Patrick Buchanan: Prolhané frašce čelí i druhohory pravice

Avatar
Původní autoři

15. 12. 2014  Střípky za světa a orig.zdroj
Reaganův speechwriter griluje provokační lejstro Kongresu.
Evropská parlamentní levice už darebáctví, hrozící děsivou autodestrukcí, často ani neglosuje. Soudnější jsou i druhohory americké pravice. Například Patrick Buchanan, Reaganův speechwriter a mediální adjutant – a guru paleokonzervatismu.

Rezoluci Sněmovny reprezentantů, schválenou minulý týden pod č. j. 758, nazval „rusofobním chvástáním“. Shledal ji „plnou falše a velmocenského pokrytectví“. Nenechal na ní suchou nit:

To jezuitské lejstro sugeruje, že „Ruská federace napadla v srpnu 2008 Gruzii“. Buchanan to má za „pěknou pitomost“: „7. – 8. srpna napadla Gruzie Severní Osetii, maličkou provincii, které si v 90. letech vybojovala autonomii. Gruzínská děla povraždila příslušníky ruské mírové mise a Gruzínci tam pak vtrhli. Až potom do Severní Osetie vstoupila ruská armáda a zahnala Gruzínce zpátky na jejich území. Agresorem v rusko-gruzínské válce nebyl Putin, ale prezident Michail Saakašvili, dosazený k moci jednou z revolucí s barevným kódovým označením, inscenovaných v dekádě Bushe II.“

Sněmovna reprezentantů „odsuzuje přítomnost ruských vojsk v Abcházii, která se od Gruzie také trhla v 90. letech, a v Podněstří, osamostatněném od Moldovy. Kde je však důkaz, že lidé v Podněstří, Abcházii a Jižní Osetii prahnou po návratu do Moldovy či Gruzie? Zdá se, že podporujeme každou etnickou skupinu, odpadající od Ruska, ne ale jedinou z etnických skupin, osamostatňujících se z následnických států.“ Na „princip demokracie“ se tak pasuje „rusofobní maškaráda“.

„Co chtějí lidé na Krymu, v Podněstří, Gruzii, Abcházii, Jižní Osetii, Luhansku či Doněcku? Víme to vůbec? Záleží nám na tom?“ A co na jejich „podporu podniklo Rusko ve srovnání se 78 dny náletů na Srbsko, trhajících z něj jeho rodnou provincii Kosovo, jež byla srbským územím dřív, než jsme se stali národem my sami?“

Na vodě je i obvinění z „napadení Krymu“: „K žádné invazi, vzdušné, pozemní ani námořní, nedošlo. Rusové tam už byli a Krym se k Rusku, kterému patřil už od Kateřiny Veliké, připojil zpátky bez jediného ztráty na životech.“ Co takhle „postup, jímž Putin restituoval Krym, srovnat s tím, jak s odštěpenými státy Konfederace naložil Lincoln“? Ta „válka trvala čtyři roky“ – a „stála život 620.000 Američanů“.

Rusko je viněno z uvalení „obchodních bariér, vyvíjejících ekonomický a politický nátlak“ a „zasahujících do ´vnitřních věcí´ Ukrajiny“. Tohle zní „skoro legračně“ i paleokozervativci: „Spojené státy uvalily obchodní bariéry na Rusko, Bělorusko, Írán, Kubu, Barmu, Kongo, Súdán a hromadu dalších zemí. Ekonomické sankce jsou pokaždé tím prvním, po čem americké impérium sáhne.“

„I agentury typu National Endowment for Democracy a její filiálky, či nevládní organizace a rádia studené války, Svobodná Evropa a Svoboda, jsou tu stále a vměšují se do vnitřních záležitostí zemí, jejichž zřízení nám nevoní, s cílem dovést to až do ´změny režimu´. Nebyla to snad Victoria Nulandová z ministerstva zahraničí spolu s Johnem McCainem, kdo trojčili v Kyjevě a naléhali tu na vzbouřence, že mají svrhnout demokraticky zvolenou vládu Viktora Janukovyče?“

„Nebyla snad Victoria Nulandová přistižena, jak řeční o 5 miliardách dolarů investovaných do ukrajinské politické reprezentace i o tom, koho chce po  Janukovyčově svržení za premiéra?“

Rezoluce Rusku vyčítá, že „stojí za režimem Bašára Asada a dodává mu zbraně, používané proti ´syrskému lidu´. Jenomže Asadovým protivníkem jsou hlavně Fronta an-Nusrá, odnož al-Kájdy, a ISIS. Nejsou to jen jeho nepřátelé a nepřátelé Ruska, ale i naši nepřátelé. A my se leteckými údery na ISIS v Sýrii stali fakticky Asadovými spojenci.“

Není snad „to, co Rusko podniká pro svého spojence v Damašku, když ho vyzbrojuje k obraně proti ISIS, v bleděmodrém tím samým, co podnikáme pro svého spojence v Bagdádu, který je také po palbou Islámského státu? Nepodporujeme snad Kurdistán v jeho snaze o autonomii? Copak o Kurdistánu, nezávislém na Iráku, nemluví i vedení Spojených států?“

Dokument, schválený Sněmovnou reprezentantů, „označuje Putina za ´autoritářského´ lídra zkorumpovaného režimu, který se dostal k moci volebními podvody a vládne represívními metodami. Je to fér, spravedlivé či moudré? Putin má v Rusku dvakrát vyšší rating, než Obama tady, o ratingu Kongresu ani nemluvě.“

„Démonizací ruských ´agresí´ se Sněmovna dožaduje, aby se Rusko stáhlo s Krymu, Jižní Osetie, Abcházie a Podněstří.“ A „apeluje na Obamu, že má s  Ruskem ukončit vojenskou spolupráci a ´nevydávat víza, cíleně zmrazit aktiva, uvalit sektorové sankce´ a dodat Ukrajině ´smrtonosné… obranné artikly´.“

„To je však ze sorty ultimát, jež vedla k Pearl Harbor.“

„Proč by země, co nepřišla o morálku, měla vyzbrojovat Ukrajinu k ještě delší a větší válce s Ruskem, již Kyjev vyhrát není s to, Ukrajinců však hrozí zahubit další desítky tisíc?“

„Do rukou, co tak provokační rezoluci zplodily, zahraniční politika Spojených států nepatří.“ Natož pak „jaderný arzenál Ameriky“.