Tereza Spencerová
10. 12. 2014 Literárky
S napětím očekávaná zpráva amerického Senátu o mučících praktikách CIA nepřináší v zásadě nic převratného, stvrzuje ale oficiálně skutečnost, že USA sice mučily po celém světě (a umučily spousty lidí k smrti), ale nikdo za to k zodpovědnosti pohnán nebude.
Po zdlouhavých bojích se senátním výborem pro tajné služby a pokusech na poslední chvíli celou věc alespoň odložit Obamova administrativa konečně zveřejnila silně „zredigované“ shrnutí senátní zprávy o mučících praktikách CIA. Dokument má 525 stran (plné znění je ZDE), byť původní zpráva jich obsahuje přes šest tisíc, a pojem „mučení“ v něm údajně není použit ani jednou. Přesto Bílý dům považuje obsah za natolik výbušný, že velvyslanectví USA po celém světě před zveřejněním textu posílila bezpečnostní opatření a Pentagon uvedl do stavu bojové pohotovosti tisíce příslušníků námořní pěchoty, a to především na Blízkém východě a severu Afriky. Přesně v tomto duchu šéf sněmovního výboru pro tajné služby Mike Rogers odmítal zveřejnění zprávy, neboť odblanění mučících praktik CIA „povede k násilí a smrti“. Senátní výbor nicméně ústy své předsedkyně Dianne Feinsteinové trval na svém a argumentoval, že zveřejnění je nezbytné k tomu, aby se zajistilo, že CIA už nikdy mučit znovu nebude, neboť tajná služba podkopala „společenské i ústavní hodnoty, na které jsme tak pyšní“. Zpráva podle ní nemá odsoudit „CIA jako celek“, protože agentura „hraje mimořádně důležitou roli při ochraně bezpečnosti národa a má tisíce odhodlaných a talentovaných zaměstnanců. Zjistili jsme , že překvapivě málo lidí nese zodpovědnost za vznik, provádění a řízení tohoto programu.“
V podobně pochvalném duchu na adresu CIA přitom exprezident George W. Bush mučení před pár dny obhajoval: „Máme štěstí, že máme muže a ženy, kteří tvrdě pracují v CIA za nás,“ konstatoval. „Jsou to vlastenci a ať senátní zpráva bude říkat cokoli, pokud sníží jejich zásluhy pro tuto zemi, pak je zcela mimo.“ A Bushův viceprezident Dick Cheney, který veřejně lhal o tom, že se USA přes mučení dostaly k důležitým informacím, nyní v rozhovoru pro New York Times shledal postup tajné služby jako „naprosto, zcela oprávněný“.
Bez viníků
Už se přitom ví, že CIA a další americké agentury využívají rozsáhlou škálu mučících postupů, už dlouho se ví, že systematicky mučeni byli a jsou vězni v amerických oficiálních věznicích typu Guantánama, Abú Ghrajbu nebo afghánského Bagrámu (a to i za Obamovy vlády) nebo v tajných mučírnách po celém světě a že ušetřeni nebyli ani američtí občané na americkém území. Mimochodem, podle loňské analýzy Sorosovy Nadace Open Society se amerického programu mučení tak či onak účastnilo celkem 54 zemí světa, včetně České republiky, což ovšem české vlády opakovaně popírají.
Americký generál Antonio Taguba, který vyšetřoval mučení v iráckém Abú Ghrajbu, už v roce 2008 prohlásil: „Není už déle pochyb, zda současná vláda páchá válečné zločiny. Jedinou otázkou zůstává, zda ti, kdo mučení nařídili, budou pohnáni k odpovědnosti.“ A penzionovaný generál Barry McCaffrey o rok později konstatoval: „Mučili jsme lidi bez milosti. Pravděpodobně jsme jich při tom desítky zavraždili, a to jak armáda, tak CIA.“
Jinými slovy, zdá se, že senátní zpráva o mučení vlastně není z hlediska nových odhalení ani nijak důležitá, neb vše podstatné už bylo dlouho známo i před ní, tím spíš, že většina Američanů beztak už mučení „v případných časech“ akceptuje. Oficiální dokument tak nově v zásadě konstatuje jen to, že mučící techniky byly „naprosto brutální“ a „mnohem horší, než jak je CIA popisovala zákonodárcům a jiným“. Zpráva například obsahuje „grafické podrobnosti sexuálních pohrůžek“, jak eufemisticky formuluje agentura Reuter´s, „a další tvrdé výslechové techniky, které CIA používala proti zadrženým ozbrojencům“. Jednomu třeba hrozili, že ho znásilní násadou od koštěte, dalšímu pak zapnutou elektrickou vrtačkou.
Přesto je to první zcela oficiální zpráva o legalizovaném americkém mučení v rámci „války proti teroru“, nebo slovy ministra zahraničí Johna Kerryho, ukázka „schopnosti USA přiznat chyby“. Otázka generála Taguby, zda budou pohnáni k odpovědnosti ti, kteří mučení nařídili a zaštítili, nicméně dál zůstává otázkou jen řečnickou. Barack Obama totiž dokázal zabránit jakémukoli trestnímu postihu kohokoli za mučení, čímž navíc popřel veškeré americké závazky vyplývající z mezinárodních smluv a fakticky možná i zabránil tomu, aby se Amerika mučení jednou provždy zřekla, čemuž napovídalo i trvalé odmítání Bílého domu mučení jednoznačně odsoudit nebo lavírování americké delegace na ženevských jednáních Výboru OSN proti mučení. „USA jsou hrdé na to, že jsou, doma i po celém světě, lídrem v dodržování a prosazování lidských práv a vlády zákona a při jejich obraně,“ vysvětlila v Ženevě právní poradkyně americké vlády Mary McLeodová. „Po útocích z 11. září jsme se ale bohužel ne vždy řídili vlastními hodnotami. Překročili jsme čáru a bereme za to zodpovědnost.“ Na pohled by to znamenalo, že USA od mučení ustupují, ale není tomu tak. Jak totiž s odvoláním na vládní zdroje uvedl New York Times, „Bílý dům zvažuje, zda nepotvrdit pozici Bushovy administrativy, podle níž konvence zakazující mučení nevytváří pro USA právní závazek zakazovat krutost mimo jejich hranice“.
