Lev Krištapovič
22. 1. 2015 zdroj
Neexistuje nic tajného, co by se časem nestalo zjevným. A bez ohledu na to, jak moc západní politici odpřisáhli věrnost demokracii a lidským právům, svou duší zůstávají antidemokraty a zpátečníky. Historický význam banderovštiny pro Ukrajinu spočívá v tom, že ona činí tajné myšlenky západních vůdců zjevnými.
Jaceňukovi stačilo trochu ponavštěvovat Washington a Berlín, aby nakonec mluvil v rozhovoru pro německý televizní kanál ARD o “sovětském vpádu na Ukrajinu a do Německa” během druhé světové války, a že Rusko je nyní nebezpečí pro světový řád a pořádek v Evropě. Najednou se ukázalo, že právě to je skutečný postoj současných západních vůdců k dějinám a současnosti. Jak se říká, všechno se vrací do starých kolejí.
Stěpan Bandera svého času osobně přísahal věrnost Adolfu Hitlerovi. “Vyjadřuji Vaší Excelenci (Hitler) svou nejhlubší úctu”, napsal 3.8.1941 Stěpan Bandera. Přesně tak v rozhovoru pro německou televizi banderovec Arsenij Jaceňuk osobně přísahá věrnost Angele Merkelové. Rozdíl mezi těmito přísahami je čistě filologický. Bandera přísahal, že bude věrně sloužit Faterlandu a banderovec Jaceňuk přísahá, že bude věčně sloužit merkelevskému Mutterlandu. Ale podstata těchto přísah je stejná – je to přísaha věrnosti fašismu. Jak zdůraznil vůdce ukrajinské komunistické strany Petr Simoněnko, Jaceňukovo prohlášení znamená, že “fašismus se oficiálně stal státní ideologií vládnoucího režimu.” Fašismus je nesporně ideologií současného banderovského režimu v Kyjevě (není možné si však plést banderovce s Ukrajinci, jsou to zcela rozdílné pojmy – banderovci jsou parazitický nádor na těle ukrajinského lidu). V tomto ohledu je příznačný Banderův pokyn z doby Velké vlastenecké války: “Nebojte se, že nás lidé budou proklínat za krutost. Ať ze 40 milionů ukrajinského obyvatelstva zůstane polovina – nic strašného na tom není.” Je jasné, že banderovci jsou nepřátelé ukrajinského národa.
Ale jde o to, že fašismus je ideologií nejen současného banderovského režimu v Kyjevě, ale i současné vládnoucí západní elity. Publicista Ivan Mizerov má naprostou pravdu v tom, že “Evropa byla již dlouho připravena na Jaceňukova slova, že Evropa již dávno chtěla v hloubi duše tato banderovská slova vyřknout.” Když mluvíme o Evropě, je nutné mít na mysli Evropu merkelů, cameronů, hollandů a podobně. “Antisemitismus je naše státní a občanská povinnost, tvrdě řekla Merkelová poslancům Bundestagu, a po chvilce dodala, že to platí i pro útoky na mešity”. Politologové považují taková prohlášení za hloupá přeřeknutí Merkelové, ale ve skutečnosti to jsou providenciální podřeknutí, která ukazují fašistickou podstatu současných západních vládců.
Proto, když zástupce německého ministerstva zahraničí Martin Schaefer nudně rozumuje, že Jaceňuk má právo vyjadřovat své názory v médiích, protože v Německu je svoboda projevu a všechny otázky týkající se výkladu onoho banderovského prohlášení radí zasílat autorovi těchto výroků, my máme právo nejen v souladu se svobodou projevu, ale i s historickou pravdou, kvalifikovat Angelu Merkelovou jako dědičku Adolfa Hitlera, protože mlčí v souvislosti s prohlášeními Jaceňuka. Mlčení je souhlas. A máme právo považovat SRN za zemi, kterou banderovci a merkelové ztotožňují s fašistickým Německem. Vyplývá z toho, že pod záminkou řečí o svobodě projevu a demokracii se zpívá stále stejná fašistická píseň “Mutterland nade vše.”
Pochopitelně že nejde o osobní kvality současných západních vůdců, ale o politickou podstatu západní civilizace, jíž je vlastní takový atributivní rys, jako je fašismus. V roce 1993 opublikoval ředitel Arlingtonského institutu pro strategická studia na Harvardské univerzitě Samuel Huntington sérii článků pod celkovým názvem “Střet civilizací.” Myslel si, že světová politika vstupuje do nové fáze, kdy hlavními příčinami konfliktů už nebude ideologie, ani ekonomika, ale kulturně-historické, civilizační rozdíly mezi národy. Proto Západ, poučuje Samuel Huntington, musí omezit vojenský rozvoj “potenciálně nepřátelských civilizací” a zintenzivnit úsilí o rozšíření územních hranic západní civilizace na úkor východní Evropy a Latinské Ameriky. “V Rusku a Japonsku pak poskytnout prioritní podporu těm skupinám, které se zaměřují na západní model rozvoje”. Tato úvaha S. Huntingtona není příznačná co se týká originality teoretické analýzy současných mezinárodních vztahů, ale jako příklad mentality rasové nadřazenosti Západu nad zbytkem světa. Takové argumenty se ničím neliší od filosofie a politiky fašismu.
Stejný názor – “Západ proti zbytku světa” – rozvíjel J. Attali, bývalý ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj, člen Bilderbergského klubu ve své knize “Horizont” (1994). V geopolitické oblasti, filozofoval J. Attali, je “nový světový řád” spojen s konzervací západní civilizace jako “metropole” světové koloniální říše. Po těchto slovech západních “myslitelů” může Hitler klidně spát. Jeho věc je ve spolehlivých a věrných rukou.
“Současná politika USA, poznamenal americký novinář Erich Suess, se v podstatě příliš neliší od politiky fašistických států během druhé světové války, jedním z jejíchž hlavních cílů bylo zničení Ruska”. Vynikající německý spisovatel Thomas Mann popsal podstatu fašistického Německa takto: “Není to stát ani společenský řád, je to ďábelské darebáctví. Válka proti němu je svatá válka lidstva proti samotnému ďáblovi”. Známý americký teolog Paul Tillich považuje celý západní kapitalismus za “ďábelský vynález.”
Ve skutečnosti se západní buržoazní civilizace odklání od křesťanských, humanitních a společenských tradic lidstva. Apologeti buržoazního způsobu života zcela upřímně přiznávají tento historický fakt. “V průběhu posledních staletí, píše Michael Novak ve své knize” Duch demokratického kapitalismu,” i křesťanští světci, i filozofové odsuzovali ctižádost a bohatství, ale Franklin (jeden z ideologů buržoazního systému hodnot) obrátil to, co bylo považováno za hřích, v ctnost”. Krást, násilnit, vraždit – to je hřích?! Kdo to ale vymyslel? Vždyť franklinové, carlyleové, morganové, rothschildi, sorosové už dávno dokázali, že krást a zabíjet jsou velké západní ctnosti. Ale být poctivý, svědomitý, to je podle proroků kapitalismu velký hřích. Řeknete, to je dokonalá schizofrenie. Máte pravdu. Jak poznamenává slavný západní filosof J. Deleuze, “kapitalismus produkuje schizofreniky jako každé jiné zboží – hřebíky, zubní pasty, pleny, polotovary a další”. Včetně, samozřejmě, politiků.
Neměli bychom zapomínat, že vznik moderní západní společnosti probíhal souběžně s dobýváním území jiných národů. Proto bylo a zůstává mentálním základem mezinárodní politiky západních vůdců násilí proti jiným zemím a národům. To je důvod, proč se západní civilizace změnila ve smrtící hrozbu pro celé lidstvo. Tato očividná nelidskost západního modelu společensko-politického systému byla uznána v Deklaraci tisíciletí OSN, přijaté 8. září 2000, a která výslovně uvádí, že “současné (západní) nestabilní modely výroby a spotřeby musí být změněny v zájmu našeho budoucího blahobytu a štěstí našich potomků”. Světové společenství potřebuje nový systém planetární hodnot. Hlavní role při jeho vytváření náleží Rusku, Číně, Indii a dalším nezápadním zemím.
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
