Syriza a Podemos – nová tvář evropské demokracie

Tereza Spencerová

4. 1. 2014 Literárky
Finančním elitám a establishmentu v Evropské unii se vzestup Syrizy nebo Podemosu nemusí líbit, ale oni přesto nastupují a chtějí radikálně změnit nejen systémy ve Španělsku a Řecku, ale celý evropský projekt.
Budoucnost právě začala, prohlásil prý lídr řecké levicové koalice Syriza Alexis Tsipras poté, co v pondělí parlament napotřetí nedokázal zvolit nového prezidenta země a otevřel tak cestu k předčasným všeobecným volbám, které se mají konat už koncem ledna.


Hlasování to bude zřejmě „černobílé“ – Syriza podle posledních průzkumů vede nad neoliberály z dosud vládnoucí strany Nová demokracie premiéra Antonise Samarase o tři procentní body a aktuálně by pro Syrizu hlasovala více než čtvrtina Řeků. Ostatní strany, včetně tradičně vládních „standardních“ socialistů, nepřekračují pětiprocentní hranici. Jinými slovy, podle stávajících odhadů vítěz voleb „bere vše“.

Syriza slibuje změnu regresivních podmínek „záchranných balíčků“, které s „trojkou“ – tedy Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou komisí – dojednal premiér Samaras. „S vůlí národa bude finanční pomoc spjatá s úspornými opatřeními otázkou minulosti,“ prohlásil Tsipras. Vzápětí „trojka“ oznámila, žezmrazuje rozhovory s Řeckem, a to v očekávání, jak lednové volby dopadnou.

Alexis Tsipras v neděli cíle své strany popsal jasně: „Vítězství Syrizy bude počátkem velkého národního úsilí zachránit společnost a obnovit Řecko – národního úsilí s mezinárodními dopady, protože je naší historickou povinností razit cesty alternativní politice v Evropě, proměnit členský stát eurozóny z neoliberálního experimentu v modelový příklad sociální ochrany a růstu. (…) Přicházíme, abychom Řecko sjednotili, nikoli rozdělili – a budovali na ruinách vydrancované společnosti. Proto vlády Syrizy nebude vládou jedné strany, bude vládou lidu.“

S podobnou rétorikou je volební vítězství Syrizy vcelku představitelné, a tak už padají řecké akcie a vládní dluhopisy, konstatuje Bloomberg. „Tyto volby budou střetem mezi strachem z řeckého odchodu z eurozóny a naštváním proti výdajovým škrtům,“ cituje agentura George Pagoulatose z Athénské univerzity. „Stávající vláda se bude snažit občanům zdůraznit rizika spojená s možnou vládou Syrizy, a Syriza se bude snažit přesvědčit voliče, že je s to nabídnout životaschopnou alternativu, aniž by ohrozila členství v eurozóně.“

Jeden z ekonomických expertů Syrizy, John Milios, v rozhovoru pro The Guardian popsal plány případné budoucí vlády – „soustředěné úsilí pomoci Řekům, kteří přišli o dodávky elektřiny, potravinové lístky rozdávané ve školách, zdravotnictví pro všechny, kdo péči potřebují, výplaty dávek pro lidi, kteří v krizi přišli o domov, obnovení minimální mzdy na předkrizové úrovni 750 eur měsíčně a moratorium na splácení soukromých dluhů bankám, které převyšují 30 procent mzdy“. Ani idea radikálního odepsání – až 50 procent — dluhu není podle Miliose nijak převratná. „Pro Řecko musíme dosáhnout téhož, co získalo Německo na konferenci v Londýně v roce 1953.“ Odmítl představu, že pod vládou Syrizy Řecko musí nutně vystoupit z eurozóny, ale zároveň zdůraznil, že se země nenechá dál tlačit k drastickým krokům: „Řecko je ve své slabosti vlastně velmi silné.“ Na vyhlídku předčasných voleb už reagovalo euro, jehož kurz vůči dolaru se propadl nejníže za posledních 29 měsíců.

Na britském Channel 4 se připomíná, že „lidé po celé Evropě, kteří odmítají škrty, vnímají Řecko jako bod obratu – po letech marného boje proti represivním škrtům ve veřejné sféře a privatizace veškerého státního vlastnictví“. Koneckonců, unijní řešení ekonomické krize, tedy přelévání unijních „pomocných“ peněz na krytí dluhů hlavně německých, francouzských a jiných bank, v Řecku dovedlo tamní nezaměstnanost mezi mladými na 60 procent, a „zničilo tak veškeré vyhlídky většiny generace“.
„Můžeme“
V „tandemu“ se Syrizou se k moci chystá také nová španělská politická strana Podemos („Můžeme“), která se ustavila na základě protestního hnutí Indignados z krizového roku 2008. Podle agentury Reuter´s se Podemos už dostává do pozice, z níž je s to zrušit dosavadní politický systém dvou stran, v jehož rámci se ve vedení státu pravidelně střídají aktuálně vládnoucí konzervativci z Lidové strany premiéra Mariana Rajoye a nynější „standardní“ opozice v podobě socialistů. Rychlý nárůst popularity Podemosu „přinutil středopravou vládu polevit v úsporných opatřeních a levicovou opozici hledat nové lídry“, podotýká agentura. Podemos sice vznikla teprve letos, ale v květnových volbách do evropského parlamentu získala hned pět křesel a její vliv neustále roste. Snaží se „nabourávat“ status quo novátorskou „pouliční“ politikou podepřenou vazbami na lokální občanská hnutí. „Podemos po celém Španělsku utvořila stovky místních shromáždění, kterým se říká circulos, a pořádá týdenní setkání, na nichž Španělé mohou ventilovat svůj vztek, který v nich narostl během nejhorší ekonomické krize od druhé světové války,“ uvádí Reuter´s. „Lidé, kteří na setkání chodí, je označují za experiment demokracie. Není tam žádný vůdce, členové mohou přicházet, kdy chtějí, a hlasují o všem možném – počínaje organizováním vánoční soutěže v místních obchodech přes to, kdo je bude zastupovat při jednání s městem, až po dojednání společné platformy pro místní volby.“

První velkou zkouškou pro Podemos budou parlamentní volby v roce 2015, přičemž některé průzkumy naznačují, že naděje nové strany nejsou utopií. Stejně jako v případě Syrizy i Podemos staví na ostré kritice vlády a politického establishmentu za negativní dopady sociálních a jiných škrtů, přičemž se zaměřuje i na politickou korupci a „kastovní systém“, v jehož rámci si fakticky pouhé dvě politické strany rozdělily veškerou moc v zemi.

Pravicový The Spain Report podotýká, že se finančním elitám a establishmentu v Evropské unii vzestup Syrizy nebo Podemosu nemusí líbit, ale „oni přesto nastupují a chtějí radikálně změnit nejen systémy ve Španělsku a Řecku, ale celý evropský projekt“.

Lídr Podemosu, univerzitní profesor a dnes už i europoslanec Pablo Iglesias krátce po oznámení o předčasných volbách v Řecku svému kolegovi Tsiprasovi na Twitteru vzkázal: „2015 bude pro Evropu rokem změny. Začneme Řeckem. Jedem, Syrizo!“