Normandský formát není uzavřen

Avatar
Původní autoři

13. 1. 2015 AC24
Berlínská schůzka – Sergej Lavrov, Frank-Walter Steinmeier, Pavel Klimkin a Laurent Fabius
Šéfové diplomacií Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny se v pondělí sešli v rezidenci německého ministerstva zahraničních věcí – ve vile Borsig. Jak bylo oznámeno, je cílem jednání určit, jestli došlo k pokroku v plnění minských dohod, a připravit schůzku nejvyšších představitelů států.

Za „normandský“ byl tento formát jednání označen po schůzce lídrů čtyř zemí, která se konala 6. června loňského roku ve Francii, kde se pořádaly oslavy 70. výročí vylodění spojeneckých vojsk.

Produktivní práci normandské čtyřky zabránilo berlínské počasí. Na ně se alespoň odvolal po schůzce s kolegy německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier. Ministři zahraničních věcí Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny se opět sejdou příští týden, což je jediný bod, ve kterém se podařilo dosáhnout souhlasu na berlínských jednáních.

Frank-Walter Steinmeier, který je hostitelem berlínské schůzky, znovu ještě před jejím zahájením přiznal, že v úspěch jednání nevěří. Přesto ale bylo přijato rozhodnutí, že si jejich účastníci nenechají ujít příležitost sblížit svá stanoviska.

Západ, o Kyjevu nemluvě, si vykládá Minský protokol svérázným způsobem. Požaduje splnění dohod od Moskvy, která vůbec není stranou konfliktu, a přitom zavírá oči na porušování všech dohod ukrajinskými úřady. Města jihovýchodu Ukrajiny znovu ostřelují.

Před svou cestou do Berlína ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov zdůraznil:

-Máme informaci o tom, že ukrajinské silové složky připravují další pokus o silové řešení situace na Donbasu. Bude to katastrofa.

Přitom Lavrov znovu zdůraznil, že bezpodmínečné zastavení palby je nezbytnou podmínkou pro zmírnění napětí na Ukrajině:

-Je třeba co nejrychleji dosáhnout úplného a bezpodmínečného zastavení palby. Předmětem sporů je rozhraničující linie. Mám za to, že se to už stává kontraproduktivním. Ano, je třeba dál se domlouvat, to ale neznamená, že nějaké kilometry, o kterých se strany nedohodnou, mohou být využity jako důvod k obnovení používání těžkých zbraní, systémů Grad, minometů a tak dále.

Za zmínku stojí, že původně se zdálo, že Minský protokol podepsaný loni v září je životaschopnější než předcházející ženevská a berlínská dohoda. Jednání v běloruském hlavním městě se poprvé mohli zúčastnit i zástupci jednostranně vyhlášených donbaských republik – Doněcké a Luhanské. To, že se uskutečnil dialog mezi Kyjevem a domobranou, umožnily právě dohody vůdčích osobností normandské čtyřky. Díky Minskému protokolu zavládlo na jihovýchodě Ukrajiny relativní příměří, přestože ze dvanácti jeho bodů se plní pouze dva.

O tom, že se pokusí vdechnout minským dohodám nový život, se lídři zemí normandského formátu dohodli koncem prosince. Později si ale zástupci německé kancléřky a také ruského a francouzského prezidenta vymínili, že schůzka se bude konat jen v tom případě, že bude už předem jasné, že skončí reálným pokrokem. Taková opatrnost je naprosto oprávněná, zdůrazňuje politolog, generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andrej Kortunov.

Současně ale existují podle mínění experta mezi oběma stranami ukrajinského konfliktu body dotyku a společný názor na vyřešení krize. Objevilo se pochopení toho, že jsou vhodné pouze diplomatické a politické prostředky, vojenské způsoby řešení jsou bezperspektivní. Je tedy třeba projevovat pružnost a jsou nezbytné určité ústupky. A takové kompromisy budou zřejmě hledat političtí ředitelé, kteří budou připravovat další schůzku hlavních diplomatů svých zemí. A chtěli bychom věřit, že se jim podaří připravit základ pro další schůzku lídrů v normandském formátu.