Ruský odvetný úder Evropské unii za hrůzy na Ukrajině

8. 3. 2015      zdrojzdroj
Přišel čas, kdy západ začal platit účty za události na Ukrajině. Bumerang se vrátil na původní místo a způsobil citelný úder na nejbolavější místo EU. Hlavním děsivým snem pro Evropskou unii vždy byly zdánlivě nesplnitelné vyhlídky vstupu Řecka do Euroasijské ekonomické unie (EAEU): není v tak neklidné době však možné vše? 

V rámci vzniklé situace pes ale není zakopán zde. Prakticky simultánní uplatnění nároků Ruska a Řecka na Německo na vyplacení reparací za škody, způsobené státům za dobu okupace hitlerovskými vojsky za 2. světové války, přivedly EU k zamyšlení.

Připomenu, že novopečený ministerský předseda Řecka Alexis Tsipras žádal od Německa reparace ve výši 162 miliard euro za okupaci jeho země za doby Hitlera. Ve stejné době poslanec Státní dumy RF Michail Degťarev vystoupil s návrhem vymáhat na Německu reparace za obrovské škody způsobené zemi v průběhu let 1941 až 1945. Je na místě poznamenat, že podobné požadavky jsou v evropském politickém prostředí v módě. Státy Pobaltí několikrát činily nároky vůči Rusku jako následníkovi Sovětského svazu a „eurobanderovci“ z Ukrajiny se pokoušeli spočítat, kolik lze „vyrazit za hladomor“. Pochopitelně, „noví Evropané“ si sami nevymysleli tento postup, ale okopírovali jej od svých „ rádců“.

Je důležitě chápat, že nový premiér Řecka a celý jeho radikální tým mohou používat sbližování s Ruskem jako trumf proti EU za účelem přinutit ji odepsat neúměrně velký státní dluh. Stojí za to poznamenat, že v Řecku vládnoucí „ radikální levice“ hraje samostatně a nikdy nebude loutkou Bruselu na způsob byrokratů z Bulharska, kteří snadno pohřbili pod vnějším tlakem pro všechny neuvěřitelně výhodný „Jižní proud“.

Zároveň si Rusko nedělá iluze, ale posuzuje Řecko jako cenného taktického spojence, který pro své zájmy může poskytnout podstatný užitek také Rusku například tím, že hází klacek do soukolí protiruských sankcí. Tento fakt už vyvolal „ znepokojení“ ve vyšších kruzích EU. Konkrétně nespokojenost se shodou ruských a řeckých zájmů vyjádřili ministr financí Německa Wolfgang Schäuble a předseda Europarlamentu Martin Schulz.

EU dlouho spolu s americkými partnery ladila Ukrajinu proti Rusku tím, že lákala „ stoupence eurointegrace“ na hory zlata v podobě nejrůznějších výhod. Nyní nastala doba, kdy Rusko může využít podobné postupy, které jsou, jak je známo, velmi účinné v politickém prostředí. Vypuštěný bumerang se vrací: metodickou přeměnou Ukrajiny v protiruský nástroj si Evropská unie jako odpověď nadlouho zajistila „bolehlav“ v podobě radikálně proruského Řecka.

Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová