Uvěřit v sebe – vánoční tip kulturního referenta

Avatar
Původní autoři

24. 12 . 2014, P. Ďoubalík, Vánoce (Rožděstvo) – hudební skupina Bi-2, video, text – překlad, procvičení ruštiny, Svatopluk Čech – Dosti nás (báseň)

Písnička Vánoce od Bi-2 mi málem unikla. Když jsem ji slyšel poprvé, nepřipadla mi jako “hit”. Téměř jistě by tedy minula i většinu z vás. Ukrývá však nějaké vánoční kouzlo a to na mě tak dlouho ťukalo, až jsem si ji pustil podruhé, potřetí… Zdánlivě jednoduchý text mi dal nečekaně zabrat a to mi pomáhala kamarádka po internetu Aňa V. Možná je to tím, že vánoce každý vnímá po svém. Proto i náš překlad, prosím, berte jen jako předlohu pro vaši představivost a dolaďte si ho ve své hlavě.


Zpívá se tu “…a uvěřit v sebe je těžší než v pohádku…”. Ano, jak moc by bylo potřeba, abychom všichni dokázali být “samorosti”, nad vším se zamýšleli, přehodnocovali, zajímali se, věřili svému úsudku, své zkušenosti… Vzpomínám si, jak tatínek několikrát v životě, k mému překvapení, zarecitoval: “sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru”. Zpětně si uvědomuji, že to bylo vždy, když jsme se potkali s nějakými náboženskými fanatiky nebo s lidmi, připomínající ono pověstné stádečko. A až nedávno jsem vyhledal, já nedouk, že je to báseň Svatopluka Čecha – Dosti nás. Tak ji připojuji také. Dosti nás přátelé, návštěvníci Noverepubliky! …”a malým ten, kdo zná jen malý cíl.”

Snad některé z vás “tipy kulturního referenta” pohladí po duši. Mějme se vánočně a mějme se rádi (to platí i pro vás trollové).

Рождество, Би-2
Этот мир не может жить без чудес
И поверить в себя сложнее, чем в сказку
Мы – герои неоконченных пьес
И лица свои скрываем под маской.

Припев:
Пусть свет фонарей как звёздный свет
В сердце твоём оставит след
Из пустоты как волшебство
Выпадет снег на Рождество.

Каждый день мы принимаем всерьёз
Что придумал для нас загадочны автор
Он наверное смеётся до слёз
И всё же дает надежду на завтра.

Vánoce
Tento svět nemůže žít bez zázraků
a uvěřit v sebe je těžší než v pohádku
jsme hrdinové nedokončených divadelních her
a své tváře skrýváme pod maskou

Ať světla luceren zanechají ve tvém srdci stopu
jako hvězdný svit,
z prázdnoty jako kouzlem napadá sníh na vánoce

Každý den přijímáme vážně
co pro nás vymyslel záhadný autor
asi se směje až pláče
avšak jistě nám dá naději na zítřek 

Dosti nás
Svatopluk Čech
Jsme slabí, malí – Dosti těchto řečí!
Jen kdo tak zoufá, sláb a malý jest.
Oč byla Hellas, byla Roma větší,
než skrání nesmrtnou se dotkla hvězd?
Jak směšné byly našich předků cepy,
když celý svět se zdvihl proti nim,
a hle, svět celý zdrtil vůdce slepý
a Táboru se klonil věčný Řím.
Jen v srdce zápal, chrabrost bohatýrů,
a budem vojskem netušených sil!
Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru,
a malým ten, kdo zná jen malý cíl.  
Dosti nás a malým jen ten, kdo zná jen malé sněhuláky. Foto: Ďouba