Může být Syriza pro nás nadějí?

Avatar
Původní autoři

Luděk Prokop
31. 1. 2015
Vzhledem k výraznému volebnímu vítězství řecké levicové strany Syriza, vzniklé z koalice menších politických stran levice, (viz historie jejího vzniku), určitě ano. Jen aby pro poslance z řecké levicové strany Syriza, nebylo příliš snadné zvyknout si na lukrativní posty a demokratické výdobytky k oněm postům náležící, jak je to vnímatelné a evidentní nejen u poslanců zavedených levicových parlamentních stran u nás – ale víceméně u celých těchto stran, jako takových. 

Jak často vidíme, pak se dostaví mocné obavy ze ztráty získaného, ústící do panických obav z jakýchkoli skutečných změn, úzce spjatými s obavami ze ztráty lukrativních prebend. Nastává slepota a hluchota k jakýmkoli společenským problémům, včetně problémů spjatých s nástupem fašismu. Viz dnešní ČSSD, KSČM i ČMKOS, jejíž předseda vyrůstá ve velice “obratného” politika, holt ani Falbr, ani Zavadil to není, dostává se na vyšší vývojový stupeň a lépe, než kdokoli jiný, chápe negace naší ukázkové demokracie, v níž lidé musí přinášet oběti za získanou svobodu-svoboděnku.

Pokud se někdo vyskytne, kdo hodlá prosadit nějaké, byť jenom dílčí – ale skutečné změny, které by mohli pohodlnou lehkost bytí (politických nebo odborářských – činovníků z profese), nějak narušit, například někdo jako Okamura, tak honem všichni společně, ruku v ruce se pustí do něho, protože jenom oni vědí, co lze a nelze realizovat, jeden přes druhého o překot, jej obviní z populismu a kdo ví, co všechno si navymýšlí, žádné podpásové finty jim pak nejsou cizí a s vydatnou pomocí médií, nenechají na něm nit suchou.

Nechají-li se lidé zblbnout mantrami o populismu, podpásovými manýrami masmédií a omílanými žvásty do pohodlných seslí zakotvených profesních činovníků všeho druhu, a sice o tom, že jinak, než tak jak to šlo doposud, jinak to prostě nejde, houpnou-li na dehonestace kohokoli, kdo srozumitelně a jasně vyznačí za cíl jakoukoli zásadní změnu, (např. uzákonění referenda), to znamená změnu, která by mohla hrubě a zásadním způsobem narušit pohodlí a stabilitu lukrativních postů, tedy změnu, která by přinutila činovníky i v nevolebním období nejenom naslouchat tomu, co lidé skutečně chtějí a požadují – ale dokonce podle toho i konat, aby si lukrativní posty zachovali i nadále. Holt dosavadní obrovské jistoty a tím i pohodlí, by museli oželet. Bez určitého znejistění dosavadní jistoty a stability volených lukrativních postů se nikdy, nikdy žádné změny nedočkáme.

A jsem přesvědčen, že toho si je vědom Tomio Okamura, stejně jako faktu, že kdyby otočil a odvrátil se od předvolebních slibů, podobně jako ČSSD, nastal by i pro něho pohodlný život všemi kolegy váženého politika, tedy alespoň do příštích voleb. A možná i o nějaký ten čas déle, jak vidno z příkladu zákona o setrvačnosti u ODS a bude vidět i u ČSSD. Aby se u nich pak stejně nic nezměnilo.

Mnohé ale nasvědčuje, že Úsvit pod vedením Okamury, skutečné a potřebné změny hodlá prosazovat. Žel, sotva k tomu může někde, nalevo nebo napravo, to je jedno, hledat spojence mezi zavedenými parlamentními stranami. Respektive je to zcela vyloučeno, viz výše uváděné důvody.

Možná mezi voliči, pokud jsou nespokojeni s tím, jak to u nás chodí a hlavně, především pokud se voliči nenechají zblbnout profesionálními lháři s těmi jejich průzkumy, provázené masivními mediálními kampaněmi, o tom, že srozumitelné jednoduché věci nejsou jednoduché ale naopak nemožně složité, a tisíci pádnými důvody, proč a proč – to či ono nijak nejde, tudíž je to naprostý nesmysl.

Syriza může být nadějí pro každého, kdo si umí představit vznik koalice, namátkou například z hnutí „Úsvit“, „Nová republika“ a občanských iniciativ „Český ráj“ i dalších, které neznám. Dlužno dodat, nadějí podtrženou uzákoněním referenda, včetně srozumitelných, věcných pravidel stanovených pro odvolání zvoleného politika.