9. 12. 2014 ruvr.ru
Rusko je poškozeno západními sankcemi, především evropskými. Naši partneři v EU zase odvetnými akcemi Ruska. Nakolik je účinný kurs na zachování těchto odvetných opatření? Nevypadá to tak, že Moskva vystavuje riziku blahobyt svých občanů kvůli zachování tváře a politické prestiži?Dostali jsme se bohužel ve vztazích s EU k hranici, za kterou nemají gesta dobré vůle žádaný výsledek.
Nesmíme zapomínat, že nynější stav věcí byl následkem politiky Bruselu vůči Ukrajině, zejména podpory státního převratu a ozbrojeného uchopení moci ultranacionalisty. V důsledku se země ocitla na pokraji rozkolu, byla uvržena do bratrovražedné války. Pak se EU bezdůvodně pokoušela přeložit na nás odpovědnost za tuto tragédii, zavedla proti Rusku jednostranné sankce, což není legitimní, odsuzované Valným shromážděním OSN, a odporuje pravidlům WTO. Přitom logika stupňování sankcí nemá dostatečnou souvislost s vývojem ukrajinské krize.
Nejednou jsme učinili prohlášení, že pokusy mluvit s Ruskem jazykem ultimát jsou nepřijatelné a bezperspektivní. Naše odpověď na tyto kroky byla vyvážená s ohledem na práva a závazky Ruska podle mezinárodních smluv, včetně v rámci WTO.
Rusko podniklo odvetné kroky ekonomické povahy pouze po té, co západní státy zavedly finanční omezení vůči velkým státním bankám, jež jsou hlavními věřiteli průmyslu a zemědělství. Brusel, který zkomplikoval přístup ruských finančních institucí k evropským úvěrovým zdrojům, vytvořil tím v podstatě výhodnější podmínky na našem domácím trhu.
A opatření, která omezují dovoz potravin z EU, nejsou sankcemi. Je to naše právo na ochranu národních zájmů a boj s nečestnou konkurencí. Akce Ruska jsou odůvodněné a legitimní.
Nehodláme projednávat žádná kritéria zrušení sankcí. Je to věc těch, kdo je zavedli. Samozřejmě, když EU vykáže zdravý smysl, budeme připraveni ke konstruktivní spolupráci v této otázce.
S ohledem na zkomplikované vztahy se Západem mluví mnozí experti o jistém obratu v ruské zahraniční politice a zahraničním obchodu směrem na Východ. Je jasné, že hlavním partnerem je tam Čína. Nemáte obavy, že závislost na Číně bude příliš velká, a že si Peking může toho využít ve vlastních zájmech?
– Naše země provádí všestranný zahraničněpolitický kurs, což je zakotveno v nové redakci Koncepce zahraniční politiky RF, kterou prezident schválil v únoru 2013. Hodláme rozvíjet vzájemně výhodné vztahy se všemi, kdo projeví vstřícnou ochotu.
Spolupráce s Asijsko-Tichomořským regionem má pro nás strategický a prioritní význam na celé XXI. století. Rusko, jako tichomořský stát, hodlá všestranně využít obrovského potenciálu rychlého rozvoje tohoto regionu, včetně za účelem rozvoje ruského Dálného Východu a Východní Sibiře. Z toho plyne náš zájem o aktivní zapojení do zdejších integračních procesů. Zároveň si nepřejeme, aby to byla alternativa našich vztahů s EU, ale aby to probíhalo současně s jejich prohloubením.
Naše vztahy s Čínou nejsou konjunkturní a nejsou proti nikomu zaměřeny. Jsme dva velké státy, které historicky těsně sousedí.
V druhém desetiletí XXI. století získaly naše vztahy povahu všeobsáhlého strategického partnerství a strategické součinnosti. Za touto formulací stojí intenzivní prohloubení politických kontaktů, praktické kooperace, spolupráce na světové aréně. Jak nejednou připomněli předáci našich zemí, máme dnes nejlepší vztahy Ruska a Číny za celé jejich dějiny.
Příčina takového úspěšného rozvoje spočívá v tom, že se koná na pevném základě vzájemných zájmů, vzájemného respektování a nezasahování do vnitřních záležitostí. Jsou to vzájemně výhodné vztahy v plném smyslu tohoto slova, nejsou mezi námi starší a mladší, vedoucí a následující. Kurs rusko-čínských vztahů bere ohled na základní zájmy národů obou zemí a nehodláme ho změnit.
Je jasné, že kdyby vztahy mezi ostatními státy připomínaly rusko-čínské, bylo by to pouze prospěšné pro světovou stabilitu a bezpečnost.
Do budoucnosti rusko-čínských vztahů se díváme s optimismem.
Po volbách na Ukrajině jste říkal, že se určitě budete scházet se svým kyjevským kolegou. Kdy se tato schůzka plánuje? Vnímáte nynější kyjevské vedení jako partnera na jednáních, který si přeje reálné překonání ukrajinské krize?
– Jsme připraveni na konstruktivní dialog. Se svými ukrajinskými kolegy se vždy snažím mít normální pracovní styky, v jejichž průběhu projednáváme běžné otázky, realizaci dohod, včetně dosažených na nejvyšší úrovni.
Dnes je naším hlavním kyjevským partnerem v hledání způsobu překonání krize na Jihovýchodě Ukrajiny prezident Petro Porošenko. Jeho mírový plán a příslušné návrhy prezidenta Vladimira Putina vytvořily základ známých minských dohod, jejichž neochvějné plnění je klíčem k životaschopnému urovnání nynější krize. Samotný Porošenko nejednou prohlásil, že válečné akce v Donbasu jsou nepřijatelné. Doufáme, že jeho slova budou podložena praktickými kroky na deeskalaci napětí a nastolení trvalého míru v Doněcké a Luhanské oblasti, začátkem vnitřního ukrajinského politického dialogu.
Jak byste zhodnotil činnost mise pozorovatelů OBSE v zóně konfliktu v Doněcké a Luhanské oblasti? Nakolik je účinná a nepředpojatá?
– Samotný fakt přítomnosti na ukrajinském území značného počtu mezinárodních pozorovatelů sehrál samozřejmě jistou stabilizující úlohu. Ale, upřímně řečeno, očekávali jsme více.
Výsledky práce pozorovatelů, jejich přínos k urovnání vnitřní ukrajinské krize přímo závisí na nezaujatosti a adekvátnosti jejich zhodnocení ukrajinských událostí. Avšak v některých případech chybí pozorovatelům zásadovost a pevnost.
Z jejich zorného pole jakoby vypadla fakta nasazení ukrajinskou armádou těžkých zbraní a zakázané munice proti civilnímu obyvatelstvu, fakta cílevědomého zničení objektů zabezpečení života měst na ukrajinském jihovýchodě. Velmi retušované jsou také informace o humanitární situaci v Donbasu. Jsou nejasné anebo vůbec zamlčované, jako třeba tragédie v Oděse a Mariupolu, letecké útoky na Luhansk, plánovité ničení Slavjanska, fakta neodůvodněného zadržení, zbití a vražd ruských novinářů. Přitom se věnuje zjevně zbytečná pozornost přesunům domobranců, jejich vojenské techniky.
Všichni si uvědomujeme, v jakých podmínkách mají pracovat pozorovatelé. Nejde jen o mocný politický nátlak ze strany Kyjeva a jeho západních kurátorů. V bezprostředním ohrožení je život členů monitoringové mise OBSE, jejíž imunitu zaručil Kyjev, jak vysvitlo, pouze nominálně.
