Ivan David
10. 12. 2014
Jestliže se vyskytne takový vzácný jev, má smysl ho zaznamenat. Europoslanec Jaromír Štětina (tentokrát TOP09) má pravdu! V rozhlasovém rozhovoru s Hynkem Kmoníčkem zde, totiž řekl: “…myslím, že prezident naši politiku velmi znevěrohodnil.” Má pravdu, prezident Zeman opravdu znevěrohodnil a dále znevěrohodňuje “jejich” politiku, totiž politiku pana Štětiny a dalších bojovníků za sebevraždu Evropy.
Pravdu měl J. Štětina i ve svém sebehodnocení: “„Nebudu schopen použít takové intelektuální šlehy jako pan Kmoníček.”, pravdu mluvil i v další větě: “Mluví (prezident Zeman) naprosto jasně proti našim spojeneckým závazkům.” Ano, mluví proti jejich závazkům. Je zřejmé, že “oni” se zavázali pracovat pro cizí mocnost, která se propracovala z jisté archaické formy demokracie k oligarchii a postupuje dál k diktatuře a mezinárodnímu terorismu.
Dál už se Jaromír Štětina choval standardně, totiž lhal. Obvinil prezidenta Zemana, že: “Kolaboruje s nebezpečnou mocností, která se od absolutismu pohybuje k diktatuře.” Nic takového nepozoruji. Naopak jsem přesvědčen, že na rozdíl od štětinů prezident hájí zájem občanů České republiky a Evropy. Nic na tom nemění, že menšina obyvatel ČR podléhá mediální manipulaci a proto si to neuvědomuje. Většina si to uvědomuje. A protože to Miloš Zeman dělá opravdu dlouho, ocenili to jeho zvolením prezidentem v přímé volbě, když ho před tím skupina ubožáků z ČSSD (kterou Miloš Zeman přivedl od 6,5% k 32% a do vlády) v nepřímé volbě odpravila.
Hynek Kmoníček mluvil jako diplomat, kterým je, pan Štětina se snažil mluvit jako odpovědný politik hájící zájmy lidu, jímž není. J. Štětina, řekl, že prezident Zeman je “bezpečnostním rizikem pro stát”, jenže měl na mysli stát tak, jak si ho představuje, tedy jako stát těch, kteří si myslí, že stát vlastní, těch, kteří se chystají ho prodat. Právě takoví štětinové jsou ale rizikem pro “republiku”, tedy společenství občanů na území státu.
J. Štětina rovněž popřel, že na Ukrajině probíhá občanská válka, kterou snad všichni kromě něj (a podobných) jasně vidí. J. Štětina, zjevně ve snaze přispět k rozpoutání mezinárodního konfliktu v zájmu oné mocnosti, které chce sloužit, žádá, aby Česká republika dodávala “Ukrajincům” munici, tak jak to činí “Litva”. Doslova řekl: „Oni se musejí bránit. Ty dobrovolnické bataliony na Donbasu bojují v sandálech a nemají čím střílet…“ Jenže “dobrovolnické batalióny” nejsou pravidelná armáda a nikdo nezpochybňuje, že jsou financovány ze zdrojů oligarchů, kteří mají zdroje, protože je ukradli Ukrajincům. Neudržitelná lež je tvrzení pana Štětiny, že se musejí bránit, protože “dobrovolníci”, kteří se brání se logicky brání na svém území, kdežto “batalióny” jsou složeny z “dobrovolníků” ze západní Ukrajiny, kteří se jezdí “bránit” na území jiných dobrovolníků. A navíc se “brání” útoky těžkými zbraněmi na obytné čtvrti a ničení průmyslové a dopravní infrastruktury. Jestliže toto někdo nazývá “obranou”, je nepochybně cynický a zvrhlý.
J. Štětina obvinil Zemana, že podle něj je národním zájmem “klídek a teploučko”. To je jistě metafora, jejíž autor si zjevně přeje válečný požár zakončený nukleární zimou. Prostě Jaromír Štětina tak, jak ho dávno známe. O čem nás chce Český rozhlas přesvědčit, když nám ho stále nabízí?
(citace pocházejí z Parlamentních listů)
