Vojtěch Srnka
29.3.2015 Altpress
Vyhrocené emoce, jimiž se vyznačuje většina reakcí na několikadenní přehlídku amerických obrněných vozidel, jsou jen dalším důsledkem naší nutnosti prakticky každou důležitou debatu, která se v rámci naší společnosti vede, absolutizovat a vykreslit ji jako boj absolutního dobra proti absolutnímu zlu.
 |
| Americký voják z Dragon Ride v Polsku |
Příkladem takové absolutizace bylo například dění před druhým kolem prezidentských voleb. Jakkoliv byl Miloš Zeman velmi kontroverzním kandidátem, bylo to právě těžko uvěřitelné vykreslování Karla Schwarzenberga jako absolutního dobra, které se stalo základem pro absurdní, emočně vypjaté dění, které kampaň před prezidentskými volbami provázelo.
Debata o absolutnu se u nás vede také v rámci tématu dění na Ukrajině, v rámci které je Rusko, jehož jednání se jen málo liší od jednání států, které jsou jindy označovány za absolutní dobro jako USA nebo Izrael, přirovnáváno k nacistickému Německu. V mainstreamových médiích je pak možné si přečíst i tak odporné komentáře, jejichž autoři označují všechny Rusy za lháře.
 |
| Alexandr Vondra |
V rámci debaty o dění na Ukrajině jsme se pak dostali do bodu, kdy ti, kteří jsou označování za ruské agenty, označují jejich názorové protivníky za americké agenty, a tak si tu už skoro rok hezky pěkně agentujeme. Jestli někdo v souvislosti s děním na Ukrajině nebyl označen za agenta aspoň jedné strany, znamená to, že se k němu vůbec nevyjádřil. Přičemž ti nejúspěšnější z nás již získali označení agentů obou stran.
Poslední kolo debaty o absolutnu nastalo v souvislosti se zmíněnou americkou přehlídkou. Co na tom, že nám svou vychytanou vojenskou techniku předvede armáda té samé země, která v roce 2003 podnikla nelegální invazi do Iráku, v jejímž důsledku zemřeli statisíce nevinných civilistů, a která postavila základy pro vznik organizace Islámský stát?
Vzhledem k historii, kterou se americká armáda ve světě pyšní, jsou protesty proti jejímu manifestačnímu průjezdu naprosto legitimní a na tolik opěvovaném Západě by byly vnímány jako normální projev občanské společnosti. Naopak je překvapivé, že se iniciativy vymezující se proti americké přehlídce omezili pouze na tak malou část české levice.
Ale u nás prostě ten, kdo tu americkou armádu nechce, nám jen dělá ostudu a je jasné, že musí být zrádce, komunista, bolševik nebo aspoň ruský agent. Na tento argument o ostudě často navazuje povzdech nad tím, proč náš národ proboha není víc jako ten polský, jehož příslušníci americké vojáky vítají, co jim síly stačí.
Jenže opravdu chceme být jako polský národ, který dnes přijímá jako samozřejmost fakt, že na jejich území příslušníci amerických tajných služeb mučili protiprávně zadržované vězně? To se opravdu nezdá být jako příklad vhodný následování.
Prostředek jak se vyhnout argumentům
Ono rozdělení stran na absolutní dobro a absolutní zlo je hlavně velmi dobrým prostředkem, jak se vyhnout nutnosti se vypořádávat s argumenty, které právě takové rozdělení nějak zpochybňují. Jednou jsou prostě pankáč Karel, USA, Václav Havel nebo americká armáda absolutním dobrem a tak to je a bude.
Proto v rámci českých debat o absolutnu nedochází k vypořádávání se s argumenty, ale k vypořádávání se s těmi, kteří tyto nepříjemné argumenty vznášejí.
 |
| Noam Chomsky |
Pěkným příkladem je loňská návštěva Noama Chomského, který si dovolil připomenout fakt, že v době, kdy jedno absolutní dobro – Václav Havel – řečnil v americkém kongresu o svobodě, další absolutní dobro – Spojené státy – podporovaly diktátory v Salvadoru, kteří vraždili tamní disidenty.
Takové napadení hned dvou příkladů absolutního dobra zase Chomskému nemohlo jen tak projít, a proto se taky proti Chomskému zvedla opravdu obrovská tsunami nenávisti.
Nejoblíbenější protiargument pak nepřišel z úst nikoho jiného než nositele těch vůbec nejlepších hodnot pro obranu absolutního dobra, od Alexandra Vondry, dodnes zastánce nelegální intervence do Iráku, který hrdého žida Chomského obvinil z antisemitismu.
V podobném duchu se pak nesl i zbytek několikatýdenního honu na Chomského, když absolutní většina z jeho protagonistů se ani nepokoušela vypořádat s tím, co Chomský řekl, ale jejich snaha byla věnována Chomského diskreditaci.
Každopádně až americká armáda dostatečně předvede svá krásná ozbrojená vozidla (super by mimochodem bylo, kdyby jich naše vláda od některé z amerických zbrojařských společností pár desítek zakoupila), začne se chystat cesta prezidenta Zemana na oslavy konce druhé světové války v Moskvě.
V souvislosti s tím se dá očekávat otočení současné názorové dichotomie ve vztahu k americkému konvoji, kdy ti, kteří jásali nad příjezdem konvoje, budou Zemana odsuzovat (a naopak). Těch, kterým „na hlavu“ přijde obojí, si zase nikdo nevšimne. Tak se připravme.
