bych, v zájmu objektivity, pro optimisty snížil na polovinu 19,1% kyjevského „exportu“ a na 3,1% pro pesimisty.

Kyjevské úřady „papírovaly“ zboží ze všech měst a vesnic, a tak objem čistě donbaského exportu nebyl vůbec 100%, ale proporcionálně lze čtvrtinu kyjevského „papírového exportu“ rovněž připsat tam. To je zhruba 2-4% celostátního exportu – takže se u Doněcka a Luhanska dostáváme na nějakých 27-29% podílu na celostátním exportu Ukrajiny za 2013.

Proč se zabývám exportem a nemluvím o rozpočtu, kterým tak rádi mlátí po nose Donbasu?

A kvůli tomuhle – je to podíl oblastí na transferech celostátního rozpočtu. Pro ty, kteří neví o co jde a čím se zabývala ukrajinská státní moc pod podobou „transferů“, níže vysvětlím:

  • Podíváte-li se na čísla, hned vidíte zajímavý fakt – Doněck a Luhansk dostávají neúměrně mnoho transferů! Více než třetinu rozpočtových peněz. Proč? Odpověď nalezneme v exportní situaci a ve zvláštnostech zdanění exportu.
  • Podle ukrajinských zákonů, slepě zkopírovaných počátkem 90. podle střihu „chicagských chlapců“, bylo veškeré ukrajinské zboží (s výjimkou některých léků a zdravotnické techniky) zatíženo 20% DPH.

Tato daň je svou povahou centralizovaná a složitá pro evidenci – jednotným jejím centrem byl opět Kyjev, který byl také pověřen sledováním všech řetězců a vedením podrobné evidence DPH.

-Je to taková megadaň, před kterou se neschováte. A nemusíte mi vykládat o různých „řetězcích DPH“. Situace s DPH se podobá syfilisu v uzavřené společnosti – ať se před DPH snažíte utéci sebevíc, v každém dokladu o prodeji čehokoli, na vás ta potvora vyskočí. – S jedinou výjimkou! – Export!

/Tady překladatel vynechá část textu, protože jde o věci u nás obecně známé – pokračuje „specifiky“/
Taková megadaň (20%) velmi rychle osekávala všechny ty dlouhé výrobní řetězce, a povzbuzovala ekonomické agenty vytvářet export typu „cokoli vylezlo ze země, nebo spadlo se stromu – jde na export“.

A právě takové řetězce uměli velmi efektivně vyladit na Donbasu. Je tu klasika žánru, „uhlí-koks-ruda-železo-předvalky“. Dvě ingredience, tři procesy – a „voilá!“ Hotový předvalek odchází na export a vytváří „vratku DPH“.

Vratka? Od Ukrajiny? V jaké zemi to žijete, přátelé…?

„Vratka DPH“ se v „této zemi“ provádí skrzevá jedno místo. Ano, správně, skrze zadní část… Obvyklá sazba vratky představovala 50% (polovinu DPH bylo zkrátka nutné zanést zpátky, v kufrech do kyjevských kanceláří), ale v polovině roku 2013 jsem zaslechl něco neuvěřitelného: bylo možné se „lehko domluvit“, pokud jste se nechali oloupit o 60 – nebo dokonce o 70%!

Odtud se tedy bral takový objem „transferů“ do Kyjeva a na Donbas (a právě přes ně se prala schémata DPH), které následně, jako houby po dešti vyrůstaly v podobě vil na pečorských kopcích a v elitních čtvrtích Doněcka.

Takže, ztráta Donbasu = minus třetina exportní ekonomiky Ukrajiny. Té, která pro okolní svět něco znamená. Minus ztrátové šachty, minus důchodci Donbasu. Ale současně i minus 75% těžby uhlí (vlastního, které bylo možné přikoupit za 80 doláčů za tunu). A proto se musí teď uhlí kupovat zvenku, z JAR. Nebo od Ruska. Už za 120 USD za tunu. Ovšem – pokud prodají za chybějící měnu… Protože, vzpomeňme si – minus třetina exportní ekonomiky.

Teď pozitiva:

-nižší transfery pro Donbas za šachty (stejně jsou ztrátové! Lépe, ať uhlí podraží o 50%!), nižší transfery vratek DPH (ovšem, zato úředníci nebudou mít z čeho krást!).

-no,a samozřejmě – minus důchodci Donbasu.

Zacharčenko a Plotnickij jako lídři Donbasu požadují vyplácení penzisty Donbasu čestně vydělaných peněz, které si 25 posledních let ukládali na ukrajinský penzijní účet.

Nicméně, Porošenko a Jaceňuk, v rámci svého debilně-hnědého vidění světa, mají za to, že slavné město Kyjev postupuje správně, když ukradl důchodcům Luhanska a Doněcka penzijní úspory, které si poslední čtvrtstoletí ukládali do ukrajinského státního rozpočtu.

Co nakonec udělá Donbas?…

IIF: Ekonomika Ukrajiny je ve „volném pádu“ http://www.vestifinance.ru/articles/49349

V americkém IIF (Ústav mezinárodních financí) oznámili, že se Ukrajina dostala do „zoufalé situace“: v příštích 6 měsících ekonomice Ukrajiny hrozí úplný finanční a ekonomický kolaps.

Bez nových prostředků, podle vyjádření ekonoma IIF, začnou lidé v zimě mrznout, protože vláda Ukrajiny nemá prostředky k úhradě dodávek plynu.

Expert IIF, hlavní ekonom Lubomir Mitov prohlásili, že ke konci roku 2015 HDP ukrajinské ekonomiky může spadnout o 20% ve srovnání s počátkem roku 2014. Podle vyjádření Národní banky Ukrajiny (NBU), údaje o meziročním poklesu HDP o -5,1% za 3.čtvrtletí 2014, neodpovídají skutečnosti, protože se zhoršení ukazatelů průmyslové výroby, exportu, výběru daní a příjmů obyvatel pohybují v „dvouciferných hodnotách“.

Mitov také poznamenal, že příští tranše pomoci MMF bude uvolněna teprve počátkem ledna. Podle hodnocení jeho i dalších expertů IIF, bude Ukrajina během příštích 6 měsíců potřebovat mezi 10-15 mld.USD – mimo prostředky, které už MMF poskytuje. Ekonomové poznamenali, že pro rekapitalizaci bankovního systému Ukrajiny bude třeba 5 mld.USD. Přitom v roce 2015 „díra“ ve financování plateb za import plynu a dalšího zboží bude představovat 10 -15 mld.USD.

V rámci telekonference hlavní ekonom IIF rovněž přiznal, že západní věřitelé mohou utrpět ztráty z dosud Kyjevu poskytnutých úvěrů. Nicméně, první splátky zahraničních úvěrů jsou plánovány až za několik let, ani restrukturalizace nezachrání ukrajinskou ekonomiku před nedostatkem hotovosti dnes.

MMF: Ukrajina může v roce 2015 potřebovat dalších 19 mld.USD

Experti MMF zveřejnili zprávu s hodnocením aktuální situace v ukrajinské ekonomice, a prognózu na rok 2015. Ve zprávě se poznamenává, že „snížitelná rizika pro ekonomiku Ukrajiny v roce 2014 zůstávají velmi vysoká“.
(zdroj)

Řada geopolitických a ekonomických faktorů může zkomplikovat program poskytování finanční pomoci se strany MMF, protože negativně ovlivní na ekonomickou aktivitu, fiskální ukazatele, a také na platební bilanci. Z těchto činitelů stojí za zvýraznění:

* Konflikt na východě země
Další intenzifikace konfliktu nebo jeho eskalace v nejbližších měsících mohou způsobit prohloubení recese a zesílení fiskálního tlaku na ekonomiku Ukrajiny v souvislosti s dalším snížením příjmu rozpočtu a zvýšení válečných výdajů, jakož i odliv kapitálu ze země a snížení objemu měnových rezerv.

* Vztahy s Ruskem
Absence jakéhokoli pokroku ve směru zlepšení dvoustranných vztahů s Ruskem zhorší bezpečnostní situaci, zkomplikuje normalizaci obchodních vztahů a zvýší rizikovou přirážku úvěrů Ukrajiny. Rusko už zavedlo omezení dovozu různé zemědělské a potravinářské produkce z Ukrajiny a existuje riziko zrušení dohody o celních výhodách. V důsledku toho se celní sazby na ukrajinské zboží mohou zvýšit v průměru o 10% ještě před tím, než dojde k liberalizaci obchody mezi EU a Ukrajinou. Vzhledem k tomu, že podíl exportu do Ruska představuje 25% celkového objemu, utrpí ukrajinská ekonomika citelné ztráty, což zase zhorší její kreditní situaci ve vztahu k MMF.

* Plynový konflikt
Dlouhodobé přerušení dodávek Gazpromem se negativně projeví na energeticky náročném průmyslu a způsobí další propad exportu a HDP Ukrajiny. Zvýšení reverzních dodávek mohou tato rizika snížit částečně.

* Rizika ve finančním sektoru
Další devalvace národní měny*) může prohloubit zhoršení kvality dluhových portfolií, odliv depozitů a bilanční ztráty bank. To může způsobit značný nedostatek kapitálu ve finančním sektoru a snížení objemu úvěrování ekonomiky.

* Plnění programu MMF, vnitřní politika a další rizika

Podzimní parlamentní volby mohou snížit rozhodnost vlády k nezbytným reformám. Zdržení strukturálních reforem, jakož i odpor k protikorupčním opatřením mohou podstatně ztížit tento proces a podkopat společenskou podporu reforem. Rostoucí sociální napětí kvůli zvýšení tempa inflace a nezaměstnanosti může výrazně zhoršit politická rizika.

* Financování
V případě materializace zmíněných rizik existuje nebezpečí narušení vnějšího financování Ukrajiny. Zpoždění plnění programu MMF může způsobit zpoždění poskytnutí nových úvěrů.  

Alexej Anpilogov –prezident Fondu historických výzkumů

VZGLJAD.ru : http://vz.ru/opinions/2014/11/17/715626.html

*) Poznámka překladatele:
Předsedkyně NBU Valerie Gontareva oznámila na mezinárodním investičním fóru v Kyjevě, že probíhající devalvace ukrajinské hřivny od počátku roku 2014 dosáhla 100%. „V poslední době opět vypukla panika. Dokonce po devalvaci 50%, která začala v červenci, se nám podařilo situaci stabilizovat, ale potom začala válka,“ – vysvětlila šéfka NBU. Kurz USD od počátku roku klesl z 8 na 15,77 hřivny/USD ke 20.11.2014.

(Wolrdcrissis.ru)