Bloomberg: Na Krymu proběhl průzkum veřejného mínění. Jeho výsledky jsou pro Západ šokující

9. 2. 2015  ParlamentníListy

Ruský publicista Leonid Beršidskij žijící v současné době v německém exilu komentuje výsledky průzkumu veřejného mínění, jenž zaštítila prestižní německá výzkumná společnost GfK. Z výsledků vyplývá, že drtivá většina obyvatel Krymu souhlasí s připojením k Rusku. Informaci přinesla respektovaná americká agentura Bloomberg.

“Průzkum byl proveden v rámci iniciativy Svobodný Krym, kterou spustil ukrajinský politolog a krymský rodák Taras Berezovec. Osloveno bylo v průběhu třetího lednového týdne prostřednictvím telefonu 800 obyvatel Krymu žijících ve městech s minimálně 20 000 obyvateli. Výsledky průzkumu však byly pro Berezovce ledovou sprchou. Plných 82 % respondentů uvedlo, že plně podporuje připojení Krymu k Rusku a dalších 11 % vyjádřilo tomuto kroku alespoň částečnou podporu. Pouhá 4 % oslovených obyvatel Krymu se vyjádřila proti,” popisuje Beršidskij.

Ukrajinský politolog se snaží výsledky průzkumu vysvětlit orwellovskou atmosférou, kterou se všudypřítomné ruské tajné službě podařilo na Krymském poloostrově vytvořit. “Vzhledem k pronásledování režiséra Olega Sencova a zatčení některých proukrajinských aktivistů se jen velmi málo lidí odhodlá projevit odvahu a odsoudí anexi. Obzvlášť, když jim zavolá neznámý člověk nebo dokonce cizinec,“ poukazuje Beršidskij. Zároveň však upřesňuje, že oslovení obyvatelé Krymu se proti navrácení jejich poloostrova pod správu Ukrajiny vyjádřili i v poněkud neutrálnějších otázkách.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

“Těsná nadpoloviční většina obyvatel uvedla, že se za poslední měsíce zlepšila jejich životní úroveň. Týká se to zejména důchodců, kteří pobírají mnohem vyšší ruské důchody. Být součástí bohatšího státu, což Rusko i přes ekonomickou krizi způsobenou poklesem cen ropy a sankcemi stále je, představuje pro mnoho obyvatel Krymu velké lákadlo. A to i přes pokles příjmů z cestovního ruchu, jenž byl pro poloostrov vždy klíčový,” tvrdí Beršidskij. Podle informací Berezovcovy iniciativy Svobodný Krym příjmy klesly za loňský rok z 5 na 3 miliardy dolarů. “Tyto ztráty jsou však kompenzovány z Moskvy, která na Krym plánuje v letošním roce poslat přes 700 milionů dolarů. Ukrajina přitom takové množství peněz nikdy neposílala. Na minulý rok byla v plánu přibližně jen asi polovina toho, co nabízí Moskva,” píše Beršidskij.

Ruský publicista si povšiml, že změna v životech obyvatel Krymu z nich mimo jiné učinila sofistikovanější konzumenty médií. Naučili se prý rozlišovat, že propaganda na ně číhá na obou stranách. “80 % jich říká, že ukrajinské zprávy jsou plné lží. 84 % obyvatel Krymu dle svých slov sleduje pravidelně ruská média, ale pouze 10 % z nich jim plně důvěřuje. Za nejdůvěryhodnější zdroj informací považují sociální sítě a 29 % z respondentů tvrdí, že se na ně může spolehnout. 42 % z respondentů má největší obavy z vojenského konfliktu na východní Ukrajině, což je ovšem pouze o dvě procenta více než obavy z inflace. Případná dopravní blokáda Krymu potom znepokojuje 22 % z nich,” popisuje Beršidskij.

Odpovědi 800 oslovených respondentů z Krymu dle Beršidského naznačují, že většina obyvatel poloostrova považuje Ukrajinu za chudou a nestabilní zemi, jejíž média se vůči nim staví nepřátelsky. “To je do jisté míry přesný odhad, který nemá nic společného se strachem nebo vymýváním mozku Moskvou. Ukrajina nyní pro obyvatele Krymu nepředstavuje alternativu, o kterou by měli zájem. Jak Berezovec zdůrazňuje, ukrajinským parlamentem neprošel zatím ani jeden legislativní krok, jenž by zdejším ukrajinským vlastencům usnadnil tíživou situaci. Byť je pravda, že jich bude jen kolem 20 000. I tak jde ale o komunitu, kterou Kyjev nechal napospas jejímu osudu,” kritizuje Beršidskij.

“Lidé všude na světě chtějí předně žít v zemi, kterou považují za prosperující a bezpečnou. Je těžké si představit, že za takovou někdo může považovat Rusko, ale to je všechno relativní. Z údajů ruských úřadů vyplývá, že z východních oblastí Ukrajiny do Ruska přešlo již asi 850 000 uprchlíků, což je o asi 240 000 více než těch, kteří se rozhodli odejít do jiných regionů Ukrajiny. Referendum z loňského března, kterým Rusko ospravedlňuje anexi Krymu, nelze brát za bernou minci. Přesto čeká Ukrajinu spousta práce, aby přesvědčila místní obyvatele, že Kyjev jim bude vládnout lépe než Moskva. Samotná propaganda tento problém vyřešit nedokáže. K tomu jsou zapotřebí peníze, politická vůle a v neposlední řadě přátelský postoj vůči zklamaným a nedůvěřivým občanům,” uzavírá Beršidskij.