Viktoria Isajeva
29. 11. 2014 ruvr.ru
Jen Jean-Claude Juncker nastoupil do funkce předsedy Evropské komise, okamžitě začal plnit své předvolební sliby. Jeho hlavní projekt, nový plán obnovy ekonomického růstu Evropské unie byl zveřejněn před několika dny.. Avšak ekonomové, stejně, jako značná část evropských poslanců, se na tento projekt dívají skepticky, přičemž si kladou otázku efektivity zmíněných opatření. Je mezi nimi i francouzský ekonom Charles Sanna, který v rozhovoru pro našeho reportéra prohlásil, že Junckerův plán, stejně, jako i ostatní plány EU jak se dostat z krize, nebude mít účinek.
Jeho hlavní myšlenka spočívá ve vytvoření evropského fondu pro strategické investice se zapojením prostředků ve výši 315 miliard euro. To by se mělo, podle úmyslů ideologů projektu, stát impulsem k rozvoji. Avšak ekonomové, stejně, jako značná část evropských poslanců, se na tento projekt dívají skepticky, přičemž si kladou otázku efektivity zmíněných opatření. Je mezi nimi i francouzský ekonom Charles Sanna, který v rozhovoru pro našeho reportéra prohlásil, že Junckerův plán, stejně, jako i ostatní plány EU jak se dostat z krize, nebude mít účinek.
Nedávno jsem se díval na staré doklady a narazil jsem na plán stimulace evropské ekonomiky z roku 2008, který předpokládal investice ve výši 200 miliard euro. Dnes vidíme něco podobného, avšak fakticky se nic neděje. Vzpomeňme na FESF (Evropský fond finanční stability), MES (mechanismus zajištění evropské stability), první Barossův plán z roku 2008 a poté další plán z roku 2010, který předpokládal zapojení částky 130 miliard euro. A žádné výsledky to nemělo. Pokud sečteme 200 a 160 miliard, tak přibližně dostaneme sumu nového projektu z roku 2014. Stejně se ale nic nestane. Ve skutečnosti, EU bude v lepším případě schopna do roku 2020 získat 20 miliard euro. Od okamžiku nástupu krize v roce 2007 se specialisté zabývají otázkou hledání cest z této krize.
První z cest předpokládá transformaci Evropy na Spojené státy evropské, tedy na jednotný stát na úrovni legislativní, správní, s jednotnou evropskou sazbou daně z příjmu, atd. Druhá cesta vede k neodvratnému rozpadu Evropy kvůli obrovským rozdílům mezi národními ekonomikami. V tomto okamžiku síla vzájemného odpuzování převládá. Dnes poznáváme, že okamžik volby se rychle blíží, a rozumí se, že přívrženci spojení budou iluzi normálního fungování evropské ekonomiky udržovat až do samotného konce.
Bezpodmínečně, spojená Evropa je moc krásná myšlenka. Avšak Evropa, jakou ji vidíme dnes, není schopna fungovat jako jednotný celek. A podle mých odhadů, předtím, než vy uvidíte jakýkoliv výsledek investičních dotací, střetne se Evropa s hlubokou krizí, který povede k zániku systému jednotné měny. Zázraky se nedějí, protože máme 28 zemí s různými ekonomickými modely, různou geopolitickou situací a s různými zájmy. Jedná se tedy o 28 zemí, které nemohou ani v jedné otázce nalézt řešení, které by uspokojovalo všechny.
