Vystoupí Řecko z eurozóny?

Avatar
Původní autoři

Emil Kalabus
15. 1. 2015     Czechfreemedia
Budoucnost Řecka a dokonce i Evropy v dnešní podobě, bude v dalších týdnech ve hře. Zhruba před dvěma týdny německé úřady prohlásily, že jsou připraveny na vystoupení Řecka z eurozóny v případě nutnosti. Napsal to časopis Der Spiegel s odvoláním na zdroje ve vládních kruzích. Podle informace časopisu, kancléřka SRN Angela Merkelová a ministr financí Wolfgang Schäuble jsou toho názoru, že s vystoupením Řecka z eurozóny si teď už bude možno poradit.


Uběhlo pár týdnů a Německo opět přehodnocuje situaci. Německá vláda podle všeho uznává, že její představy o připravenosti trhu na Řecký default- neschopnost platit splátky, byly příliš optimistické. Chyba spočívala v tom, že zvažovala pouze první vlnu důsledků pro bankovní kapitál.

Přidaly by se však další efekty a řecký default by vyvolal globální pokles, protože by se po celém světě zhoršila dostupnost úvěrů.

Je vůbec default v Řeckém zájmu?

Odborníci o tom pochybují. Země stále dosahuje velkého primárního deficitu. I  kdyby se hodnota dluhu snížila o 50 %, stále by si musela půjčovat, nebo prudce snížit výdaje.

Navíc by zkolaboval řecký bankovní systém, řecké dluhopisy by podle pravidel ECB již nemohly sloužit jako kolaterál- jedná se o peněžní prostředky nebo finanční aktivum (např. akcie, dluhopisy apod.), které dlužník poskytuje věřiteli jako předmět finančního zajištění pro případ nesplnění svého závazku.

Nepomohla by ani snaha o opuštění eura, protože by pravděpodobně spustila vlnu vybírání vkladů z bank.

Existují však důvody pro oddálení defaultu?

Mnozí odborníci se shodují, že čas uzdravuje. I když default bude muset přijít, jsou tu pádné důvody pro jeho oddálení.

To podpoří Portugalsko a Irsko v pokračování reforem, a hlavně poskytne investorům důvěru pro to, aby kupovali dluh dalších zemí periferie.

Jak píše časopis Der Spiegel, federální vláda soudí, že vystoupení Řecka z eurozóny bude nevyhnutné v případě, když zvítězí v nadcházejících volbách předák opoziční strany SYRIZA Alexis Cipras, za jehož vlády odmítne Řecko přísné šetření a zastaví placení úroků a státního dluhu.

Politika je ovšem proměnlivá a víme, že politické předvolební sliby se dají upravovat dle aktuální nabídky.

Díky specifičnosti řeckého volebního systému (bonus 50ti křesel pro vítěze voleb z celkových 300) SYRIZA balancuje na hraně získání absolutní většiny, dle četných kalkulací jí však bude chybět zhruba 5 poslanců. Malé strany, které se nedostanou do parlamentu, budou zřejmě představovat

8-10% všech hlasů a SYRIZA dle posledních trendů by měla získat zhruba 34-35% hlasů.

Pokud SYRIZA nezíská drtivou většinu, bude se snažit s EU vyjednat nejvhodnější podmínky bez úmyslu vystoupit z EU.

Na svůj stimulační program bude SYRIZA potřebovat prostředky zhruba ve výši 5-10% HDP. Většinu těchto peněz bude chtít po Evropě. SYRIZA bude požadovat snížení úrokové zátěže a restrukturalizaci dluhů vůči mezinárodním věřitelům (i když dle mnohých výpočtů Řecko nyní platí téměř nulový úrokový náklad ze svých mezinárodních úvěrů, a to částečně i díky transferům od ECB). Dále bude chtít použít část peněz z evropských fondů určených na stabilizaci finančního sektoru.

Zprávy z Evropy naznačují, že ECB i nejsilnější členské státy Eurozóny jsou připraveny projednat podmínky své pomoci a poskytnout Řecku určité úlevy. To ovšem pouze za cenu pokračování ve strukturálních reformách, z nichž některé jsou neslučitelné se současným programem SYRIZY.

Vyjednávání s Evropou budou tvrdá, bez nového ekonomického programu schváleného věřiteli vyprší likvidita od ECB na konci února. Obě strany budou nuceny k určitým kompromisům. Proto je tak důležité, aby SYRIZA nezískala absolutní většinu a byla pod tlakem koaličního partnera ochotného k rozumným koncesím. Jak se vyjádřil i jeden z tvůrců ekonomického programu SYRIZY: “to nejlepší, v co může SYRIZA v rámci vyjednávání s věřiteli doufat, je pouze částečné vítězství.”

Je více než jasné, že eurozóna bude chtít opět Řecko udržet. Řecku budou nabídnuty četné výhody, které opět zaplatíme my všichni.

Výhody se budou maskovat a zamlčovat, aby nastal dojem, že to Řecku neprochází až moc snadno, protože to samé následně bude chtít Španělsko, pak Itálie a dost možná i Francie.

Každopádně nikdo soudný si nemůže myslet, že se zde rýsuje nějaké “řešení” eurokrize. Rýsuje se pouze další fáze oddalování, maskování a zasouvání problémů pod koberec – nejen pro Řecko, ale pro celý “Jih” a potažmo pro celou EU.