Putinův vzkaz Západu: Může dojít i na jaderné zbraně

Avatar
Původní autoři
Tereza Spencerová
16. 3. 2015   Literární noviny
V neděli večer  ruská televize Rossija 1 odvysílala dokumentární film Krym, návrat do vlasti, v němž ruský prezident nenuceně a občas i pobaveně popisoval rok staré události ze svého pohledu. 

Rozhovor s Putinem byl prokládán propagandistickými dokumentárními nebo hranými scénami z událostí na Krymu a rozhovory s ruskými činiteli i obyvateli poloostrova, to vše podbarvené náležitě patetickou hudbou. Na tomto pozadí pak ruský prezident například konstatoval, že ukrajinská „revoluce“ v únoru 2014 byl vojenský převrat „připravený našimi americkými přáteli“, přičemž se ale Washington podle něj pokusil světu „prodat“ dojem, že převrat byl „podporován hlavně Evropany“. Vinu ale nesou Spojené státy: „Pomáhali s výcvikem nacionalistů, jejich ozbrojených skupin, na západní Ukrajině, v Polsku a do určité míry i v Lotyšsku. Připravili ozbrojený převrat.“

Obvinil organizátory „převratu“ ze snahy zavraždit tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, jehož osobu a činnost ale v dokumentu výslovně odmítl hodnotit: „Pozval jsem šéfy tajných služeb, ministerstva obrany a nařídil jim, aby ochránili život ukrajinského prezidenta a jeho rodiny. Jinak by ho zabili.“ Janukovyč prý odmítl evakuaci do Doněcka, ale po několika dnech na Krymu „sám pochopil, že v Kyjevě už není s kým jednat“, a tak požádal o odjezd do Ruska. Janukovyčovo rozhodnutí nepoužít proti puči sílu přitom podle Putina “vedlo k závažným důsledkům”. Ráno po Janukovyčově odjezdu prý Putin osobně nařídil přípravu „speciální operace na Krymu“, protože „jsme nemohli nechat obyvatele Krymu, aby je zválcovali nacionalisté“. „Rozdal jsem jim úkoly, řekl, co mají dělat, a jak to mají udělat, a zdůraznil, že do toho půjdeme jen když si budeme zcela jistí, že právě to od nás lidé žijící na Krymu čekají.“ Následný rychlý utajený průzkum veřejného mínění prý prokázal, že připojení k Rusku uvítá nejméně 75 procent obyvatel. „Naším cílem nebylo připojení Krymu anexí, chtěli jsme lidi nechat se vyjádřit, jak chtějí žít.

Pro sebe jsem si řekl: Co lidé chtějí, to se stane. Pokud budou chtít větší autonomii s nějakými extra právy v rámci Ukrajiny, tak ať. Pokud se rozhodnou jinak, nemůžeme je zklamat.“ (V následném referendu se pro připojení k Rusku vyslovilo 95,7 procenta obyvatel Krymu.) Součástí operace byla podle Putina i dislokace raket pobřežní obrany, což mělo demonstrovat ochotu Ruska poloostrova bránit: „Rozmístili jsme je tak, aby byly z vesmíru jasně viditelné.“ Rusko prý bylo připravené na jakýkoli vývoj, včetně aktivizace jaderných zbraní, byť Putin nevěřil, že by západní země proti Rusku použily vojenskou sílu. Při tom všem prý počet ruských vojáků na Krymu nikdy nepřekročil 20 tisíc mužů, což byl limit dojednaný s Ukrajinou v rámci smlouvy o dislokaci ruské Černomořské flotily. Elitní vojáci byli vysláni pod záminkou ochrany ruských vojenských zařízení, ale ve skutečnosti zajišťovali stabilitu Krymu a „hladký průběh“ referenda pak údajně zabránili krveprolití: „Vzhledem k národnostnímu složení krymských obyvatel by násilí bylo horší (než v Kyjevě). Museli jsme předejít negativnímu vývoji, nedopustit tragédie, jaké se odehrály v Oděse, kde bylo zaživa upáleno několik desítek lidí.“ Přiznal, že proti „ruské operaci“ vystupovala část krymských Tatarů, ale tvrdil, že „byli pod vlivem svých lídrů, mezi nimiž jsou ´profesionální bojovníci ´za práva Tatarů“. Tataři prý ale na druhou stranu byli i mezi příslušníky proruských milicí, dodal.

Putinův otevřený popis porušení mezinárodního práva dává najevo, že změna geopolitického uspořádání dospěla do bodu, kdy Kremlu po více než roce ukrajinské krize na názoru Západu (s jeho „rejstříkem“ porušování mezinárodního práva) už nezáleží. Tím spíš, když má podporu Číny, která „doufá, že se otázka Krymu vyřeší jednáním“. Dokument při tom lze považovat i za „vzkaz“ Evropské unii, která se už dnes není s to se mezi sebou ani s USA dohodnout na společném postupu v ukrajinské krizi – a Putin do vší té nejistoty s šálkem čaje v ruce vypráví o ochotě použít jaderné zbraně k ochraně ruských zájmů…

Není sice zatím jasné, jak Západ na Putinův dokument zareaguje, ale lze předpokládat, že doma v Rusku prezidentova popularita ze současných 86 procent stoupne ještě během večera po odvysílání. A to bez ohledu na skutečnost, že se už pár dní neukázal na veřejnosti – poslední zprávy z Rakouska tvrdí, že mu nejmenovaný vídeňský expert pomáhá s bolestí zad. Kreml mlčí.