Interview prezidenta Ruska Vladimira Putina pro německý televizní kanál ARD

Avatar
Původní autoři

17. 11. 2014 ruvr.ru
V interview pro německý televizní kanál ARD odpověděl Vladimir Putin na otázky o situaci na Ukrajině a o vztazích Ruska s EU. Interview přinášíme ve zkrácené variantě.

H. SEIPEL: Vážený pane prezidente! Jste dosud jediným ruským Prezidentem, který vystoupil ve Spolkovém sněmu. Bylo to v r. 2001. Mluvil jste o německo-ruských vztazích a o budování Evropy spolu s Ruskem, přitom jste ale varoval. Řekl jste, že je nutno vymýtit myšlenky „studené války“. Řekl jste rovněž, že žijeme všichni ve společném systému hodnot, jeden druhému však nedůvěřujeme. Proč jste byl už tehdy poněkud pesimistický?

V. PUTIN: Za prvé, nikoho jsem nevaroval, nedával jsem žádné výstrahy a nebyl jsem pesimistický. Prostě jsem se vynasnažil rozebrat předchozí období vývoje situace v Evropě a ve světě poté, co Sovětský svaz přestal existovat. A dovolil jsem si prognózovat situaci za různých variant jejího vývoje. Zdálo se mi, že to byl dost objektivní rozbor. Vycházel jsem z toho, že když už víme všechny problémy minulosti, máme přejít k mnohem pohodlnější a vzájemně výhodné výstavbě vztahů v budoucnu.

H. SEIPEL: NATO pořádá cvičení v Černém moři u ruských hranic, a ruské bombardéry mají cvičení v evropském mezinárodním vzdušném prostoru. Ministr obrany řekl, že dolétají až Mexického zálivu. To všechno svědčí o novém vydání „studené války“.

V. PUTIN: Počet základen NATO roste. Copak jsou ruské základny roztroušeny po celém světě? Ne, jsou to základny NATO a americké základny roztroušeny po celém světě, mj. také v blízkosti našich hranic, a jejich počet se zvyšuje.

Kromě toho byla zcela nedávno přijata rozhodnutí o rozvíjení sil pro speciální operace zase v bezprostřední blízkosti našich hranic.

Zmínil jste se o různých manévrech a letech letadel, plavbách lodí, atd. Je to nebo ne? Ano, je.

Ale, za prvé, řekl jste, nebo to byl nepřesný překlad, o tom, že jde o mezinárodní evropský vzdušný prostor. Ten prostor je buď mezinárodní, neutrální, anebo evropský. Naše cvičení probíhají výhradně v mezinárodních vodách a v mezinárodním vzdušném prostoru.

Po r. 1992 jsme přijali rozhodnutí zastavit lety našeho strategického letectva. Současně v průběhu mnoha let pokračovali naši američtí partneři v hlídkování svými jadernými silami, letadly (o tom právě řeč) po dosavadních trasách, mj. v blízkosti našich hranic. A proto před několika lety, kdy jsme viděli, že se nic neděje a nikdo nedělá vstřícné kroky, obnovili jsme lety našeho strategického letectva ve vzdálených regionech pro hlídkování.

H. SEIPEL: Spouští nynější krize se stala dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou. A název této dohody je poměrně nevinný. Jmenuje se „Dohoda o asociaci mezi Evropskou unií a Ukrajinou“. Hlavním bodem této dohody je otevření EU přístupu na Ukrajinu a naopak. V čem je nebezpečí pro Rusko? Proč jste byl proti této dohodě?

V. PUTIN: Ve skutečnosti se děje v ekonomice skoro to samé, co v bezpečnostní sféře. Říkám jedno, a děláme něco jiného. Říkáme o nutnosti vytvoření jednotného prostoru, a ve skutečnosti vyznačujeme nové dělicí čáry.

Co vlastně předpokládá dohoda o asociaci? Už jsem mnohokrát řekl, ale musím to snad opakovat, že se zrušuje dovozní clo na evropské zboží na území Ukrajiny. Ukrajina však už je členkou pásma volného obchodu v rámci SNS, a mezi Ruskem a Ukrajinou je nulové clo. Co to znamená? To znamená, že všechno evropské zboží půjde přes ukrajinské území přímo na celní území Ruské federace.

Je mnoho jiných věcí, které snad nejsou srozumitelné lidem nezasvěceným do této problematiky, ty ale existují. Jaké? Jde o technické regulování, které se u nás neshoduje s EU, máme jiné normy. Jsou to normy technické kontroly, jsou to fytohygienické normy, je to určení původu zboží. Jak můžeme to všechno připustit? A od samého začátku jsme říkali: Podívejte se, jsme pro, dělejme to ale postupně, s ohledem na reálné problémy, které mohou vzniknout mezi námi a Ukrajinou. Co nám na to odpověděli? „To není vaše věc, nestrkejte do toho nos“.

H. SEIPEL: Kdy byla řeč o dohodě s Ukrajinou, jednání přece jen probíhala po dost dlouhou dobu. Kdy loni v listopadu nepodepsal předchozí prezident tuto dohodu, došlo k výbuchu násilí, byli mrtví na Majdanu. Sledoval jste pozorně vývoj událostí. Reagoval jste velmi rychle. Anektoval jste takřka Krym. Západ to pokládal za porušení mezinárodního práva. Podcenil jste reakci Západu a eventuální sankce, které následovaly?

V. PUTIN: Pokládáme tuto reakci za naprosto neadekvátní tomu, co se stalo.

Kdy slyšíme výčitky, že Rusko prý porušilo mezinárodní právo, vyvolává to jenom rozpaky. Mezinárodní právo – co to je? To jsou především Stanovy Organizace spojených národů, je to mezinárodní praxe a vysvětlení této praxe patřičnými mezinárodními instancemi.

Jsem hluboce přesvědčen, že žádného porušení mezinárodního práva se Rusko nedopustilo. Ano, netajím se samozřejmě tím, že jsme nikdy neskrývali, že naše Ozbrojené síly, fakticky blokovaly ukrajinská vojska dislokovaná na Krymu, ale ne proto, aby donutily někoho ke hlasování, to není možno udělat, ale proto, aby zabránily krveprolití, aby poskytly lidem možnost vyjádřit svůj vlastní postoj, jak chtějí rozhodnout o své vlastní budoucnosti a o budoucnosti svých dětí.

A konečně máme výrazný a nedávný precedent – precedent Kosova. A na Krymu nebylo uděláno nic jiného kromě toho, co už bylo uděláno v Kosovu.

H. SEIPEL: Ukrajina je nyní rozdělena: 4 tisíce lidí zahynulo, statisíce se staly běženci, kteří uprchli mj. do Ruska. Na východě země žádají rusky mluvící separatisté o širokou autonomii, a někteří se chtějí připojit k Rusku. Podle Minské dohody bylo uzavřeno příměří, každý den ale hynou lidé. Země je bankrotářem. V tomto konfliktu prohráli v podstatě všichni. A první řadě snad Ukrajině, ale také Evropa a Rusko. Jak vypadá podle vás budoucnost Ukrajiny?

V. PUTIN: Ukrajina je složitá země, a to nejen z hlediska národnostního složení, ale také pokud jde o procesy jejího formování v nynější podobě.

Má Ukrajina budoucnost, a jaká bude? Myslím si, že má. To je velká země, velký národ, 43 až 44 milionů obyvatel. To je velká evropská země s evropskou kulturou.

Víte, chybí jí jen jedno. Myslím si, že chybí pochopení toho, že aby byla země úspěšná, stabilní a prosperující, je nutno, aby všichni lidé, kteří na tomto území žijí, ať už mluví maďarsky, rusky, ukrajinsky nebo polsky, cítili, že toto území je jejich Vlast. A proto musejí pocítit, že se mohu plně realizovat v této zemi stejně dobře, jako v nějakých jiných, a možná v něčem dokonce i lépe. Proto nechápu tu neochotu některých politických sil na Ukrajině dokonce slyšet o možnosti federalizace.

Nyní slyšíme, že může být řeč nikoli o federalizaci, ale decentralizaci. To je jen taková slovní hříčka. Je třeba pochopit, co vkládáme v tyto pojmy: decentralizace, federalizace, regionalizace. Můžeme si vymyslet ještě desítek podobných slov. Je třeba, aby lidé žijící na těchto územích, pochopili, že mají nějaká práva, a že mohou ve svém životě o něčem samostatně rozhodovat.