Rozpočtová odpovědnost a vyšší ne-moc

Avatar
Původní autoři

18.3.2015  e-Republika

Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti je mnohaleté téma českých poslanců. Momentálně je ve sněmovně čtvrtý pokus o schválení pravidel pro nezodpovědné vlády.


Historicky první návrh je vládní tisk 821 z roku 2013. Dotáhl to až na druhé čtení, pak padla vláda, a spolu s ní i tento pokus. Druhý návrh podali sami poslanci z TOP 09 v tomto volebním období (únor 2014) a je to sněmovní tisk číslo 24. Tento pokus Sněmovna zamítla už v prvém čtení. Třetí pokus byl průzkumný návrh Ministerstva financí, vedeného Andrejem Babišem, který odešel do meziresortního připomínkového řízení. A z úředního labyrintu už nenašel cestu ven. Čtvrtý návrh je sněmovní tisk 411 a navazující sněmovní tisky 412 a 413, které prošly úspěšně do druhého parlamentního kola.

Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti (viz Tisk 411) si klade za cíl vytvořit účinný mechanismus kontroly závazků aktuální vlády. V případě překročení stanovené hranice zadlužení státu se mají aktivovat omezující opatření vedoucích k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, a to v závislosti na konkrétním vývoji zadlužení České republiky. Vláda sama hodnotí kriticky hlavní nedostatky současného českého způsobu vedení státní kasy.

Proč zavazovat ústavním zákonem vládu k tomu, aby odpovědně hospodařila? Protože jsme v oposmluvně kradoucím Česku a slušné a odpovědné hospodaření tady posledních dvacet let nebylo zvykem. Podívejte se na analýzu vývoje státního dluhu: Český státní dluh (1989 – 2011).

Vlády trpí chorobnou představou a tom, že dluhy se neplatí a tak utrácejí nad příjmové možnosti. Veřejné finance jsou skutečně veřejné a proto se o nich musí mluvit a každý, kdo dluhy dělá a platí, o tom musí vědět. Vláda k tomuto účelu navrhuje zřízení Národní rozpočtové rady. V prvním roce jejího fungování si nový úřad vyžádá náklady ve výši cca 16,5 miliónů. V dalších letech lze očekávat celkové roční náklady na fungování NRR ve výši 15 mil. Kč. Jedním z předpokladů nezávislého fungování Rady je také její podpůrný personální aparát. Předpokládá se, že Rada bude mít k dispozici odborný aparát o velikosti do deseti zaměstnanců.

Rozpočtovou politiku sice máme plně ve své kompetenci, ale zavázali jsme se podpisem Paktu o stabilitě a růstu k dodržování zásady zdravých veřejných financí. Také ze zakládacích smluv o přistoupení k EU plynou závazky v oblasti tzv. nadměrného schodku veřejných financí. A v Evropě to chodí tak, že u některých jsou tyto závazky pod vynucovací sankcí ze strany EU, u jiných se to omlouvá. Naše země je v kategorii těch, pro která pravidla platí, a je jasné, že něco se udělat musí. Forma, jakou se to udělá, je naše věc. Vláda nemá jinou možnost, než dát něco schválit jako zákon.

Vládou nastavená restrikce začíná až na 60 % zadlužení na HDP, oproti původním 45 %. Zásady dluhové brzdy jsou postaveny takto:
Vládě se ukládá schválit a předložit Poslanecké sněmovně PČR (PS) návrhy a střednědobé výhledy státního rozpočtu a státních fondů,
Vláda smí předložit PS pouze návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven, které provádějí veřejné zdravotní pojištění,
Územní samosprávní celky mohou schválit na následující rok pouze vyrovnané nebo přebytkové rozpočty.
Ostatní veřejné instituce nesmí zřizovat závazky ze smluv vedoucí k navýšení výše dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než 1 kalendářní rok.

Mnohastránkový prováděcí zákon je postaven na informačních povinnostech a lepší plánovací práci s tříletým výhledovým finančním rámcem. Je tedy možné díky veřejnému sledování parametry v rozpočtu lépe kontrolovat a nastavit. Zveřejnění skutečných výsledků i prognóz může odborná veřejnost sledovat a komentovat. Zákon předpokládá, že se bude reagovat včas a se znalostí vývojového trendu. Jsou předpoklady proto, aby se mohlo něco změnit. Říkáte si, že toto by mohlo fungovat samo o sobě i bez ústavního zákona. V Rakousku je to nastavené i bez ústavních změn a jde to.
Naše poznámky k návrhu

Dávat číslo Čl.4 (1) hodnota 55 % do ústavy je nešťastné. Sněmovna je suverén a stanovuje svým rozhodnutím rozpočet. Je jen na ní, jak si zajistí kontrolu nad plněním všech zákonem stanovených parametrů. Volič by měl být ten, kdo dbá na dodržování zásad rozumného hospodaření. Kontrola práce poslanců by u odpovědného občana měla být důkladnější.

Návrh má jeden problém. Samospráva dostane méně peněz z rozpočtového určení daní, a tím to končí. Dál nikdo neřeší, jak dostojí samospráva povinnostem, které má ze zákona a na něž nebude mít prostředky. Přitom zveřejnění skutečných výsledků a prognóz, včetně navázání finančních plánů na celostátní prognózu, to už vyřešeno není.

Navíc se zákon může stát naprosto vyděračským nástrojem v okamžiku, kdy nezodpovědná a zbabělá ČNB či jiné finanční instituce dostanou pomocí banksterů (Goldman Sachs, ECB, atd.) stát na kolena. Bankéři ukáží na ústavu a řeknou, že všechno jejich nadělení zaplatíme do našich statků a hrdel, protože to máme v ústavě. K podobnému dění u našich sousedů viz článek Centrální banka v Polsku, politická prostitutka. K současnému hospodaření ČNB se podívejte na dvojdílnou analýzu Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank.

Leccos se ještě může napravit a opozice ODS a TOP09 bude jistě dělat randál, dluh totiž způsobila hlavně pravice. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti postoupil do druhého kola. Na výsledek si ještě počkáme.

Související články:

Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část I)
Jak velkobanky bez války ničí Evropu
Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část II)
Nihilistická politika Evropské centrální banky
Ve Švýcarsku se chystá revoluční občanské referendum o měně
Smysl přímé volby
Česká vláda a terorismus
Veřejné zakázky a malina na chuťovku
Dřevěná kniha nebo živý les?
Sněmovní Mordor v akci: Kobra ano, ale s náhubkem