Nevšední pohled na dění s rublem. Hraje Putin sofistikovanou hru?

Avatar
Původní autoři

31. 12. 2014  AC24

Triumfalismus nízkých pudů plesá nad pádem rublu. Tu bublinu nemine velký třesk. Dost možná bombastičtější, než před nímž varuje i střízlivější mainstream. Nevšední pohled za paraván nabízí portál LiveInternet. 

O verzi, kterou proponuje, neskrývá, že jen dedukuje. Indicie, z nichž čerpá, však nejsou z jiného světa. Nasvědčují, že Kreml hraje sofistikovanou partii i tentokrát. A právě jí dá ránu z milosti „sociálně-ekonomické konstrukci“, zděděné po alkoholickém předchůdci. Vazalské pozici, v níž byla „ruská ekonomika jen klonem těch západních“. Coby „surovinový apendix“, závislý na dovozu technologií i většiny spotřebních artiklů a potravin.

Chcete se srdečně zasmát, toto jsou protiruské sankce…

Vládla mu „ekonomická elita, vrostlá do globálních elit“ – a „prosazující jejich, a nikoli národní zájem“. Následkem byla i „nezávislost centrální banky na vlastním státu“. A tím větší „závislost na mezinárodních finančních kruzích.“ „Emise rublů výlučně proti dolarům, nakoupeným na měnovém trhu (a vkládaným do amerických státních dluhopisů).“ Dolarům, inkasovaným za ropu a plyn – a srážejícím Rusko do role surovinového přívěšku. „V případě deficitu vlastní měny (tak jako dnes) to jeho rozvoj brzdí. Páky, řídící ruskou ekonomiku, jsou v rukou západních finančních kruhů.“

Útok na rubl sází právě na to. Rusko má oslabit zevnitř i ve světě. „Vyvolat sociální nepokoje“ – a „dosáhnout změny ve vedení země“. Vrátit ji do kolen „klonu a satelitu“, dirigovaného Spojenými státy.

Ruským „strategickým cílem je ekonomická nezávislost“ („emancipace zpod západní nadvlády“). „Odpoutat rubl od dolaru“ je jeho alfou a omegou. „Taktickým“ cílem pak „útok na rubl odrazit“ – a „ochránit vlastní ekonomickou, ergo i společenskou stabilitu“. Řada náznaků signalizuje, že volí nevšední kombinaci: „druhý cíl (taktický, kurs rublu) krátkodobě obětuje“, aby tak – „v dlouhodobém výhledu“ – „dosáhlo druhého i prvého cíle (strategického, odpoutání rublu od dolaru)“.

Konkrétní metoda je jako z manuálů juda, favorita Putinových koníčků. Oč víc teď „devizoví spekulanti (zahraniční i jim podřízené ruské banky a jiné finanční instituce) kurs rublu srážejí dolů jeho výprodejem a nákupem dolarů (a eur)“, tím spíš je ho v „masivní míře s to nakupovat jen centrální banka (přes své agenty na devizovém trhu)“. Právě tak „(za předpokladu, že už pracuje pro Rusko, a ne pro Západ, ač nahlas to prozatím nedeklaruje) vykoupí od spekulantů všechny ruble a k tomu i za hubičku“. „Spekulantům tak zůstanou dolary (a eura), ruble však ne. Majitelem všech rublů bude centrální banka.“ Svá „dolarová aktiva minimalizuje“.

K čemu to bude? LiveInternet to vidí následovně: „Rusko oznámí, že emise rublů už nebude kryta dolary, nýbrž například vlastními státními obligacemi.“ A hned nato deklaruje, že „energetické suroviny jsou odteď na prodej jen za ruble (případně i národní měny kupujících, za dolary však ne)“.

Rublu se vrátí status „národní měny, připoutané ne k dolaru (a euru), ale k národní ekonomice“. „Například právě přes energetické zdroje“ – „ne už však exportní oklikou přes dolary (´petrodolary´), ale napřímo“. To zavře krám i kasinu, v němž proti rublu hraje devizová spekulace. Tím rychleji se stabilizuje i jeho reálný směnný kurs.

Dočasná devalvace rublu má pro Rusko i své klady. Za situace, kdy se propadla i cena ropy, mu zlepšuje její exportní výnosy. Nahrává celému vývoznímu sektoru země – i akceleraci projektů, překonávajících neúměrnou závislost na dovozech.

Válka o rubl zemi naděluje i jiné terno. Tím, jak se v ní „odkopávají ´agenti vlivu´“ – v „podnikatelských kruzích i státních institucích“. Protože právě „to, jak se kdo zachová v dnešní situaci“, usnadní i kroky, které tu pátou kolonu vlivu zbaví.

Rusku to – uzavírá LiveInternet – nabízí jedinečnou šanci, jak se dědictví, které je tíží, zbavit z jedné vody načisto.