Osobnost roku

Mirko Raduševič
30. 12. 2014 Literárky
Nejde o žádný akademický titul, přesto mu média věnují tolik neobvyklé pozornosti. Titul „osobnost roku” udělují jak bulvární typy médií, tak seriózní deníky.Ke jmenování osobnosti roku přikročil jako první americký týdeník The Time, a to zcela náhodně, když jeho novináři zanedbali oproti konkurenci zaznamenat historický let plukovníka Charlese Lindbergha z USA přes Atlantik do Evropy 20.května v roce 1927. Portrét odvážného letce se objevil na titulní straně všech amerických deníků a týdeníků mimo časopis Time. Vedení redakce se proto rozhodlo vše napravit a 2.ledna 1928 letci věnovali nejen obálku časopisu, ale i několik stránek, kde o něm podrobně informovali, jak Lindbergh nekouří, nepije, nehraje hazardní hry a preferuje lehčí stravu. Celé téma nazvali „Muž roku”.

Akce zabrala, časopis byl dobře prodáván, dokonce lépe než dříve a tak v tomto titulování „muž roku” pokračovali dále, což se pochopitelně později změnilo na „osobnost roku”, aby se dostalo i na ženy. Titul je dnes určen pro osobu, skupinu, nápad nebo skutečnost, která “v dobrém i ve zlém … nejvíce ovlivnila události v určitém roce. Letos redakce udělila titul zdravotníkům bojujících v Africe proti Ebole.

Americký nápad se ujal také v Evropě, kdy ani konzervativní britský deník The Times neodolal a jmenuje osobnost roku. Letos se jí stala „paní nepostradatelná”, jak britští novináři nazvali zdůvodnění své volby pro Agelu Merkelovou, když především ohodnotili její úsilí v ukrajinském konfliktu.
Nejen, že se přidávají další a další média s tím, že údajně čtenáři tento způsob prezentace mají rádi, ale vymýšlí se další tituly. Například americká televize CNN přichází s jmenováním ženy roku a letos nabízí desítku žen od Vian Dakhilové, zástupkyně Jezídů v iráckém parlamentu až po nositelku Nobelovy ceny míru Malálu Júsufzajovou. Pochopitelně, že titul „žena roku” uděluje řada dalších médií. Dochází ovšem k tomu, že se začaly vybírat i další položky. Známá je mezinárodní soutěž strom roku (má také českou obdobu), kterou vyhrál pro rok 2014 staletý zakrslý dub ve francouzském Begardu a pro milovníky knih doporučujeme britský The Guardian, který vyhlašuje knihu roku. Pro zajímavost uveďme, že známý britský spisovatel Julian Barnes doporučuje ke zvolení knihu polského autora Mariusze Szczygiela Gottland, kterého srovnává s Bohumilem Hrabalem.

Chytli se také jazykozpytci. Americká společnost pro dialekt (American Dialect Society –ADS) od roku 1991 vyhlašuje slovo roku. Loni se jim stalo již prastaré slůvko „because”, a to proto, že v USA je nově dialektově používáno. Pro nás v Čechách toto používání není novinkou. Když nechceme na něco odpovědět, často otráveně řekneme „proto”. Američané si z toho vytvořili také nejen „proto důvod” ale také „proto vědu” znalou odpovědi na vše. Pro letošní slovo si musíme ještě počkat. Zato Britská encyklopedie si s vyhlášením pospíšila a považte – v Británii se slovem roku stalo „inhalovat”. Aspoň tak bych volně přeložil vítězné slovo „vape”, které je od slova „vapor” česky pára. Míněno je tím ale kouřit elektronickou cigaretu – takže by to možná mělo být šlukovat. Dá se však pára šlukovat?

V Čechách nezůstáváme pozadu a také naše deníky mají podobné soutěže. Abychom nebyli výjimkou, rovněž Literární noviny připravují vítěze soutěže kniha roku 2014. Vyhlášení bude začátkem příštího roku.

Neméně se koncem roku v „žebříčkování” stávají populární ankety, kdy různé osobnosti hodnotí ledacos v právě proběhlém roce – zde nabízíme anketu Literárních novin (Anketa: 25 let, plus minus).

Nakonec ještě uveďme žebříček amerického politologa a analytika George Friedmana na jeho serverustratfor.com, kde uvedl celkem pět nejdůležitějších skutečností roku 2014. Na první místo vytknul trvalý pád Evropy, na druhém místě ukrajinskou a ruskou krizi, na třetím místě se zmínil o chaosu globální ekonomiky a čtvrtou příčku podle Friedmana si vysloužily události na Blízkém východě, které překreslují zdejší mapu. Poslední páté místo věnoval svým letos narozeným vnoučatům – Asherovi a Miře. K této události ve světě uznávaný komentátor, který byl nedávno pozván ruským ministerstvem zahraničí k přednášce v Moskvě, píše: „Chci poukázat na důležitou pravdu. Strom života stále roste, objevují se nové a nové jeho větve, neúprosně tváří v tvář dějinám, soužení a utrpení. Mohutná síla historie a geopolitiky formuje naše životy, ale přitom žijeme malými věcmi. Přestože se zajímám o čtyři uvedené body – skutečnosti roku 2014 – stejně se mnohem více starám o narození a životy mých vnoučat.”