Tereza Spencerová
19. 12. 2014 Literárky
Přelomový zahraničněpolitický krok Obamovy administrativy má k rozhodující „tečce“ za minulost ještě stále daleko.Jen pár měsíců poté, co se na veřejnost dostaly pochybné pokusy Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) o svržení kubánského režimu – a jen týdny poté, co se provalila bizarní snaha vytvořit na Kuběprotivládní hiphopové hnutí – americký prezident Barack Obama oznámil normalizaci vztahů s Kubou, čímž uvolnil jeden z nejstarších světových diplomatických uzlů.
Krátce po zveřejnění výměny vězňů, včetně amerického špiona Alana Grosse a jednoho nejmenovaného agenta, který na Kubě za mřížemi strávil dvacet let, a zbývajících tří členů „Kubánské pětky“, Obama konstatoval, že brzy obě země vzájemně otevřou svá velvyslanectví. Spojené státy rovněž do určité míry uvolní cestování na Kubu, obchodování i finanční převody, díky čemuž už si budou američtí občané moci smět vozit domů z ostrova i tamní proslulé doutníky. Američané kubánského původu navíc budou častěji moci navštěvovat příbuzné a posílat jim větší částky (nově 500 až 2000 dolarů jednou za tři měsíce). Cestování se uvolní i pro studentské nebo náboženské skupiny, nicméně běžná turistika zůstává ilegální i nadále.
Normalizace vztahů je výsledkem tajných rozhovorů, které vlády obou zemí v posledním roce a půl vedly v Kanadě, přičemž Washington o vývoji jednání prostřednictvím „diplomatických kanálů“ informoval rovněž Moskvu.
Postupná normalizace přitom otevírá prostor pro spolupráci v oblastech typu imigrace, pašování drog nebo lidí, přičemž Spojeným státům umožní vystoupit ze sílící izolace mezi latinskoamerickými a karibskými státy. Přelomový posun americké zahraniční politiky ale samozřejmě nemůže být komplexní bez zrušení amerického embarga vůči Kubě, které platí od roku 1962. V 90. letech ho Kongres USA na nátlak kubánské lobby proměnil v zákon, a proto lze dnes embargo zrušit zase jen dalším zákonem. V době, kdy obě komory amerického Kongresu ovládají republikáni, není ovšem taková situace příliš pravděpodobná. Naopak, lze předpokládat, že potenciální republikánští kandidáti na prezidenta – ať už Jeb Bush nebo Marco Rubio – využijí Obamův krok k tomu, aby demokraty obvinili z appeasementu vůči kubánské vládě a vykreslí Obamu jako komunistu, což nejspíš i kandidáty demokratů donutí k tomu, aby se od nové politiky distancovali.
Související: Novináři New York Times: Zrušte sankce vůči Kubě
Kuba se přitom v posledních letech orientuje na spolupráci především s Čínou, která je už jejím druhým největším obchodním partnerem a hlavním zdrojem investic a půjček. Právě tlak čínských investorů hnaných spíše představou zisku než politickou motivací, zároveň nutí vládu v Havaně urychlovat ekonomické reformy, které jsou podle některých názorů „socialismem s neoliberální podstatou“. Peking nyní americko-kubánskou normalizacipřivítal, přičemž „vyjádřil naději“, že USA co možná nejdříve zruší i obchodní embargo.
