6. 11. 2014 New World Order Opposition
Pokud USA nelitují své evropské spojence trpící kvůli sankcím, co jim záleží na Ukrajině, ptá se Aleksandr Gorochov. Jedním z prvních rozhodnutí junty po dovršení státního převratu bylo oznámení o zahájení procesu vystoupení Ukrajiny ze SNS, zahrnující nejen výpověď tisíců mnohostranných smluv a dohod, ale i odchod ze zóny volného obchodu zboží v SNS, což vážně zkomplikuje život ukrajinským exportérům a importérům.
I když na začátku října z úst vedoucího stálé delegace Ukrajiny při Meziparlamentním shromáždění SNS a náměstka ministra ekonomiky zazněla ujištění o tom, že o odchodu ze Sdružení nezávislých států se už nemluví, ukrajinská „esengiáda“ (rusky je SNS – SNG) je patrně u konce.
Díky jak vládě, tak neonacistickým politickým silám – družně vstoupivším do parlamentu v důsledku voleb dne 26. října a ovlivněným přísně cenzurovanou televizí – obyvatelstvo chápe SNS ne jako spojení postsovětských republik, ale jako nějaký přívěšek k jimi zuřivě nenáviděnému Rusku. A všechny akce proti účasti ve Společenství jsou interpretovány jako způsob, jak oslabit Rusko, kvůli čemuž jsou Ukrajinci dokonce připraveni i strádat.
Od samotného počátku Jaceňjukova vláda směřovala své konání k přerušení ekonomických vazeb s Ruskem. Nejdříve došlo k přerušení vojensko-technické spolupráce, což velmi vážně poškodilo většinu ukrajinských leteckých a strojírenských podniků. Podle slov generálního konstruktéra GC „Antonov“ Dmitrije Kiby podíl ruských výrobků ve finálních nákladech na An-140 (na jehož vytvoření pracuje 100 ruských závodů) je okolo 70 % a ve výrobě An-148 se účastní 126 podniků v Rusku, v nichž se vyrábí více než 60 % součástek letadla.
Okolo 70 % komponent rakety „Zenit“, která je základem ukrajinského programu komerčního využití družic, se vyrábí v Rusku, motory druhé rakety „Cyklon“ jsou rovněž vyráběny v ruských závodech. Navíc výrobce je odmítl expedovat „Južmašu“, dokud nebudou zaplaceny, což v posledním případě oddaluje realizaci společného ukrajinsko-brazilského projektu vypuštění družice z kosmodronu Alcantara.
V podobné situaci se díky činnosti vlády ocitla charkovská továrna na tanky, která byla nucena uzavřít celé provozy kvůli neschopnosti Ukrajiny samostatně vyrábět tanková děla a také kvůli katastrofálnímu nedostatku motorů vyrobených v Rusku. Omezení stanovená vládou současně snížilo produkci vrtulníkových motorů sestrojovaných v Rusku záporožskými staviteli motorů.
Počínaje jarem Jaceňjukova vláda a ukrajinské speciální služby přistoupily k činnosti zaměřené na snižování nejen ekonomických, ale i kulturních, informačních, turistických a dokonce i příbuzenských kontaktů mezi Ukrajinou a Ruskem. Pokud tvůrci několika neonacistických stran Andreji Parubnému, který byl v tu dobu tajemníkem SNBO Ukrajiny, se nepodařilo realizovat jeho dávný sen o zavedení vízového režimu s Ruskem, pak podstatně omezit přechod Rusů přes ukrajinskou hranici se mu podařilo.
Od počátku dubna se staly běžné situace, kdy na železnici pohraničního koridoru byl zakázán vjezd na ukrajinské teritorium občanům Ruska mužského pohlaví ve věku mezi 18 – 60 roky. Velmi rychle se toto pravidlo rozšířilo i na ženy. Přitom se tato praktika neomezovala jen na vstup do Ukrajiny, ale také na tranzitní pasažéry. Například rodačka z Podněsteří Marina, která pracuje na Uralu, vyprávěla, že z vagónu kišiněvského vlaku v době její červnové jízdy domů, byli ukrajinskými pohraničníky vysazeni všichni občané Ruska. Ona jediná mohla pokračovat v jízdě díky tomu, že má ještě i moldavský pas.
Od začátku března se na hraničních přechodech s Ruskem objevili „komisaři Majdanu”, jejichž úkolem bylo posoudit z pohledu „revoluční účelnosti”, koho na teritorium Ukrajiny vpustit a koho ne. No a po začátku trestné operace v Doněcké a Luhanské oblasti a oznámení „dobrovolné“ mobilizace vznikl na hranici skutečný hon na do Ruska odjíždějící muže vojenského věku. Ti, kdo se chtěli dostat do RF, museli buď použít některý nelegální přechod, nebo jet přes Bělorusko. Byly zakázány lety zahraničních letadel nad teritoriem Krymu, jejich přistání na v krymských letištích, kotvení lodí v krymských přístavech.
Přibližně v tutéž dobu spolu se zákazem vjezdu Rusů na ukrajinské teritorium ukrajinská vláda zakázala vysílání prakticky všech ruských televizních kanálů, včetně kabelových sítí. Výjimku získaly jen kanály podporující únorový převrat a pracující díky americkým grantům.
Jen díky neochotě poslanců účastnit se na zasedáních parlamentu v předvečer říjnových voleb se zatím nepodařilo schválit zákon o zákazu překladů ruských seriálů na ukrajinských telekanálech. Ve stádiu projednávání je i návrh zákona o zákazu vydávání knih ruských autorů na Ukrajině.
Hned v prvních týdnech existování nové vlády na Ukrajině byly obnoveny černé seznamy ruských politiků, podnikatelů a umělců, které zmizely s koncem volebního období Viktora Juščenka. Ale pokud za Juščenka se do tohoto seznamu dostali jednotliví lidé, zejména významní svými antiukrajinskými prohlášeními, tak za Turčinova, Porošenka a Jaceňjuka se zákaz vztáhl na stovky, tisíce Rusů. „Udivujícím“ způsobem se do těchto seznamů dostali v první řadě lidé, kteří figurovali i na sankčních seznamech USA a EU. A potom byly seznamy doplněny všemi těmi, kdo poskytl třeba i malou pomoc, morální nebo materiální, živořícím obyvatelům Novorossie, žijícím pod neustálým ostřelování ukrajinskou armádou.
31. října (Halloween) byl v týdeníku „Fokus“ publikován rozhovor s americkým velvyslancem v Kyjevě Jeffrey Payettem, ve kterém šéf diplomatického sboru země-iniciátora antiruských sankcí naříkal, že se Ukrajina nedostatečně aktivně zapojila do procesu zničení své ekonomiky pomoci sankcí proti Rusku.
„To není nejlepší situace, když ukrajinské firmy dostávají komerční výhody, zatímco evropské nebo americké firmy trpí ztrátami v důsledku opatření na podporu ukrajinské suverenity a teritoriální celistvosti,“ – řekl.
Samozřejmě, že diplomat – kterého zlí jazykové nazývají nejvlivnějším politikem na Ukrajině vzhledem k tomu, že většinu svých řešení ukrajinská vláda přijímá pouze po souhlasu s vyslanectvím USA – nemůže neznat výše uvedená fakta. Nemůže neznat to, že 10. září Petr Porošenko podepsal zákon o sankcích proti Rusku.
Podle tohoto dokumentu, Rada pro národní bezpečnost Ukrajiny získala právo zmrazit majetek, omezit obchod, zcela nebo částečně pozastavit tranzitní zdroje, lety a přepravu zboží přes území Ukrajiny, zakázat stažení kapitálu, pozastavit provádění hospodářských a finančních závazků, odejmout licence.
Pod zákaz nebo omezení může padnout kotvení lodí v teritoriálních vodách nebo přístavech Ukrajiny a letadel v jejím vzdušném prostoru, stejně jako přistání na území Ukrajiny, trvání obchodních dohod a společných projektů. Zákonem se navrhuje zastavit kulturní výměny, vědecké spolupráce, vzdělávací a sportovní kontakty, rozvojové programy, zrušení oficiálních návštěv, zasedání, jednání o uzavření smluv nebo dohod.
Jak se Payette domnívá, hlavní je, aby všechny tyto sankce byly uloženy maximálně transparentně, aby bylo vyloučeno „podezření z jakýchkoliv zákulisních dohovorů“. Zdá se, že už četl ukrajinský zákon předvídající možnosti bez jakékoliv procedury soudního přezkoumání zabavit majetek cizinců i vlastních občanů, zablokovat činnost vlastních i zahraničních podniků. Prostě jen na základě doporučení úředníků Národní bezpečnostní rady.
Text pověřovací listiny kteréhokoliv vyslance obsahuje žádost hlavy země, která jej vysílá, věřit všemu, co tento diplomatický představitel oznámí v zemi působení, stejně jako samotné hlavě vysílající země. Z toho je jasné, že vedení USA pokládá za nedostatečný pokles produkce kovů na Ukrajině o 50 %, snížení téměř na polovinu vývozu zemědělských produktů do Ruska, téměř úplné zastavení výroby železničních vagónů, ochromení ukrajinského chemického průmyslu, devalvaci hřivny na třetinu a obrovskou hyperinflaci. Podle mínění Států toto vše je třeba prohloubit a rozšířit. Bez ohledu na následky!
„Ukrajina nemůže ekonomicky přežít mimo spolupráci s Ruskem,” – řekl ruský ekonom Michail Děljagin. „Takže ve skutečnosti prohlášení amerického diplomata je příkazem ukrajinským nacistům zničit svou zem. Navíc to, protože nacismus je nerentabilní, půjde velmi rychle.“
Je těžké nesouhlasit s těmito slovy: pokud USA nelitují ani svých evropských spojenců strádajících sankční válkou, pak co se starají o vpřed se řítící Ukrajinu a snaží se ji zahnat do ekonomického střemhlavého pádu?
Zdroj: http://www.ukraina.ru/analytics/20141104/1011072946.html
