Ilona Švihlíková
26.02.2015 Deník Referendum
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je vládou schválený návrh finanční ústavy sice vyprázdněný, avšak zachovává logiku pravicového mýtu boje proti dluhu. Tvrdí, že se tak potvrzuje defenzivní postavení sociální demokracie.
Je to čiré bláznovství, hodnotí přijetí finanční ústavy Sobotkovou vládou ekonomka Ilona Švihlíková.
Ekonomka Ilona Švihlíková hodnotí v exkluzivním rozhovoru pro Deník Referendum návrh finanční ústavy, který v pondělí schválila koaliční vláda sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců. I podle ní jde, jak tvrdí pravicová opozice, o poněkud vyprázdněnou verzi zákona, a to obzvlášť ve srovnání s návrhem, který prosazovala vláda Petra Nečase. „Avšak obecná logika zůstává,“ zdůrazňuje Švihlíková.
Norma schválená Sobotkovou vládou zavádí dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Zákon počítá se zřízením Národní rozpočtové rady, jejíž cílem je omezit zadlužování státu, jak jej vyžaduje Evropská unie. „Potvrzuje se, že ČSSD je v defenzivě. Plně podlehla pravicovému mýtu boje proti dluhu. Neovládá agendu, nechává si ji vnutit pravicí, namísto, aby politiku pravice rozporovala,“ tvrdí ekonomka.
Pokud jde o navrhovanou Národní rozpočtovou radu, Švihlíková varuje před situací, kdy by orgán mimo demokratickou kontrolu mohl rozhodovat o jedné z nejdůležitějších politik, tedy o rozpočtových výdajích.
Jde o chorou politiku, která rozkládá eurozónu
Zároveň se táže, proč finanční ústava Sobotkovy vlády zavádí dluhovou brzdu ve výši 55 % hrubého domácího produktu. „Proč ne 50 %, proč ne jakékoliv jiné číslo? Jaký to má smysl?“ Jde podle ní o zcela náhodně vybrané číslo, jež nemá žádný makroekonomický smysl. Připomíná také, že fiskální kompakt, který vláda přijala, po nás ani nic takového nechce.
„Je to obecně vzato procyklické opatření. Přesně takové, jaké se zavádět nemá: tedy že v čase ekonomické krize začneme škrtat výdaje, čímž se krize dále prohloubí. Je to vlastně přijetí německé politiky austerity, která je chorá a neefektivní a rozkládá celou eurozónu,“ zdůrazňuje Švihlíková.
„U nás se ovšem Německo obdivuje,“ dodává. „Výsledek? Dosáhneme libovolně určené hranice a budeme muset začít škrtat na výdajích. Ekonomika půjde do recese a naší reakcí bude ještě více škrtů. Ocitneme se tak ve spirále stagnace – deflace, a to kvůli výši 55 % k HDP, která nedává žádný smysl,“ vysvětluje Švihlíková.
Zkrátka, sešněrovat ekonomiku jako dynamický systém do několika čísel, je podle jejího názoru čiré bláznovství: „Znovu opakuji, vůbec to nemá co dělat s pochopením makroekonomiky. Ten, kdo návrh zákona psal, vůbec nerozumí tomu, jak funguje hospodářství.“
Důležitější je výběr daní a boj proti daňovým rájům
Pokud chce Česká republika podle Šihlíkové snižovat zadluženost, pak by se namísto přijímání podobných „nesmyslů“ měla zabývat nejen otázkou výběru DPH, ale především snižováním dobývaní renty, posílením finančních úřadů či bojem proti daňovým rájům. „Těch opravdu efektivních opatření by byla celá řada,“ dodává.
Finanční ústava je ústavním zákonem, pro její schválení bude vláda proto potřebovat i hlasy opozice. Normu se pokoušela zavést již vláda Petra Nečase. Tehdy ale opoziční sociální demokraté svou podporu podmiňovali několika vládními ústupky. Zákon kromě sociálních demokratů kritizovali také komunisté a odboráři. Obecně řečeno normu označovali za nikoli brzdu dluhu, nýbrž za brzdu růstu.
