Profesor Krejčí: Přišel čas to říci. Dokud ČSSD nevymění Zaorálka, nesmíme ji volit v žádných volbách

29. 1. 2015   ParlamentníListy

Politolog Oskar Krejčí nevylučuje, že se ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk může dostat i před válečný soud, zmiňuje protiruskou propagandu v souvislosti s reakcemi Západu po útoku na Mariupol: „’Strana války’ vydírá Ukrajinu, Rusko i Západ.“ Profesor Krejčí si všímá také odpovědí na výzvu prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s hrozbou militantů Islámského státu. Na adresu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vzkázal už natvrdo: „Nikdo by neměl v žádných volbách podpořit sociální demokracii, dokud nevymění ministra zahraničních věcí.“

Ve čtvrtek budou ministři zemí Evropské unie jednat o případném zostření sankcí vůči Ruské federaci. Mezinárodní vztahy vyhrotil útok na východoukrajinský přístav Mariupol. Reakce, které ze Západu přišly, hodnotí politolog Oskar Krejčí takto: „Diplomatické aktivity Západu jsou až patologicky protiruské. To, co v úterý spáchala EU, je na hranici podvodu. Prohlášení týkající se Mariupolu nemělo souhlas některých států a zahraniční politika EU vyžaduje konsenzus. Politici, kteří tvrdí, kdo střílel na Mariupol, jsou čistí propagandisté.“ V návaznosti na sobotní střelbu premiéři a prezidenti států EU totiž ve svém prohlášení připomněli trvající a vzrůstající ruskou podporu určenou východoukrajinským separatistům; podtrhuje to podle nich ruskou odpovědnost za vývoj. Naléhavě vyzvali Rusko k odsouzení akcí separatistů a k uvedení dohod z Minsku v život. Útok odsoudila Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i Severoatlantická aliance. Odpovědnost za útok, při němž zemřelo nejméně 30 lidí a desítky byly zraněny, rebelové odmítají.

Nikdo nemůže vědět, kdo za odpálením raket stojí. Důkazy nejsou

Rakety podle dostupných informací měly být vypáleny z povstaleckého území, terčem byli civilisté, pochybnost vyvolávají také zprávy o tom, že šéf Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko nejdřív zavelel k ofenzívě, a pak se od střelby distancoval. Kyjev označil za strůjce útoku separatisty, podle šéfa Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka se ale střílelo z raketometů ukrajinské armády. Profesor Krejčí ale upozorňuje, že označit viníka bez důkazů je snadné. „Nikdo přesně nemůže vědět, kdo za odpálením raket stojí. Mohlo jít i o omyl, což je také možné. Někdo musí situaci přece vyšetřit, než začnou politici vynášet soudy,“ kritizuje Krejčí. Ukrajinský parlament už posvětil prohlášení, v němž označil Rusko za agresora a samozvané republiky vyhlášené proruskými rebely za teroristické organizace. Předseda Parlamentního shromáždění OBSE Ilkka Kanerva v úterý vyzval Rusko, aby v zájmu uklidnění situace na Donbasu uzavřelo své hranice s Ukrajinou. Americký prezident Barack Obama, jak informoval také server aktualne.cz, obvinil Moskvu, že k nynějšímu vyhrocení situace na Ukrajině přispěla podporou separatistů.
 
Krejčí: Politika dvojího metru je nejen do očí bijící, ale zároveň rozkládá samotný Západ

Politolog se také zamýšlí nad paradoxní situací, kdy jsme vlastně vytrvale svědky informací o zabíjení lidí v Doněcku nebo Oděse, ale jejich smrt tak silné reakce nevyvolává. „Když je zasažen Mariupol, který je v oblasti kontrolované Kyjevem, najednou se svolává Rada bezpečnosti a jsou tu prohlášení Evropské unie. Politika dvojího metru je nejen do očí bijící, ale zároveň rozkládá samotný Západ. Když se podíváte na to, jak roste na Západě Putinova popularita a odpor k EU, je to mimo jiné i výsledkem jednostranných diplomatických aktivit ze strany Západu,“ uvedl Krejčí. Jedním z těch, kteří nejsou přesvědčení o vině Ruska, je nový premiér Alexis Tsipras z krajně levicové formace Syriza, který vyjádřil svou nespokojenost s prohlášením Evropské unie a upozornil na to, že EU postupovala bez souhlasu Řecka. Rozpaky vyjádřilo Slovensko nebo Maďarsko.

Krejčí: Ke zpřísnění sankcí vůči Rusku by nemělo dojít

Evropská unie zvažuje zostření sankcí. Ve hře je také blokování platebního systému SWIFT. Brusel vyzval ministry zahraničních věcí členských zemí Unie, aby zvážili „veškerá nezbytná opatření,“ včetně rozšíření protiruských sankcí. Navrhl to předseda Evropské rady Donald Tusk. „Nejsou dodržována základní pravidla fungování Evropské unie a místo zahraniční politiky se v podstatě dělá propaganda, což může vyvolat velmi nepříjemnou zpětnou vlnu. Pokud jde o zesílení sankcí, pravděpodobnost, že dojde k jednotnému postoji, se snižuje. Pokud se budou dodržovat zásady Lisabonské smlouvy, ke zpřísnění by nemělo dojít,“ uvedl k situaci Krejčí. „Jsou země, kde jsou vládní nebo opoziční strany protiruské. Například v Británii je postoj tradičně, řekněme už od konce Napoleonských válek, protiruský. Pokud jde o kontinentální Evropu, ve Francii, Španělsku i Německu najdete oba názorové proudy. Ten protiruský rozhodně nesílí. Řekl bych, že i v německých mainstreamových médiích se už objevují reálnější informace o situaci na Ukrajině a o potřebě míru ne vítězství,“ dodal.
Válčí na Ukrajině tisíce ruských vojáků? Občané s ruským původem jsou v oblasti samozřejmostí.

Média hovoří o tisícovkách ruských vojáků, kteří podporují separatisty. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka na Ukrajině válčí na 9 000 ruských vojáků. „Účast Rusů na konfliktu je samozřejmě vysoká, ale je potřeba rozlišit, co jsou Rusové a co jsou ruští vojáci. Především Ukrajinci, občané s ruským etnickým původem, jsou v této oblasti samozřejmostí. Dokonce se dá hovořit o většinovém ruském etniku. S pravděpodobností, která hraničí s jistotou, lze také říci, že z Ruska přicházejí dobrovolníci,“ popsal Krejčí. „Jestli z Ruska přecházejí jednotky, k tomu nikdo nedal žádný důkaz. Účast Rusů tam je bezesporu velice vysoká, ale pro ruské Ukrajince je to domovina, hájí svůj domov,“ dodal. Mrtvých přibývá, konflikt eskaluje a slova o příměří zůstávají jen na papíře. Od uzavření minské dohody loni v září se můžeme dozvědět v médiích nejčastěji to, že je ohrožena, vážně ohrožena nebo porušována. To, co se děje na Ukrajině teď, je už podle politologa Oskara Krejčího plně v rozporu s úmluvami.

Krejčí: Ukrajinský premiér se může dostat i před válečný soud

Situaci kyjevského kabinetu shrnul politolog takto: „Je to chaos. Nikdo neví, o co kdo usiluje. Premiér Arsenij Jaceňuk se vyprofiloval jednoznačně už v době Majdanu a dnes zodpovídá do značné míry jak za vojenskou tak ekonomickou situaci. Z vojenského hlediska řada útoků na Doněck i na Oděsu jsou činy, za které se po prohrané válce může dostat i před válečný soud. To je porušování lidského i vojenského práva. Ostřelování centra města je zcela nepřijatelné,“ uvedl Krejčí.

Zároveň upozornil na to, že ukrajinská ekonomika se rozpadá. Příčin je celá řada. „Skupina kolem premiéra, která si někdy říká „strana války“, samozřejmě potřebuje pomoc ze Západu. Pomoc dostane nejsnadněji, když na Západě bude převládat těžká rusofobie. Oni si musí přát válku, jak z důvodů potřeby vojenského vítězství, tak zajištění pomoci. „Strana války“ vydírá Ukrajinu, Rusko i Západ. V řadě případů poměrně úspěšně,“ uvedl Krejčí s odkazem na informace, které publikoval také deník New York Times: „Podle posledního prohlášení George Sorose Ukrajina potřebuje 15 miliard dolarů a to nemá nikdo. Sankcemi vůči Rusku se tyto peníze rozhodně nezískají.“ I když zbraně zatím Západ na Ukrajinu nedodává, vojenská pomoc podle Krejčího existuje v jiné podobě: „Zatím se masové dodávky zbraní nekonají, ale zbraní jsou i vojenské komunikační prostředky a ty jsou podle mého názoru dodávány určitě, nemluvě o poskytování přímých zpravodajských informací,“ poznamenal politolog.

Druhá fronta: Islámský stát. Zeman vyzval k vojenské akci členů Rady bezpečnosti OSN

Evropa válčí na dvou frontách. V souvislosti s hrozbou rozšiřování Islámského státu vyzval prezident Miloš Zeman při příležitosti pražské konference o holocaustu ke společné vojenské akci s účastí členů Rady bezpečnosti OSN. A to znamená včetně Ruska. „Máme-li zabránit superholocaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci, akci vedenou na mezinárodní úrovni,“ řekl také Zeman s tím, že mezinárodní síla rychlého nasazení by měla v zárodku eliminovat výcvikové tábory teroristů s použitím nejmodernější techniky. Celé mezinárodní společenství by se podle Zemana mělo spojit v boji proti úhlavnímu nepříteli. „Nápad, konečně se pohybovat v mantinelech mezinárodního práva, je podle mého názoru elegantní a správný,“ reagoval Krejčí. „Pokud jde o charakter vojenské akce, lze jen těžko soudit, protože nemáme přesné informace o tom, jak bojová síla z tzv. Islámského státu vypadá,“ dodal.

Krejčí: Jen trouba si může myslet, že syrská opozice nemá kontakty na bojovníky IS

Podle odhadů CIA ze září 2014 je bojovníků Islámského státu 20 000 až 31 500. Informovala o tom televizní stanice CNN. Krejčí upozorňuje na to, že podle jiných zdrojů jsou čísla mnohem vyšší. Politolog konstatuje, že jde o mohutné bojové útvary působící v rozptylu, a navíc se zkušeností po okupaci Iráku a po dvou letech bojů v Sýrii. „Nasadit pozemní vojska je momentálně jediná cesta k rychlému vítězství, ale dá se předpokládat spousta lidských ztrát, na což podle mého názoru západní státy nepřistoupí,“ uvedl Krejčí a dále upozornil: „Kdyby probíhalo totální embargo na Islámský stát, znemožnil se jim prodej ropy, zastavily dodávky zbraní do oblasti, situace by mohla vypadat podstatně jednodušeji. Minulý týden ale oznámili Američané, že posílají další stovky vojáků na posilování výcviku syrské opozice. Jen trouba si může myslet, že syrská ozbrojená opozice nemá nějaké kontakty na bojovníky Islámského státu a naopak. To je opravdu naivní.“

Krejčí: Nikdo by neměl ve volbách podpořit ČSSD, dokud nevymění ministra zahraničí

Názory českého prezidenta reflektovala i zahraniční média. Razantně proti se hned po proslovu hlavy státu postavil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: „Nenechme se zjančit teroristy. Takže máme vyhlásit křižáckou válku? Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl! My musíme především uhájit a ochránit náš normální život, který tady v České republice, v Paříži, v Evropě žijeme,“ napsal na Twitteru. Jeho reakce přivedla politologa Krejčího k utvrzení názoru: „Je to jen další ukázka toho, že pan ministr vůbec netuší, o čem mluví. Splete si Islámský stát a islámské militanty. Myslím, že už čas nazrál na tezi: „Nikdo by neměl v žádných volbách podpořit sociální demokracii, dokud nevymění ministra zahraničních věcí. Ministr upřednostňuje vlastní kariéru nad národními i stranickými zájmy.“

Ve středu večer Zaorálek pro idnes.cz své názory ještě upřesnil. „Intervence Západu do této oblasti může situaci jen zhoršit. Nějaká křížová výprava je problém,“ citoval server ministra. „To tady kdysi vyhlašoval George Bush, vyrazilo se do Iráku a výsledkem je země, která je ve strašném stavu dodnes,“ srovnal Zaorálek Zemanovu výzvu ke společnému postupu členů Rady bezpečnosti OSN s intervencí do Iráku. Zaorálek by spoléhal hlavně na muslimské státy, které by se měly proti radikálům mobilizovat. Kvůli rozdílným názorům se ministr zahraničí s prezidentem setká.

Podle Krejčího bychom měli přehodnotit postoj vůči islámu

A opět platí, když se dva perou, třetí se směje. Napjaté vztahy Evropy a Ruska nahrávají podle Krejčího právě Islámskému státu: „Určitě jim to zvedá sebevědomí, to je nesporné. Rozptyl pozornosti na několik front je předpoklad vojenského úspěchu, mám na mysli rozptyl pozornosti Ruska i Západu,“ popsal politolog a upřesnil: „Mezi bojovníky Islámského státu patří kromě Iráčanů a Syřanů, Saúdů i tisíc občanů Ruské federace, takže i Rusko musí pokládat Islámský stát za obrovské nebezpečí. Francouzi tam mají 500 lidí, Němci 550,“ dodal. Zároveň se politolog domnívá, že obecně protiislámská vlna, která se na Západě zvedá, posiluje militanty. „Když se podíváte na muslimy ve světě, militantů je určitě méně než jedno procento. Pokud se budeme takto chovat vůči islámu, volání po nějakém Saladinovi, který sjednotí muslimy a porazí křižáky, bude sílit.“