Kýžený doušek míru pro Donbas

28. 2. 2015 ruvr.ru
Ukrajinská armáda začíná stahovat těžké zbraně. Příměří na východě Ukrajiny začíná platit v plné podobě. Hlas Ruska zjišťoval, jak a čím žije hlavní město neuznané donbaské republiky Doněck.Doněck se pomalu vrací k životu. Hlavní město Doněcké lidové republiky si konečně může vydechnout. Nastoupil mír. Strach ze smrti začíná opouštět dětské oči. Na tváři nejmenších obyvatel republiky se znovu začíná objevovat úsměv.

Během lednového útoku ukrajinské armády na Donbas, který v polovině února zastavilo jednání čtyř státníků v Minsku, město zažilo nelidský teror. Na zastávce, kterou v koncem ledna zasáhla ukrajinská mina, stále leží květiny a smuteční věnce. Zapomenout památku 13 nevinných obětí nelze. “Já nejsem separatista! Já jsem Míša!” Lakonicky vzkazuje agresorovi obyvatel Doněcku. Bílý papír s krvavě rudým nápisem visí nedaleko místa exploze.

Po celém městě jezdí nová armáda – zaměstnanci technických služeb. V plné polní s lopatami a metlami se snaží zbavit Doněck od nejviditelnějších jizev, které na jeho tváři zanechala občanská válka. Bombami sťaté stromy a kusy betonu končí na lopatě bagru. Po generálním úklidu ulic přijdou na řadu domy.

Ve školách, nemocnicích a obyčejných bytovkách stále zejí díry. Jejich rozměr je úměrný vzdálenosti k doněckému letišti. Čím blíž domy k němu stojí, tím víc je poznamenaly boje. Okna bez skel a ustřelené balkony nejsou ničím neobvyklým.

Místo bomb začaly obyvatele trápit vysoké ceny potravit. Cena mouky roste každý den. Obchody už zavedly omezený prodej. Víc jak tři kusy zboží – cukru, kávy, vodky, čehokoli – vám neprodají. Může za to propad ukrajinské hřivny, která stále ještě v Doněcké lidové republice platí. Ceny rostou všude stejně – v Kyjevě i Doněcku. Jen v hlavním městě Ukrajiny je panika větší.

Teď nastal čas, aby Doněck začal žít novým, nezávislým životem. “My tady nemáme euroromantiky. Evropští romantici odtud už dávno odjeli. My se orientujeme na Rusko. Rusko je nášim přítelem, žije tam slovanský národ s nimž nás dělí společná historie a kultura,” sdělil Hlasu Ruska poslanec parlamentu Doněcké lidové republiky Roman Voznik.

Válka s kyjevským režimem navždy změnila lidi žijící na Donbasu. “Všichni lidé, kteří žijí v našem městě jsou domobrana. K domobraně patří bojovník, který město bránil se zbraní v ruce, babička, která zůstala ve městě, lidé, kteří každý den chodí do práce a chodili v tu hroznou dobu. Ti všichni patří k domobraně, protože se podíleli na obraně své vlasti,” vysvětluje Voznik.

Doněcký region byl vždy zvláštním místem, dodává doněcký politik. Na rozdíl od jiných východoukrajinských měst byl Doněck čistý a spořádaný. “I když z nebe padaly rakety, metaři uklízeli město. Pořádek byl v centru i na okraji. Nebo v Sněžném. Když jsme vyhnali okupanty město a jeho okolí bylo poničeno, pole spálená. Pak jedeš autem a vidíš jak farmář něco pěstuje. To je tak nádherné. Hned je ti jasné, že náš lid nelze porazit.”

Co bude tedy s Doněckou lidovou republikou dál? “Teď musíme vyhnat nepřítele od našich hranic. Snem každého, kdo podporuje vznik Novoruska, je dotáhnout naši věc do konce,” říká Roman Voznik.