19. 2. 2015
Hintergrund (Ukraine, Kämpfe trotz Waffenstillstand)
Zdá se, že již několik dní po vstoupení v platnost Minská mírová dohoda ztroskotala. Zatímco je během příměří na většině území dodržována, trvají nadále boje o strategicky důležitý dopravní uzel Děbalcevo. Tam jsou na postupu bojovníci samozvaných „lidových republik“. Po zuřivých bojích dostali povstalci v úterý velké části maloměsta pod svou kontrolu.
„Zůstalo ještě několik obytných čtvrtí, jinak máme místo plně pod svou kontrolou“, řekl v úterý Eduard Bassurin, zastupující šéf štábu armády Republiky Doněck. Bylo zajato více než 300 ukrajinských vojáků, je „mnoho mrtvých“, řekl Bassurin. Vyčítal Kyjevu, že porušil příměří. Ukrajinská vláda tvrzení o větším počtu zajatců nejprve odmítla. Mezitím prezident Petro Porošenko přiznal stažení vládních jednotek z místa bojů. Doposud opustily strategicky důležité místo „organizovaně“ 4/5 vojáků, sdělil ve středu Kyjev – ovšem jsou ještě stále uzavřeni v kotli.
Kyjev a jeho západní partneři přisuzují jednoznačně vinu za porušení příměří separatistům. Spolková vláda odsoudila ostrou formou dobytí Děbalceva separatisty. „Vojenský postup porušuje příměří platné od neděle a je v obrovském rozporu s balíčkem opatření, který byl dohodnut v běloruském městě Minsku“, řekl ve středu v Berlíně mluvčí vlády Steffen Seibert. Nové násilí těžce porušuje a pošlapává tuto dohodu a naděje na mír. „V každém ohledu to přináší velké utrpení a další velkou nouzi obyvatelstvu regionu“. Také pověřenkyně pro zahraniční politiku EU Frederica Mogherini zhodnotila postup separatistů v Dělbacevě jako jasný prohřešek proti příměří. Rusko a separatisté musí neprodleně uskutečňovat dohody z Minsku, vyzvala ve středu v Bruselu Mogherini.
V telefonátu s kancléřkou Merkelovou v úterý večer označil Porošenko vývoj v Děbalcevu jako “cynický útok na Minské dohody“. Republikánští senátoři USA John Mc Cain a Lindsey Graham kritizovali Merkelovou, že je vůči Putinovi příliš ústupná. “Je neomluvitelné trvat na ztroskotané dohodě o příměří, zatímco Rusko a jeho ‘pomahači’ zostřili boje na východní Ukrajině“, kritizovali.
Podle údajů z Kyjeva prosil mezitím prezident Porošenko v telefonátu s viceprezidentem USA Joe Bidenem znovu o dodávky zbraní na Ukrajinu. Ruský předseda Dumy Sergej Naryškin varoval, že takový krok povede ke ztroskotání mírového plánu. Jednostranná přisuzování viny Západem směrem k Moskvě a separatistům se ovšem neshodují se skutečnou situací.
Již v okamžiku Minských jednání bylo uzavřeno v kotli mezi pěti až osmi tisíci ukrajinských vojáků. Separatisté nabídli Kyjevu otevřít pro obklíčené jednotky ústupový koridor, když složí své zbraně. „Nechte tady zbraně a běžte,“ prohlásil minulý týden Bassurin.
Ukrajinská vláda nejprve nabídku vyloučila, ale dodnes trvá na tom, že její jednotky nejsou obklíčeny. Porošenkův postoj hraničí „s odmítáním reality“, zní v komentáři „Spiegel-online.“ „ Když naposled byla řeč o obklíčeném městě Děbalcevo, mluvil ukrajinský šéf státu Petro Porošenko o „předmostí“. To vyznělo jako cílený manévr jeho armády, pod plnou kontrolou. “Prezident Ruska Putin měl asi správný odhad, že k pokračování bojů u Dělbaceva dojde v dohledné době“. „Ukrajinští oficiální představitelé by neměli svým vojákům bránit, aby složili zbraně,“ řekl. Pak bude mít příměří trvání.
Ukrajinské jednotky se v uplynulých dnech neúspěšně pokoušely mohutnými útoky na pozice povstalců probít se z kotle. Separatisté již předtím oznámili, že i poté, kdy příměří vstoupí v platnost, se postaví na odpor se zbraní v ruce proti jakýmkoliv pokusům ukrajinských jednotek o únik. Předseda vlády „Lidové republiky Doněck“ Alexandr Zacharčenko po nařízení o ukončení palby v noci na neděli prohlásil, že u Děbalceva nenechají „nikoho uniknout“.
Obě strany ani na okamžik nepozastavily bojová vyjednávání, ovšem výčitky Západu, že tím došlo k porušení příměří, směřují výhradně na adresu separatistů. Ke kritice ukrajinské vlády nedošlo, když Kyjev v pondělí prohlásil, že nedodrží začátek odsunu těžkých zbraní, který byl dohodnut na úterý. Ale separatisté podle agentury Interfax začali stahovat z nárazníkové zóny těžké zbraně na frontových úsecích, kde v minulých dnech nastal klid.
Mezitím vyzvala Rada bezpečnosti v New Yorku ukrajinské vedení a separatisty, aby realizovali výsledky Minské krizové schůzky, jak zní v jednohlasně přijaté rezoluci patnácti členy v úterý večer. Návrh podala Moskva. Ruský zástupce při OSN Vitalij Čurkin si myslí, že nyní již existuje reálná šance na zlepšení situace.
Západní diplomaté ohodnotili přijetí jako úspěch, protože Rada bezpečnosti se poprvé výrazně hlásí k výsledkům Minské schůzky. Ale vyjádřili také skepsi. „Dohody byly již dříve,“ varoval britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant, „tentokrát musí následovat činy“. Prezidenti Ruska, Francie, Ukrajiny a kancléřka Merkel chtějí podle údajů z Paříže večer znovu projednat situaci na Ukrajině – situace v Dělbacevu bude asi v centru pozornosti.
