Americká média zjistila, kdo má radost z připojení Krymu k RF

Petr Ďoubalík
14. 3. 2015     zdroj: zde
Komentář NR (Ď.): Specialisté z USA a Německa zjišťovali názory lidí na připojení Krymu k Ruské federaci. Výsledek bude pro mnohé (zmanipulované Čechy) dosti překvapivý. Z připojení se totiž raduje ta skupina lidí, pro kterou je to nejvíce důležité – jsou to…


…sami obyvatelé Krymu. Domnívám se, že názory kohokoli jiného jsou méně důležité, než názory těch, kterých se to přímo týká. Toto je příspěvek, který vyšel před chvílí na webu Ukraina.ru:

Americká média: Obyvatelé Krymu jsou rádi ze spojení s Ruskem

Podle ruských a zahraničních průzkumů drtivou většinu Krymčanů potěšilo sjednocení s Ruskem. To je uvedeno v článku amerického vydání Christian Science Monitor.
Podle autora, a to navzdory skutečnosti, že je na Západě sjednocení Krymu s Ruskem  považováno za anexi, Krymčané jsou opravdu rádi, že jsou součástí Ruské federace.

18. března – Sevastopol

“Nicméně alespoň jedna skupina lidí, zdá se, je poměrně spokojena s tímto vývojem. A to sami Krymčané” – píší noviny.
Jak je známo, experti z Německa provedli telefonický průzkum mezi obyvateli Krymu. Podle průzkumu, více než 80% účastníků kladně hodnotí připojení k Rusku. Stejný průzkum (nezávisle na německém průzkumu), udělali dva profesoři z USA. Výsledky ukázaly, že 84% respondentů považuje spojení Krymu s Ruskem za správné.
Christian Science Monitor, s odkazem na dosud neuvedený dokumentární film “Krym. Cesta do vlasti” (Krym. Cesta domů), citoval Vladimíra Putina, že věděl ještě před referendem, jaké jsou nálady Krymčanů. Ruský prezident řekl, že ještě před referendem byl proveden průzkum, který zjistil, že 75% z krymské populace má pozitivní postoj k připojení poloostrova k Rusku.
překlad: Ď.

Doplnění NR: v ruských zprávách dnes běží rozhovor s režisérem zmiňovaného filmu

“Krym. Cesta do vlasti”,

který bude mít premiéru zítra (v neděli 15. 3. 2015 v 22:00 na ruském prvním kanálu, tedy ve 20:00 našeho času). Režisér velmi chválil kolegy v USA, jmenovitě J. Psaki, za mimořádnou propagaci filmu. Řekl něco na způsob:

“Ani ve snu jsem si nepomyslel, že můj film bude mít tak fantastickou reklamu!”

Možná víte, že představitelé USA i Ukrajina již film odsoudili, A. Jaceňuk ho chce poslat k soudu do Haagu (asi do trezoru), aniž ho měli možnost shlédnout. Mluví o něm tak srdceryvně, že lepší reklamu mu opravdu udělat nemohli.

Režisér dále sebekriticky říká, že si je vědom toho, že se o filmu nemluví proto, že ho režíroval on, ale proto, že hlavní hrdina dokumentu mluví zcela otevřeně o všem, co se dělo při spojení Krymu s RF. A to je to zajímavé, protože tím hrdinou je V. Putin.
Lidé do toho šli ještě ve chvíli, kdy nebylo jasné, zda jim RF nějak pomůže. Dokument zachycuje “veselý národ, vítající okupanty”, kteří říkají: “Uděláme to kdykoli znova, když to bude potřeba”. Rozhovor končí slovy režiséra: “…a vůbec, vždyť nikde nemají takového (skvělého) generálního prokurátora, jako je N. Poklonskaja”.

Natalia Poklonskaja

Doplnění NR: ještě si dovoluji přidat jeden zajímavý názor na toto téma, který jsem našel tady: istrejcek

Zajímavý postřeh jedné ze čtenářek mých textů k mému nedávnému článku “První výročí revoluce z Euromajdanu: a je co slavit?”
29. Listopad 2014, Ivo Strejček
Tři dny po uvedení mého textu o prvním výročí revoluce z Euromajdanu v Kyjevě, ve kterém jsem se chtěl zaměřit především na hodnocení toho, kdo co revolucí a běsněním získal (pokud tedy vůbec někdo) a kdo ztratil (tvrdím, že všichni), mi na můj mail přišla stručná (ale milá) reakce čtenářky z Prahy (opět se slušně podepsala), a která připomíná i osud Krymu a lidí na Krymu žijících. Považuji její reakci za zajímavý postřeh k celé debatě a proto její text v plném znění přináším. 

Vážený pane Strejčku,
napsal jste vzácně lidský článek k prvnímu výročí Majdanu. Nezmínil jste Krym, tedy ho zmíním já:
Připojení Krymu k RF asi nebylo v souladu s mezinárodním právem, ale zato zůstali Krymčané naživu. Rovněž jsem nezaznamenala žádný exodus, z čehož soudím, že mohli v klidu a míru zůstat doma.
Scénářů “co by bylo, kdyby” zůstal Krym a tamní námořní základna součástí Ukrajiny, je víc, a žádný optimistický. Ze svého geopolitického pohledu se tedy Krymčané, kteří hlasovali pro připojení k RF, zachovali velmi prozíravě.
Tož jim to přejme.
S úctou
M. P.